Vzpomínka na Stanislava Štefla

Standa Štefl se narodil 13. 11. 1955 v Počátkách. V roce 1979 ukončil studium astronomie a astrofyziky na Matematicko-fyzikální fakultě UK v Praze. Diplomovou i rigorózní práci v oboru fyziky nov vypracoval ve spolupráci se Stelárním oddělením Astronomického ústavu ČSAV v Ondřejově. V Astronomickém ústavu získal místo nejprve v oddělení Interkosmos. V roce 1983 přešel do Stelárního oddělení, kde vypracoval kandidátskou disertační práci "Interagující dvojhvězda KX And: optická a ultrafialová spektroskopie a její interpretace". Po jejím obhájení roku 1986 v oddělení působil jako vědecký pracovník a zapojil se do společného studia proměnnosti raných hvězd, zejména Be hvězd a dvojhvězd, které rozšířil o problematiku vlivu pulzací hvězd. Věnoval se spektroskopickým pozorováním na ondřejovském dvoumetrovém dalekohledu. Usiloval o modernizaci jeho detekční techniky a zasloužil se o instalování detektoru Reticon a později také spektrografu HEROS. Podílel se také na fotometrických pozorováních na observatoři Hvar.

Zkušenosti s pozorováním, zpracováním i interpretací dat si rozšiřoval řadou kratších pracovních pobytů na zahraničních observatořích (Terst, Tucson, David Dunlap, Mt. Stromlo, Mt. John aj.). V letech 1991-1993 pracoval také v ESO, v jeho ústředí v Garchingu u Mnichova a začal pozorovat na dalekohledech ESO na La Silla. Po další dekádě práce v Ondřejově přijal v roce 2004 místo pracovníka ESO, tentokrát na observatoři Paranal, kde se stal vedoucím směn. Pole své odborné působnosti rozšířil také na interferometrii (byl také vedoucím skupiny VLTI) a na infračervený a radiový obor pozorování (od roku 2012 pracoval na nové observatoři ALMA).

Stanislav Štefl byl aktivní také ve vědecké organizační činnosti. V letech 2000-2003 byl např. předsedou a delší dobu členem organizačního výboru pracovní skupiny Mezinárodní astronomické unie (IAU) "Aktivní OB hvězdy", spolupořádal řadu mezinárodních konferencí, pracoval v různých odborných komisích ESO. Velmi aktivně se zapojil také do vzdělávacího projektu EU "Venus Transit 2004" a organizování české účasti v něm. Neocenitelná byla jeho pomoc při vyjednávání vstupu ČR do ESO, i později při spolupráci na dílčích projektech a nejnověji při plánování práce českého centra ALMA. Pomáhal českým kolegům a studentům při získávání pracovních pobytů v ESO a zpracování pořízených pozorovacích dat.

V dubnu letošního roku (2014) se aktivně podílel na semináři k 7. výročí vstupu České republiky do ESO: "Seven Years in Chile: The Accomplishments and Goals of Czech Astronomers in ESO". Ve svém příspěvku o interferometrii zdůrazňoval její rostoucí význam, který je nutno promítnout do plánů reformy astronomie v České republice, kdy díky ESO mají čeští astronomové možnost používat VLTI nebo interferometr v milimetrovém a sub-milimetrovém oboru ALMA. Plány na vybudování tohoto moderního oboru se staly součástí programu připravovaného jako Fellowship Jana Evangelisty Purkyně, který hodlal uskutečňovat v Astronomickém ústavu v Ondřejově, kam se chtěl vrátit letos v září.

Život žádného člověka nelze dostatečně popsat, tím spíše ne život tak bohatý, jako byl život Standy Štefla. Přesto ani v takto stručné vzpomínce nelze opomenout výrazný rys jeho osobnosti, který tvořilo horolezectví. Od studentských let byl členem horolezeckého oddílu Přírodní vědy a výpravy do hor podnikal i při svém pobytu v Chile. Jeho láska k horám a přírodě se prolínala s životním posláním astronoma, vůli a sebekázeň uplatňoval v práci i ve sportu.

Stanislav Štefl nám bude chybět na mnoha místech a v mnoha směrech. Jeho příklad nám však zůstává.