čisté solární panely Opportunity sol 3611-3613 Autor: NASA/JPL-CaltechPoslední týdny zastihly „nestárnoucí“ vozítko Opportunity v dobré kondici. Solární panely jsou ve výborném stavu, vozítko stoupá po hřebeni, který tvoří okraj velkého kráteru Endeavour, a my se můžeme těšit na další výzkumy.
sol 3644 kráter Lunochod 2 Autor: NASA/JPL-CaltechAčkoli v únoru vrcholila zima na jižní marsovské polokouli, pro Opportunity, která je prakticky na rovníku, to neznamenalo velké omezení. Je to tím, že momentálně jezdí po severně nakloněných svazích táhlého kopce tvořícího okraj velkého kráteru Endeavour a především – od ledna došlo k několika očistným procesům solárních panelů. Zdá se to až neuvěřitelné, ale nyní, kdy počítáme více než 3650 dnů na Marsu, stav solárních panelů je stejně dobrý, jako byl naposledy někdy kolem solu 1600 (tedy v létě 2008).
sol 3650 pohled na trasu vozítka Opportunity na hřebeni Murray Autor: NASA/JPL-CaltechKráter Endeavour, který má průměr 22 km, se stal zřejmě již doživotním cílem výzkumů Opportunity. A je moc dobře, že se dostala až sem, neboť valy kráteru poskytují pohled do hlubší minulosti Marsu než výchozy hornin na pláních Meridiani nebo menší krátery v oblasti přistání vozítka. Každý rok výzkumů navíc přináší nové poznatky o dávné minulosti Marsu a místy to je takový rozdíl v horninovém složení, že to vypadá, jakoby začínala úplně nová mise.
sol 3649 detail trasy vozítka kolem malého kráteru Lunochod 2 na hřebeni Murray Autor: NASA/JPL-CaltechAktuálním cílem Opportunity se stal hřeben Murray. Stačí popojet už jen pár desítek metrů na jih a před robotickou rukou vozítka se ocitnou horniny bohaté na hliník a OH radikály. Okraje kráteru jsou takovými geologicky zajímavými ostrovy, kam byly vytlačeny starší a starší vrstvy. Navíc celá oblast plání Meridiani, kde se vozítko nachází, je pokryta „pískem“ s kuličkami z hematitu, které většinou zajímavé vrstvy zcela překrývají, což platí i pro vnitřek velkého, ale mělkého kráteru Endeavour.
ujeté vzdálenosti vozítek na Marsu a na Měsíci (stav k roku 2013) Autor: NASA/JPL-CaltechNejsou to jen geologicky zajímavé lokality, které nyní tým Opportunity zajímají. Mediálně vzato je pozoruhodný také fakt, že rover už ujel více než 39 km na povrchu Marsu, což je také již o 2 km více než do té doby rekordních 37 km Lunochodu 2 na Měsíci. Na jeho počest nedávno tým pojmenoval jeden mělký pěkně zakulacený kráter nedaleko stop vozítka.
Cape Tribulation, část okraje kráteru Endeavour na Marsu Autor: NASA/JPL-CaltechVýhled do budoucnosti je takový, že po výzkumu na hřebeni Murray se bude pokračovat ještě asi 2,5 km jižně, takže pokud zdraví vozítka dovolí, mělo by se dostat ještě v této „sezóně“ na kopec Cape Tribulation, čímž by se stal po Spirit druhým marsovským horolezcem, který zdolá několik set metrů vysoký kopec na Marsu.
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“,
jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč
12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236
Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov.
Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom.
Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn.
Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov.
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats
12.4.2025 až 6.6.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats
12.4.2025 až 6.6.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4