o návratu komerční nákladní lodě Dragon ze stanice ISS. První zprávy..." /> Přistání lodi Dragon provázely mokré a slané problémy | Kosmonautika | Články | Astronomický informační server astro.cz


Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Přistání lodi Dragon provázely mokré a slané problémy
Vít Straka Vytisknout článek

Přistání lodi Dragon provázely mokré a slané problémy

Dragon po inkriminovaném přistání na konci října 2012 Autor: SpaceX
Dragon po inkriminovaném přistání na konci října 2012
Autor: SpaceX
Před týdnem jste si na našich stránkách mohli přečíst o návratu komerční nákladní lodě Dragon ze stanice ISS. První zprávy naznačovaly, že přistávací manévr proběhl bez problémů, no není to tak docela pravda. Dragon po dosednutí do oceánu lidově řečeno nabral vodu, což by samozřejmě neměl. I když vědeckému nákladu se ve výsledku nic nestalo, NASA není spokojena.

Na tomto místě bychom mohli v podstatě plynule navázat na naše výše zmíněné vyprávění z minulého pondělí. Lidé ze SpaceX, kteří byli v zóně přistání přítomni na lodích, vylovili Dragon z moře a otevřeli jeho poklop. Uviděli vodu. Původně se technici domnívali, že se prostě během návratu vylily vzorky vody, které čítaly několik litrů do objemu a vracely se k analýze v laboratořích NASA v souvislosti s případem z loňského léta, kdy se skafandr astronauta Lucy Parmitana začal vně stanice plnit vodou. Při následném vykládání přivezených věcí z Dragonu se však zjistilo, že nádoba s těmito vzorky je nedotčená. Dragon tedy vodu nabral po přistání do oceánu.

Kosmonaut Oleg Arťemjev fotí naložené věci uvnitř Dragonu před odletem lodi ze stanice Autor: Blog Olega Arťemjeva
Kosmonaut Oleg Arťemjev fotí naložené věci uvnitř Dragonu před odletem lodi ze stanice
Autor: Blog Olega Arťemjeva
Něco podobného, avšak trochu zlověstnějšího, jsme viděli v říjnu 2012, kdy se Dragon ze stanice vracel podruhé: po pádu do mořské vody se kabina na vteřinku potopila a dovnitř vnikla voda, která způsobila elektrický zkrat a poruchu mrazáku v kabině lodi, jenž nesl citlivé biologické vzorky z experimentálních systémů kosmické stanice či přímo z těl astronautů, a tyto vzorky vyžadují pro konzervaci teplotu až -90 °C. Po otevření kabiny byla teplota uvnitř mrazáku samozřejmě o dost vyšší. Vzorkům se ale naštěstí nestalo nic.

SpaceX po tomto incidentu nainstalovala na další Dragony speciální vyztužené kryty pro oblasti mrazáků, aby byly ušetřeny dalšího vniknutí mořské vody. I díky tomu v případě přistání minulou neděli ani jeden ze dvou mrazáků v Dragonu nepřestal pracovat.

„Dragon po přistání utrpěl malý průsak vody dovnitř, což bylo patrné po otevření poklopu,“ řekl Dan Hartman, zastupující manažer programu ISS v NASA. „Nevíme ale o žádném dopadu na přivezený náklad.“

Citlivé biologické vzorky lidé ze SpaceX vyložili z návratového modulu v úterý 20. května, záhy po příjezdu do přístavu v Los Angeles, a předali je NASA, která je zodpovědná za jejich distribuci vědcům. Zbylý, méně časově citlivý náklad, se dočkal vyložení v příštích dnech.

Hartman ale také uvedl, že NASA očekává od SpaceX podrobnou zprávu o události a možná i úpravy Dragonu, než bude moci zase startovat ke kosmické stanici (dle momentálního plánu v srpnu).

„SpaceX nám běžně zasílá data,“ pokračuje Hartman. „O funkci nosné rakety a vůbec o každém aspektu mise. Máme společné porady, sdílíme informace a ve vyšetřování tohoto incidentu budeme úzce spolupracovat.“

Voda do lodi zřejmě pronikla skrze poklop či vyrovnávací ventil, který se otevírá v době, kdy loď klesá na padácích, a srovnává vnější a vnitřní tlak vzduchu. Dragonu v tomto směru také určitě nepřidalo, že klesal do rozbouřeného moře. Podrobně se na nehodu technici ze SpaceX mrknou v testovacím zařízení společnosti v Texasu, kam vyložená loď míří na poletovou inspekci.

SpaceX se k průsaku vody do lodi zatím blíže nevyjádřila. V budoucnu, při pilotovaných misích Dragonu, se již plánuje přistávání na pevninu.

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »