Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  NASA zahájila přípravu nové sondy k Marsu

NASA zahájila přípravu nové sondy k Marsu

Připravovaná sonda NASA k Marsu: InSight Autor: NASA
Připravovaná sonda NASA k Marsu: InSight
Autor: NASA
NASA a její mezinárodní partneři schválili zahájení nové mise k Marsu, jejímž cílem bude přistání na rudé planetě. Kosmická sonda s názvem InSight (Interior Exploration Using Seismic Investigations, Geodesy and Heat Transport) bude mít za úkol proniknout pod povrch Marsu za účelem studia jeho nitra.

Mimo jiné bude zkoumat, jak se Zemi podobná planeta zformovala a jak se vyvíjela její vnitřní struktura počínaje jádrem přes plášť a kůru a bude shromažďovat informace o vnitřních zónách za použití přístrojů, které doposud nebyly na Marsu použity.

Start sondy InSight se uskuteční v březnu 2016 z kosmodromu Vandenberg Air Force Base. Bude se jednat o první meziplanetární sondu vypuštěnou z Kalifornie. Účelem mise bude mj. poskytnout NASA informace pro usnadnění plánované pilotované výpravy na Mars po roce 2030.

„Naši spolupracovníci z celého světa udělali důležitý krok k realizaci a jsou plně připraveni dodat svůj hardware do zahájeného integračního procesu, který je příštím hlavním milníkem celého projektu,“ říká Tom Hoffman, projektový manažer sondy InSight (NASA, Jet Propulsion Laboratory, Pasadena, Kalifornie). „Nyní postupujeme od návrhu a analýzy ke stavbě a prověrkám hardware a software, který nás dostane na Mars a uskuteční vědecký výzkum, který nutně potřebujeme k úspěšné realizaci mise.“

K prozkoumání nitra planety poslouží stacionární přistávací modul vybavený robotickým ramenem, které na povrch Marsu rozmístí vědecké přístroje dodané německou a francouzskou organizací. Národní kosmické agentury obou států – Centre National d’Etudes Spatiales (CNES) a Deutsches Zentrum für Luft- und Raumfahrt (DLR) – jsou partnery NASA, kteří dodají pro sondu InSight dva hlavní vědecké přístroje.

Přístroj s názvem Seismic Experiment for Interior Structure (SEIS) postaví francouzská organizace CNES ve spolupráci s DLR a vesmírnými agenturami Švýcarska a Velké Británie. Bude měřit seismické vlny šířící se napříč Marsem, které v sobě nesou informaci o struktuře nitra rudé planety. Tyto vlny vznikají při dopadu větších meteoritů a v důsledku „marsotřesení“. Druhý přístroj s názvem Heat Flow and Physical Properties Package (HFPPP), který dodá německá organizace DLR, bude měřit množství tepla přicházejícího na povrch z nitra planety Mars.

Sonda dosedne na tři přistávací nohy v oblasti poblíž rovníku planety Mars a bude poskytovat informace po dobu mise plánované na 720 dnů, tj. přibližně na dva pozemské roky. Konstrukce sondy InSight byla přepracována z úspěšné sondy NASA s názvem Phoenix Mars Lander, která studovala led a horniny v polární oblasti Marsu v roce 2008.

„Do připravované sondy InSight začleníme mnoho prvků z dřívější mise Phoenix, avšak odlišnost nových úkolů si vyžádá i odlišnou stavbu nové sondy,“ říká Stu Spath, programový manažer sondy z Lockheed Martin Space Systems Company. „Například plánovaná životnost mise InSight je o 630 pozemských dnů delší než v případě sondy Phoenix.“

Zdroj: spacenews.ru
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí

Související článek:
Pohled do nitra Marsu poskytne nová sonda NASA




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »