Dočkáme se nového meteorického roje?

Nejbližší průchod perihelem (přísluním) je spočten pro kometu 209P/LINEAR na 6. května 2014. O více než tři týdny později, 29. května 2014, kometa projde v nejmenší vzdálenosti od Země. I v tom čase bude tělesa od sebe dělit plných 8,29 milionu km a zjasnění komety nelze očekávat nad 11 mag.

Podle propočtů, které provedli známí odborníci na předpovídání aktivity meteorických rojů Esko Lyytinen a Peter Jenniskens, není vyloučeno, že se Země setká s částečkami komety vyvrženými z jejího jádra. Radiant roje by se měl nacházet v souhvězdí Žirafy a to v období kolem 23./24. května 2014. Mohlo by se jednat o skutečně silnou spršku, když odhady mluví o 100, ale také až 400 meteorech za hodinu.

A tento předpoklad navíc nezávisle potvrzují i další odborníci. Skupina astronomů z University of Western Ontario, kterou vedou Quanzhi Ye a Paul A. Wiegert uvádí, že podle výpočtu vycházejícího z dráhy stanovené při průchodu vlasatice perihelem v letech 2008 a 2009 můžeme 24. května 2014 očekávat až 200 meteorů za hodinu, přičemž by proud měly tvořit převážně velké úlomky.

Do třetice ještě jeden názor, tentokrát ruského experta na sledování meteorů Michaila Maslova. I on věří, že v květnu 2014 se dočkáme nového meteorického roje, který bude produkovat ve svém maximu 100 až 400 meteorů za hodinu. Částice budou pocházet z průchodů komety přísluním v letech 1898 až 1919, ale není vyloučeno, že i ještě podstatně starších oběhů. Čas maximálního přiblížení proudu k Zemi spočetl na 7:21 UT 24. května 2014 a radiant by se měl nacházet na souřadnicích RA=122,8° (8h 11m), Dec=79,0°. Tedy v již zmíněném souhvězdí Žirafy (blízko ocasu Draka).

Bohužel tento výsledek nevěští pro pozorovatele v České republice nic příznivého. Z připojeného obrázku je patrné, že Evropa v čase maxima bude na denní straně zeměkoule. Dobrou zprávou na druhou stranu je, že radiant, který je samozřejmě cirkumpolární, bude v úterý po ránu ve výšce 44° nad severo-severovýchodním obzorem (A=13°). Je asi až příliš optimistické očekávat bolidy s dostatečnou jasností, aby byly viditelné i na denní obloze, ale radarová sledování mohou přinést velice zajímavé výsledky.

Na závěr lze konstatovat, že se sice během posledních dvou desetiletí nebeská dynamika dostala na úroveň, kdy lze velmi dobře předpovídat, kdy dojde k maximům aktivity meteorických rojů. Počítačové modely mohou sledovat, jak je prach z jádra katapultován v blízkosti každého průchodu přísluním a jak je v průběhu času distribuován do jednotlivých pramenů. Právě takové výpočty nás nyní ujišťují o úkazu, který nás čeká 24. května 2014. Není však nikde s jistotou dáno, že maximum nastane právě v udávaném čase. Jak správně upozorňují Quanzhi Ye a Paul A. Wiegert, přesné načasování a úroveň aktivity je obtížné odhadnout, vzhledem k omezeným fyzickým pozorováním této konkrétní komety, jejíž pozůstatky se až do nynější doby nikdy nestřetly se Zemí a nedaly nám tím pádem možnost prakticky zkoumat její aktivitu. Je však zřejmé, že 24. května bychom měli zažít nejdramatičtější událost související s "padajícími hvězdami" za ve více než deset let.

Bude-li proto pozorování oblohy v noci z 23. na 24. 5. 2014 přát počasí, nepromarněte tuto šanci. Jakákoli získaná data astronomům mohou poskytnout přímé informace o dynamické historii komety 209P/LINEAR, která jinak možná zůstanou nenávratně ztracena.

Převzato z Astronomických informací Hvězdárny v Rokycanech.

Doporučené odkazy:

[1] 209P-ids 2014: prediction of activity (anglicky)
[2] Comet 209P/LINEAR & its Meteor Shower (anglicky)