Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Návrhy na Kopalovu přednášku pro rok 2014

Návrhy na Kopalovu přednášku pro rok 2014

Profesor Zdeněk Kopal Autor: Česká astronomická společnost
Profesor Zdeněk Kopal
Autor: Česká astronomická společnost
K uctění památky význačného českého astronoma 20. století Prof. RNDr. Zdeňka Kopala, DSc. (* Litomyšl, 4. 4. 1914; + Manchester 23. 6. 1993) zřizuje Česká astronomická společnost Kopalovu přednášku jako ocenění českého astronoma/astronomky za významné vědecké výsledky, dosažené v několika posledních letech a uveřejněné ve světovém vědeckém tisku. Výkonný výbor České astronomické společnosti určil termín, do kterého je možné podávat návrhy na udělení Kopalovy přednášky pro rok 2013. V letošním roce lze nominace zasílat do 30. června 2014.

Výkonný výbor České astronomické společnosti se proto v souladu se statutem Kopalovy přednášky obrací na složky a členy České astronomické společnosti s výzvou o předložení návrhů kandidátů na udělení tohoto ocenění.

Každý návrh na udělení Kopalovy přednášky musí obsahovat:

  • jméno a datum narození navrhovaného laureáta,
  • pracoviště navrhovaného laureáta,
  • kontakt na navrhovaného laureáta,
  • odůvodnění návrhu,
  • stručný životopis navrhovaného laureáta,
  • seznam původních vědeckých prací (případně citací) navrhovaného laureáta,
  • jméno navrhovatele.

Návrhy lze zasílat přímo na mailovou adresu správce ceny: podaril(zavináč)jiast.cz (Miloš Podařil).

Lze využít i poštovní adresy:
Česká astronomická společnost, Fričova 298, 251 65, Ondřejov.

Návrhy lze podávat do 30. června 2014. Na pozdější návrhy nebude brán zřetel.

Dosavadní laureáti:

  • 2013: RNDr. David Nesvorný, Ph.D (Planetary Science Directorate, Southwest Research Institute)
    Kopalova přednáška udělena za významné výsledky dosažené při výzkumu vývoje Sluneční soustavy, hlavního pásu planetek, trans-neptunických objektů, exoplanet a satelitů planet.
  • 2012: Doc. RNDr. Petr Hadrava, DrSc. (Astronomický ústav AV ČR)
    Kopalova přednáška udělena za současné významné výsledky dosažené při studiu dvojhvězd a vícenásobných hvězdných soustav metodou tzv. disentanglingu, tj. postupným rozplétáním spekter a světelných křivek na jednotlivé komponenty.
  • 2011: Doc. RNDr. Marek Wolf, CSc. (Astronomický ústav MFF UK)
    Ocenění uděleno za významné výsledky dosažené při výzumu apsidálního pohybu těsných zákrytových dvojhvězd.
  • 2010: prof. RNDr. Miloslav Druckmüller, CSc. (Fakulta strojního inženýrství Vysokého učení technického v Brně)
    Ocenění uděleno za současné významné výsledky při matematickém zpracování obrazů sluneční koróny pořizovaných během úplných zatmění Slunce.
  • 2009: doc. RNDr. Vladimír Karas, DrSc. (Astronomický ústav AV ČR)
    Ocenění uděleno za nedávné významné výsledky v relativistické astrofyzice zejména při studiu okolí černých děr a zdařilou konfrontaci těchto teoretických údajů s pozorováním rentgenových dvojhvězd a aktivních jader galaxií.
  • 2008: doc. RNDr. David Vokrouhlický, DrSc. (Astronomický ústav UK)
    Ocenění uděleno za významné výsledky v oblasti výzkumu dopadu meteoritů na Zemi působením Jarkovského efektu, černých děr a fragmentace rodin planetek.
  • 2007: RNDr. Pavel Spurný, CSc. (Astronomický ústav AV ČR)
    Ocenění uděleno za jeho nedávné významné výsledky při výzkumu malých těles sluneční soustavy a jejich interakce s atmosférou Země.

Kopalovu přednášku zřídila Česká astronomická společnost v roce 2007. Poprvé byla udělena v r. 2007, tedy v roce 90. výročí založení České astronomické společnosti

Více informací (včetně úplného znění statutu) o Kopalově přednášce je k dispozici na adrese: www.astro.cz/cas/ceny/kopalova_prednaska.

Zdeněk Kopal na webu města Litomyšl.




O autorovi

Miloš Podařil

Miloš Podařil

Miloš Podařil (*1984, Jihlava) je jedním ze spoluzakladatelů Jihlavské astronomické společnosti, jíž je od roku 2004 předsedou. Od roku 2010 je členem Výkonného výboru České astronomické společnosti, kde se stará především o správu významných ocenění členů ČAS. Působí také jako místopředseda Pobočky Vysočina ČAS. Krom astronomie (především oblasti meziplanetární hmoty) se zabývá ekonomií a související problematikou neziskového sektoru.



19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »