Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Polární záře 27. února 2014

Polární záře 27. února 2014

Polární záře 27. 2. 2014 výřez Autor: Vít Huspenina
Polární záře 27. 2. 2014 výřez
Autor: Vít Huspenina
Poměrně neočekávaně se ve čtvrtek večer objevila polární záře i na naší obloze. Ne že by šlo o zcela nečekaný zjev, ale přeci jenom podmínky k jejímu vzniku byly poměrně nejednoznačné. Pojďme se krátce podívat na důvod vzniku této polární záře a na její fotografie z Česko-Slovenského pomezí.

28. 2. 22:15; Doplněno o animaci snímků z webkamery sítě Humlnet

Erupce X5 na Slunci 25.2.2014 Autor: SDO/NASA
Erupce X5 na Slunci 25.2.2014
Autor: SDO/NASA
Jak je napsáno v úvodu, slabší polární záře viditelná i z našeho území se vyskytla ve čtvrtek 27. února a to především před 23. hodinou večer. Původcem této polární záře byla mohutná erupce třídy X5, ke které došlo na Slunci o dva dny dříve. Obvykle by nás tedy viditelnost jasné polární záře nepřekvapila, ovšem k této erupci došlo v době, kdy zdrojová aktivní oblast byla ještě zcela při levém okraji slunečního kotouče. Z takových erupcí k Zemi obvykle žádné částice nepřiletí. Tentokrát však okrajová část oblaku plasmatu mířila i k nám.

záznam z družice ACE, náraz ve slunečním větru večer 27. února 2014 Autor: ACE/NASA/Caltech
záznam z družice ACE, náraz ve slunečním větru večer 27. února 2014
Autor: ACE/NASA/Caltech
První informaci o chystaném představení nám daly animace výbuchu na Slunci pořízené sondami SDO a SOHO. O dva dny později oblak plasmatu jako první zaznamenala sonda ACE nacházející se 1,5 miliónu kilometrů před Zemí směrem ke Slunci. Její záznam rychlosti slunečního větru a magnetického pole obsahuje jasnou změnu patrnou 27. února v 16 hodin světového času. Ze záznamu je patrné, že nedošlo k žádnému vyloženě výraznému skoku v rychlosti slunečního větru, jak bývá u podobných erupcí obvyklé. Je to ale dáno tím, že nás zasáhl jen okraj vyvrženého oblaku. Výchylka magnetometru na −20 nT už byla zajímavější, při podobných událostech již je naděje na polární záři viditelnou i z našich končin, ovšem záruka tu žádná rozhodně ještě nebyla.

Polární záře 27. 2. 2014 Autor: Vít Huspenina
Polární záře 27. 2. 2014
Autor: Vít Huspenina
Zemi zasáhly částice asi o hodinu později. Magnetometry na zemském povrchu okamžitě začaly reagovat a vznikla první, dá se říci, běžná polární záře. Mnohem zajímavější to však bylo o několik hodin později, kdy se hodnoty na magnetometrech dostaly poměrně výrazně do mínusu a to bylo předzvěstí, že se skutečně děje něco zajímavého. Okamžitě jsem prověřoval webkamery, protože u nás v Jablonci nad Nisou tou dobou přecházela vrstva střední oblačnosti. Nakonec jsem především na jedné z kamer v severním Německu zahlédl polární záři a tak mi nezbývalo než doufat, že polární záři uvidí lidé v jiných částech republiky, kde bylo podle družicových záběrů jasno. Zároveň jsem přidal novinku na web a upozornil i v diskuzích, ale nebyl jsem si jist, zda je to předčasné. Jak se ukázalo, tak nikoli, protože dnes jsem v mailu našel fotografie a animaci polární záře dokonce z Česko-Slovenského pomezí, tedy z míst pod 49. rovnoběžkou (Hluk u Uherského Hradiště). Díky pohotovosti Víta Huspeniny si tedy můžeme prohlédnout alespoň slabší polární záři viditelnou i z našeho území. Snad ne na dlouhé roky poslední, naopak, dá se očekávat, že nyní na konci maxima sluneční aktivity a v jeho sestupné části ještě několik silnějších erupcí nastane. Pak už to chce jen být informován a mít jasno. U mě se to druhé nesplnilo, ale jsem rád, že vám to díky Vítovi mohu alespoň zpětně podrobně zprostředkovat.


Animace snímků polární záře od Víta Huspeniny z Hluku.


Animace snímků z Webkamery Humlnetu Špindl-Pláň (záře vpravo nahoře)




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.



35. vesmírný týden 2025

35. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 1396 Sloní chobot

IC 1396 je veľká emisná hmlovina v súhvezdí Cefea. Nachádza sa pod spojnicou hviezd alfa a zéta Cephei a je v nej aj premenná hviezda Erakis. Hmlovina zaberá oblasť s priemerom niekoľko stoviek svetelných rokov a jej svetlo k nám letí asi 3 000 rokov. Na nočnej oblohe je jej zdanlivý priemer desaťkrát väčší ako priemer Mesiaca v splne, čo je 170´ (5°). Má celkovú magnitúdu 3,0, ale je taká roztiahnutá, že voľným okom nemáme šancu ju vidieť. Hmotnosť hmloviny je odhadovaná na 12 000 hmotností Slnka. Hmlovinu vzbudzuje k žiareniu najmä veľmi hmotná a veľmi mladá hviezda HD 206267 v strede oblasti. Hviezdu obklopujú ionizované mraky vytvárajúce okolo nej vo vzdialenosti 80 až 130 svetelných rokov prstencový útvar. Sú to zvyšky molekulárneho mraku, z ktorého sa zrodila hviezda HD 206267 a ďalšie hviezdy v tejto oblasti, ktoré spolu tvoria hviezdokopu s označením Tr37. Ďalej od centrálnej hviezdy sú pásma tmavého a chladného materiálu. Známou časťou hmloviny je obrovský tmavý molekulárny mrak pomenovaný hmlovina Sloní chobot. Jej tvar vymodeloval hviezdny vietor z HD 206267. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 65x120sec. R, 63x120sec. G, 52x120sec. B, 120x60sec. L, 186x600sec Halpha, 112x600sec.+18x900sec. O3, 144x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.6. až 23.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »