Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Otevírá se ideální okénko k pozorování Jupiteru

Otevírá se ideální okénko k pozorování Jupiteru

Názorné porovnání velikosti planety Jupiter se Zemí. Autor: NASA.
Názorné porovnání velikosti planety Jupiter se Zemí.
Autor: NASA.
Největší planeta Sluneční soustavy – Jupiter – je k Zemi nejblíže vždy kolem své opozice se Sluncem. Letos taková konstelace nastala 5. ledna 2014. Jupiter se ocitl na opačné straně oblohy oproti Slunci, vycházel za soumraku, zapadal za rozbřesku. Pro milovníky pozorování planet je od tohoto data Jupiter čím dál lépe pozorovatelný. Už v malém dalekohledu jsou vidět jeho nejjasnější měsíce, větší přístroj (na nejbližší hvězdárně) představí i tvář planety plnou oblačných pásů. Jako bonus leží v době své kulminace prakticky nejvýše nad obzorem, co to jde. Vydejte se proto Jupiter pozorovat!

Proč je Jupiter na začátku ledna k Zemi tak blízko? Jupiter se k Zemi přibližuje na minimální vzdálenost prakticky každý rok (ten loňský byl výjimkou potvrzující pravidlo). Přesněji řečeno každou svou synodickou periodu, která je dána jednak oběhem Země kolem Slunce, jednak oběhem Jupiteru kolem Slunce. Jupiter oběhne kolem Slunce jednou za 11,78 roku a obíhá kolem Slunce ve stejném směru jako Země. Za každý rok tak vykoná přibližně 1/12 svého oběhu, a proto je synodická perioda Jupiteru o něco větší, než jeden rok – přibližně 13 měsíců (398,86 dnů). K největšímu přiblížení dochází v období kolem opozice Jupiteru se Sluncem, tedy v čase, kdy se Země nachází mezi Sluncem a Jupiterem. Jupiter je při pohledu ze Země na opačné straně oblohy, je tedy viditelný celou noc. Letos nastala opozice Jupiteru 5. ledna 2014 ve 21 hodin světového času (UT), tj. 22 hodin středoevropského času (SEČ).

I jednotlivé opozice ovšem nejsou stejné. Důvodem je výstřednost drah Země a Jupiteru. Planety neobíhají kolem Slunce po přesných kružnicích, ale po elipsách blízkých kružnicím. Slunce se nachází v jednom z ohnisek těchto elips. Jupiter se dostal do perihelia (nejbližšího bodu své dráhy ke Slunci) v březnu 2011 (v afeliu, nejvzdálenějším bodě dráhy, se ocitne v roce 2017). Výstředná je ovšem i dráha Země a obě elipsy jsou různě orientované.

Rozdíl mezi vzdáleností Jupiteru od Slunce v periheliu a v afeliu je téměř 80 miliónů kilometrů. Uvážíme-li, že střední vzdálenost Země od Slunce činí 149,6 miliónu kilometrů (kolísá v rozpětí 6 miliónů kilometrů), je to relativně vysoká hodnota. Letošní opozice nebyla extrémní. Planeta se nejblíže k Zemi dostala již 4. ledna 2014 v 18 hodin UT a její aktuální vzdálenost byla 4,2105 AU. Jasnost planety v tomto čase činila −2,7 mag, průměr disku dosáhl přibližně 46,7″ a planeta se bude zpětně pohybovat souhvězdím Blíženců. Na obloze bude k nalezení po celou noc. Nejvýš na obloze, kolem místní půlnoci, bude Jupiter téměř 63° nad obzorem.

Nenechte si tuto příležitost ujít. Minimálně až do následující opozice v únoru 2015 takto královskou planetu neuvidíte. Pokud vám ovšem počasí nedovolilo podívat se na oblohu v noci ze 4. na 5. ledna, nezoufejte. Podobně příznivé podmínky pro pozorování Jupitera budou i v několika následujících týdnech.

Karel Halíř
Hvězdárna v Rokycanech
http://hvr.cz/




O autorovi

Karel Halíř

Karel Halíř

Astronom a popularizátor astronomie, ředitel Hvězdárny v Rokycanech a aktivní člen Zákrytové a astrometrické sekce ČAS. Pravidelně podává pod hlavičkou společnosti informace o těch nejzajímavějších úkazech nejen ze světa zákrytů hvězd Měsícem nebo planetkami. Informace rozesílá především formou zákrytových zpravodajů nebo populárním nepravidelným zpravodajem "Dneska by to možná šlo...". Pro odběr zpravodajů a alertů jej kontaktujte na stránkách rokycanské hvězdárny.



49. vesmírný týden 2025

49. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 12. do 7. 12. 2025. Měsíc bude v úplňku, projde Plejádami a setká se s Jupiterem. Od setmění je nad jihem Saturn. Nízko na ranní obloze je Merkur. Velmi vysoká bude nyní aktivita Slunce. Uvidíme polární záře? Komety večer ruší Měsíc a ráno to brzy nebude lepší. Na Bajkonuru došlo k poškození jediné rampy sloužící pro mise lodí Sojuz a Progress k ISS. ESA na následující roky posílila rozpočet. Před 500 lety se narodil český astronom Tadeáš Hájek z Hájku.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kométa 3I/ATLAS

3I/ATLAS – medzihviezdna kométa na návšteve Medzihviezdna kométa 3I/ATLAS patrí medzi veľmi vzácnu skupinu objektov, o ktorých vieme, že do našej Slnečnej sústavy prileteli z iného hviezdneho systému. Pohybuje sa po silno hyperbolickej dráhe, takže ju pri ďalšom obehu už znovu neuvidíme – len raz preletí okolo Slnka a opäť zmizne do medzihviezdneho priestoru. Na zábere z ranných hodín 28. 11. 2025 dominuje zelenkastá kóma kométy v spodnej časti obrazu. Jemný prachový chvost sa rozlieva šikmo nahor medzi hviezdami, ktoré ostávajú ostré a nehybné – pekná pripomienka toho, že sledujeme rýchleho hosťa na pozadí vzdialeného hviezdneho poľa našej Galaxie. Aj keď 3I/ATLAS na oblohe nepatrí k najjasnejším kométam, možnosť zachytiť medzihviezdnu návštevníčku je výnimočná. Každý takýto objekt prináša jedinečný pohľad na materiál a históriu iných planetárnych systémov – a táto fotografia je malou “pamiatkou” na jej krátku zastávku v našej kozmickej „štvrti“. Už z voľby kompozície je jasné že som čakal trocha výraznejší chvost ???? Technické údaje: Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop. Expozície: L 20x60s, RGB 12×90 s, master bias, flats, darks, darkflats. Gain 150, Offset 300. 28.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »