Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Astronomická olympiáda vyvrcholí ústředními koly v Ostravě a Brně

Astronomická olympiáda vyvrcholí ústředními koly v Ostravě a Brně

Astronomická olympiáda Autor: ČAS
Astronomická olympiáda
Autor: ČAS
V květnu 2014 vyvrcholí 11. ročník Astronomické olympiády ústředními koly v Ostravě a Brně. 15 finalistů kategorie CD pro studenty 1. a 2. ročníků středních škol se utká ve dnech 15. a 16. 5. 2014 v areálu VŠB-Technické univerzity Ostrava a 50 finalistů kategorie EF a GH pro žáky 6. až 9. tříd základních škol se sjede o týden později 22. až 23. 5. 2014 na Hvězdárnu a planetárium Brno. Finalisté z celé České republiky prošli náročným sítem školních a krajských kol. V kategorii CD se školního kola zúčastnil 1131 řešitel, v kategorii EF 3926 a v kategorii GH 4146 řešitelů.

Tisková zpráva České astronomické společnosti ze dne 14. května 2014.

Nad finále v Ostravě převzal záštitu rektor VŠB-TU Ostrava prof. Ivo Vondrák. Soutěž zahájí prorektorka pro rozvoj VŠB-TU Ostrava, prof. Darja Kubečková. Studenti budou řešit astronomické úlohy ve dvou několikahodinových blocích. První proběhne ve čtvrtek odpoledne a druhý v pátek dopoledne. V rámci doprovodného programu bude na čtvrtek připravena společná večeře v kavárně Maleda v prostorách budovy Centra podpory inovací VŠB-TU Ostrava a v pátek odpoledne pak velmi zajímavá exkurze do Energetického centra Fakulty elektrotechniky a informatiky (FEI) VŠB-TU Ostrava, což je unikátní pracoviště, kde studenti spolu s pedagogy vyrábějí automobily „poháněné Sluncem“ a zkoumají další alternativní zdroje energie.

Účastníky finále v Brně čeká ve čtvrtek odpoledne exkluzivní exkurze do brněnského podzemí. Vlastní soutěžní část proběhne v pátek 23. 5. 2014. Po společném testu znalostí oblohy v digitáriu budou soutěžící v kategorii GH řešit interaktivní úlohy v Exploratoriu a malém planetáriu. Pro starší kategorii EF jsou připraveny náročnější astronomické úlohy. Pro doprovázející učitele a rodiče jsou v pátek připraveny přednášky prof. Kulhánka a Mgr. Rozehnala o černých dírách a nových pohledech na Sluneční soustavu.

Nejlepší řešitelé z kategorie CD a kategorie EF mají možnost se účastnit také mezinárodní astronomické olympiády pro tuto věkovou kategorii. XIX. Mezinárodní astronomická olympiáda (IAO) se bude konat od 12. do 21. 10. 2014 v hlavním městě Kyrgyzstánu Biškek. Účastníci za ČR budou nominováni na základě výsledků na soustředění na Hvězdárně ve Valašském Meziříčí, které letos proběhne od 9. do 11. 6. 2014. Účastníky budou nejlepší finalisté z kategorií CD a EF.

Na dvoudenním finále Astronomické olympiády v kategorii CD v Ostravě a doprovodném programu se dále podílejí tyto organizace a instituce: Hvězdárna a planetárium Johanna Palisy, Hornicko-geologická fakulta VŠB-TU, nakladatelství Aldebaran, VŠB-TU Ostrava a občanské sdružení Proxima.

Astronomickou olympiádu pořádá Česká astronomická společnost ve čtyřech věkových kategoriích, dvě z nich tradičně zajišťuje Hvězdárna a planetárium Johanna Palisy v Ostravě. Finále nejstarší kategorie AB se pravidelně koná v březnu, aby se do něj mohli zapojit i studenti maturitních ročníků. Účastníci v nižších kategoriích se svých finálových klání dočkají vždy v květnu (kategorie CD v Ostravě, EF a GH v Brně nebo Praze). Soutěž je zařazena a podporována Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy v kategorii A.

Finále Astronomické olympiády je přístupno pouze pozvaným a novinářům, rozhovory s vítězi po vyhlášení výsledků jsou možné. Podrobný program finále obou kategorií najdete níže a vše o Astronomické olympiádě (i o minulých ročnících) lze najít na http://olympiada.astro.cz.

Autoři tiskové zprávy jsou Dr. Tomáš GráfaIng. Jan Kožuško.

Program ústředního kola kategorie CD

Ústřední kolo kategorie CD proběhne v Centru podpory inovací VŠB TU Ostrava ve spolupráci s Planetáriem Ostrava.
Vysoká škola báňská-Technická univerzita Ostrava
Studentská 6202/17
708 33 Ostrava-Poruba

čtvrtek 15. 5. 2014
14:00 zahájení
14:30 – 17:30 řešení úloh – teoretická část
18:00 ubytování, společná večeře

pátek 16. 5. 2014
09:00 – 12:00 řešení úloh – praktická část – analýza dat
12:00 – 13:00 společný oběd účastníků
13:00 – 14:30 exkurze na odborná pracoviště VŠB – TU Ostrava
15:00 – 15:30 vyhlášení výsledků

Program ústředního kola kategorií EF a GH

Ústřední kola kategorií EF a GH Astronomické olympiády proběhnou na brněnské hvězdárně a planetáriu
Hvězdárna a planetárium Brno
Kraví hora 2
616 00 Brno

Doprovodný program ve čtvrtek 22. 5. 2014
13:30 Ubytování na kolejích
14:00 – 18:00 Prohlídka Brněnského podzemí
18:00 – 19:00 Večeře

Soutěžní program v pátek 23. 5. 2014
07:30 – 08:15 Snídaně na kolejích
08:15 – 08:45 Společný transfer na hvězdárnu
09:00 – 09:15 Slavnostní zahájení finále
09:15 – 12:35 Řešení soutěžních úloh
12:45 – 14:00 Oběd
14:00 – 15:00 Pořad v Digitáriu
15:15 – 16:15 Vyhlášení výsledků

Tisková zpráva ke stažení: formát DOC




O autorovi

Tomáš Gráf

Tomáš Gráf

RNDr. Tomáš Gráf, Ph.D. (* 1964, Těškovice, ČR) je český astronom, popularizátor astronomie a vysokoškolský pedagog. Vystudoval odbornou fyziku na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně a tamtéž získal Ph.D. v oboru teoretická fyzika a astrofyzika.

V období od roku 1988 do roku 2015 pracoval v Planetáriu Ostrava (VŠB – Technická univerzita), v letech 1992 až 2014 jako vedoucí této instituce.

Mimo jiné je autorem popularizační knížky "Se zakloněnou hlavou pozorujeme hvězdy" nebo překladu publikace "Karkoschkův astronomický atlas hvězdné oblohy" z němčiny. Podílel se na vzniku 12 pilotních dílů seriálu "Hlubinami vesmíru" (TV Noe) a pro ČRo Ostrava připravuje od roku 2005 každý týden „Astronomické okénko“.

V rámci ČAS se dlouhodobě věnuje organizaci Astronomické olympiády. V roce 2007 inicioval její rozšíření o středoškolské kategorie, od roku 2010 je členem Ústřední komise této prestižní soutěže a více než desetkrát vedl český tým na Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice (IOAA).

Od roku 2015 působí na Slezské univerzitě v Opavě, kde vyučuje předměty Proseminář z astronomie, Základy astronomie a astrofyziky, Praktická astronomie a několik předmětů z oblasti komunikace vědy pro studenty studijních programů Multimediální techniky (zde je i garantem studijního programu) a Astrofyzika. Má na starosti observatoř WHOO! a digitální sférickou projekci Unisféra. Na Filozoficko-přírodovědecké fakultě Slezské univerzity v Opavě zároveň zastává od roku 2017 funkci proděkana pro strategie a rozvoj.

Štítky: Astronomická olympiáda


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »