14. vesmírný týden 2014
Autor: Martin Gembec
Měsíc je po novu viditelný večer. Večer je vysoko planeta Jupiter. Mars je viditelný kromě večera celou noc, Saturn v druhé polovině noci. Ráno vychází Venuše jako jasná jitřenka. Aktivita Slunce je neustále zvýšená. ISS má opět šestičlennou posádku. Přelety stanice probíhají v brzkých ranních hodinách a v neděli se překlopí do večerních hodin.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 2. dubna ve 21:00 SELČ.
Obloha:
Měsíc byl v novu v neděli a první čtvrť nastane až v pondělí 7. dubna, takže jestliže minulý týden přinesl dvě fáze, tentokrát, astronomicky vzato, nenastane žádná. Pokračuje ale nejlepší viditelnost zvířetníkového světla. V neděli vytvoří Měsíc a Jupiter na obloze dvojici vzdálenou 6 stupňů.
Planety:
Jupiter (−2,2 mag) je vysoko nad jihozápadem již od soumraku. Tabulka úkazů měsíců a přechodů GRS je níže.
Mars (−1,4 mag) je už poměrně velký a jako jasnou hvězdu jej najdeme v rozumné výšce již před půlnocí v souhvězdí Panny, kde stále doprovází nedalekou hvězdu Spica.
Saturn (0,2 mag) zůstává nejlépe pozorovatelný v druhé polovině noci, nachází se v souhvězdí Vah. Venuše (−4,3 mag) vychází po páté hodině jako jasná jitřenka jen nízko nad jihovýchodní obzor.
V tabulce níže jsou vybrané průchody Velké červené skvrny (GRS) přes střed kotoučku Jupiteru a významné úkazy Jupiterových měsíčků:
| Přechody GRS | Úkazy měsíců | |||
|---|---|---|---|---|
| 2. 4. | 20:35 | 31. 3. | Europa přechod měsíce končí 20:00 Europa přechod stínu 19:52–22:36 |
|
| 4. 4. | 22:15 | 1. 4. | Io přechod měsíc 21:22–23:38 Io přechod stínu 22:40–(0:57) |
|
| 6. 4. | 23:55 | 2. 4. | Io zatmění končí 22:16 | |
| 3. 4. | Ganymed zákryt končí 20:07 Ganymed zatmění 22:06–(1:28) |
|||
| 6. 4. | Kallisto zatmění zač. 0:28 Europa zákryt zač. 0:49 |
|||
| Časy jsou v letním čase (SELČ). | ||||
Aktivita Slunce je stále vysoká. Dokonce došlo k silné erupci X1. Ta nastala 29. března večer a šlo o impulzívní typ, tedy s krátkým trváním. Přesto došlo k výjimečně silnému vlivu na Zemi, kdy už v jejím průběhu se na Zemi v ionosféře indukoval silný elektrický proud, který znamenal i narušení magnetického pole Země. Narozdíl od běžného oblaku hmoty, který bývá na cestě po erupci 1 až 3 dny, vliv vysokoenergetických částic je okamžitý, neboť cestují rychlostí blízkou rychlosti světla. Oblak hmoty z koróny, který po této erupci také vycestoval, by měl okrajově zasáhnout Zemi nejspíše 1. dubna a možná tedy nastane i nějaká polární záře. Těžko předpovídat, ale neměla by být příliš silná. Aktivní oblast č. 2017, která erupci vyvolala už pomalu zapadá, takže další erupční aktivitu budou muset obstarat jiné skvrny. Další vývoj počtu a velikosti skvrn můžete sledovat na aktuálním snímku SDO.
Kosmonautika:
- Kosmická loď Sojuz TMA-12M dorazila k vesmírné stanici ISS výjimečně až po třech dnech od startu. Ačkoli byla taková doba letu k ISS dříve běžná, v poslední době se dařilo létat již jen během šesti hodin od startu. Při tomto letu došlo ale k problémům s orientací lodi a tak byl přílet odložen až na pátek. Za odklad mohla drobná odchylka od ideální trajektorie při startu.
- Dobré zprávy přichází také z Marsu, kde především vozítko Opportunity hlásí výrazný nárůst dostupné energie ze solárních panelů. Může za to kombinace konce zimy v místě přistání a očistných procesů vlivem větru. Jak bylo oznámeno, jenom za poslední dva týdny byly solární panely ofouknuty tak, že došlo k navýšení přísunu energie o 20 procent. V kombinaci se zvyšující se výškou slunce nad obzorem tak solární panely dodávají o 70 procent více energie než před dvěma měsíci.
Kromě toho robot Curiosity intenzivně studuje vrstevnaté struktury nazvané pracovně Kimberley. Kromě várky fotografií můžeme nyní očekávat také výzkum pomocí robotické ruky. Horniny jsou nejen nápadně uloženy ve vrstvách, ale kameny samotné vykazují drobné vrstevnaté struktury.
- Problémy provází start rakety Falcon 9 v1.1 s lodí Dragon k ISS. Tentokrát neodstartovala kvůli havárii na sledovacím radaru na Floridě. Došlo zde k požáru a tento radar je potřebný ke sledování startujících raket. Nyní se zkoumá, zda by nemohl odstartovat Falcon 9 i bez tohoto radaru. Moc času není, protože 9. dubna startuje k ISS loď Progress. Zdržení větší než pár dnů by tedy start přeložilo ne dříve než po polovině dubna.
Výročí:
- 2. dubna 1964 (50 let) odstartovala sovětská sonda Zond 1 k Venuši. Vzhledem k tomu, že došlo k narušení hermetické části a bylo zřejmé, že nebude splněn její úkol, nebyla označena jako Veněra. Se sondou bylo ztraceno spojení v polovině května, kdy se blížila Venuši, kterou nakonec minula ve vzdálenosti asi 100 tisíc kilometrů.
- 4. dubna 1914 (100 let) se narodil významný český astronom profesor Zdeněk Kopal. Popularizoval svou oblíbenou vědu a od roku 1937 působil v zahraničí. Zabýval se studiem dvojhvězd, Měsíce a dalších těles sluneční soustavy. Spolupracoval s NASA při projektu Apollo.
Výhled na příští týden:
- Mars a Vesta v opozici
- Měsíc dorůstá k úplňku a ISS létá večer
- Progress k ISS
- Výročí: Gemini 1
- Výročí: sedmička programu Mercury
Mapa oblohy s úkazy v dubnu ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.
O autorovi
Martin Gembec
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.
