Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Cena Františka Nušla za rok 2013

Cena Františka Nušla za rok 2013

Erupce filamentu na Slunci 31. ledna 2013 Autor: SDO / NASA
Erupce filamentu na Slunci 31. ledna 2013
Autor: SDO / NASA
Česká astronomická společnost ocenila Nušlovou cenou za rok 2013 slunečního fyzika Doc. RNDr. Mariana Karlického, DrSc. z Astronomického ústavu AV ČR. Slavnostní předání ceny proběhne v sobotu 30. 11. 2013 v 16:00 v budově Akademie věd v Praze 1, Národní 3 v rámci přednáškového Dne s Astropisem. Poté bude přednesena laureátská přednáška „Fyzikální podstata slunečních erupcí“. Na předání ceny i na laureátskou přednášku je možný přístup pouze po registraci - www.astropis.cz, novináři mají vstup volný. Akce se koná ve spolupráci České astronomické společnosti se Společností Astropis, s Akademií věd České republiky a se Střediskem společných činností AV ČR.

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 194 z 27. 11. 2013.

Nušlova cena České astronomické společnosti je nejvyšší ocenění, které uděluje ČAS badatelům, kteří se svým celoživotním dílem obzvláště zasloužili o rozvoj astronomie. Je pojmenována po dlouholetém předsedovi ČAS Prof. Františku Nušlovi. Česká astronomická společnost obnovila její udělování po padesátileté přestávce v r. 1999. Prof. PhDr. František Nušl (3. 12. 1867 - 17. 9. 1951) byl v letech 1922 - 1947 předsedou tehdejší Československé astronomické společnosti. V letech 1924 - 1938 byl ředitelem státní hvězdárny.

Marian Karlický se narodil 20. října 1949. Vystudoval fyziku (specializaci fyzika plazmatu) na Přírodovědecké fakultě UJEP v Brně v letech 1969 - 1973. Od roku 1974 až dosud pracuje ve Slunečním oddělení Astronomického ústavu ČSAV/AV ČR v Ondřejově. V roce 1977 získal akademický titul RNDr. a v roce 1981 obhájil kandidátskou disertaci v Ústavu fyziky plazmatu ČSAV. V roce 1992 obhájil disertaci pro získání vědecké hodnosti DrSc. a v roce 2008 se habilitoval na Matematicko fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v Praze.

Šest let zastával funkci vedoucího Slunečního oddělení Astronomického ústavu AV ČR a po 8 roků vykonával též funkci zástupce ředitele a vedoucího observatoře v Ondřejově. V současné době  je  vedoucím  pracovní  skupiny  slunečních  erupcí  a  protuberancí  ve  Slunečním  oddělení a vedoucím českého centra projektu EOS - ALMA (http://www.asu.cas.cz/alma). Je také členem Mezinárodní astronomické unie. Vedl přípravu řady diplomantů a doktorandů.

Největšího ohlasu ve světové vědecké literatuře dosáhly Karlického práce, které se týkají multispektrálního sledování slunečních erupcí a rádiových vzplanutí na Slunci, protuberancí  a koronálních výronů hmoty (CME) v meziplanetárním prostoru. Doc. Karlický využívá  veškerého dostupného pozorovacího materiálu,  jak  z  přístrojů Slunečního  oddělení,  tak i špičkových přístrojů v zahraničí včetně aparatur na družicích a kosmických sondách k fyzikálnímu výkladu  složitých  dějů,  které  se  odehrávají  ve sluneční  fotosféře,   chromosféře  i  koróně,  ale i v meziplanetárním prostoru.

Ve svých pracích poukázal na mimořádný vliv magnetických polí, která mají na Slunci i v jeho okolí složitou strukturu a podléhají rychlým změnám, což přirozeně velmi komplikuje modelování interakcí ve slunečním plazmatu. V roce 2008 obdržel za tyto mezinárodně velmi příznivě přijímané práce Cenu Akademie věd ČR za dosažený vynikající výsledek velkého vědeckého významu: „Objev nových typů radiové a rentgenové emise slunečních erupcí a jejich teoretické vysvětlení". Toto mimořádné ocenění znovu obdržel i v tomto roce za vědecký výsledek "Vypracování nového modelu fragmentované magnetické rekonexe slunečních erupcí". V roce 2004 obdržel cenu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy za návrh rentgenového spektrometru vypuštěného na americkém satelitu MTI.

Od roku 1976 až dosud Doc. Karlický publikoval 455 vědeckých prací, které získaly úhrnem 3 019 citací, čemuž odpovídá Hirschův index 29. Pro srovnání: z dosavadních 14 novodobých nositelů Nušlovy ceny pouze Dr. Zdeněk Sekanina (*1936; cena v r. 2006) publikoval více prací (464), i když v těsném závěsu za doc. Karlickým figuruje další exilový nositel Nušlovy ceny Prof. Ivan Hubený (*1948; cena  v  r. 2008) se 432 pracemi. Mezi domácími astronomy má Marian Karlický před dalším v pořadí „náskok“ o více než 100 prací, takže jako jediný astronom působící v Česku drží krok se špičkou českých krajanů, kteří odešli během totality do exilu.

Ačkoliv Doc. Marian Karlický patří již dlouhou řadu let k nejzdatnějším českým astrofyzikům, stojí za zmínku,  že  jeho vědecký výkon po šedesátce je stále impozantní.  Např. jen v roce 2011 publikoval  22  původních prací a o rok později dalších 21 prací v mezinárodních časopisech s nejvyšším impaktním faktorem v astronomii (ApJ., Astron. Astrophys., Solar Phys. apod.).

Slavnostní předání Nušlovy ceny  a  laureátská  přednáška proběhnou v sobotu 30. 11. 2013 od 16:00 v budově Akademie věd v Praze v rámci přednáškového Dne s Astropisem. Cenu předá předseda České astronomické společnosti Ing. Jan Vondrák, DrSc. spolu s čestným předsedou České astronomické společnosti RNDr. Jiřím Grygarem, CSc. Laudatio přednese emeritní předsedkyně České astronomické společnosti a současná předsedkyně Sluneční sekce České astronomické společnosti RNDr. Eva Marková, CSc. Laureát Nušlovy ceny za rok 2013 Doc. RNDr. Marian Karlický, DrSc. přednese  laureátskou  přednášku  na  téma  „Fyzikální podstata slunečních erupcí".

Více o Nušlově ceně a jejích držitelích najdete na /cas/ceny/nuslova/.
Kontakt na laureáta: e-mail: karlicky@asu.cas.cz, telefon: 323 649 356

Pavel Suchan
místopředseda a tiskový tajemník České astronomické společnosti

Mail: suchan@astro.cz
Telefon: 737 322 815
(zpracováno na základě návrhu k udělení Nušlovy ceny za rok 2013 od Dr. Jiřího Grygara)

Ke stažení:
[1] Tiskové prohlášení v DOC
[2] Tiskové prohlášení v PDF

Doporučujeme:
[1] Rozhovor: Marian Karlický - Magnetické Slunce (Petr Sobotka)
[2] Video: Výzkum Slunce na AsÚ AV ČR v Ondřejově (Petr Sobotka, Petr Horálek)




O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.



19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »