Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Vzpomínka na Stanislava Štefla

Vzpomínka na Stanislava Štefla

Dr. Stanislav Štefl (uprostřed) na hoře Paranal, Evropská jižní observatoř.  Autor: Autor
Dr. Stanislav Štefl (uprostřed) na hoře Paranal, Evropská jižní observatoř.
Autor: Autor
V noci z 11. na 12. června 2014 zahynul při automobilové nehodě v Santiagu de Chile český astronom RNDr. Stanislav Štefl, CSc. Po deseti letech práce v Evropské jižní observatoři (ESO) se právě chystal k návratu domů, kde plánoval zúročit své zkušenosti s nejmodernější astronomickou přístrojovou technikou k posílení účasti českých astronomů na jejím využívání. Osud nečekaně překazil jeho osobní a pracovní plány a těžce zasáhl jeho rodinu, přátele a spolupracovníky v české i mezinárodní astronomické komunitě.

Standa Štefl se narodil 13. 11. 1955 v Počátkách. V roce 1979 ukončil studium astronomie a astrofyziky na Matematicko-fyzikální fakultě UK v Praze. Diplomovou i rigorózní práci v oboru fyziky nov vypracoval ve spolupráci se Stelárním oddělením Astronomického ústavu ČSAV v Ondřejově. V Astronomickém ústavu získal místo nejprve v oddělení Interkosmos. V roce 1983 přešel do Stelárního oddělení, kde vypracoval kandidátskou disertační práci "Interagující dvojhvězda KX And: optická a ultrafialová spektroskopie a její interpretace". Po jejím obhájení roku 1986 v oddělení působil jako vědecký pracovník a zapojil se do společného studia proměnnosti raných hvězd, zejména Be hvězd a dvojhvězd, které rozšířil o problematiku vlivu pulzací hvězd. Věnoval se spektroskopickým pozorováním na ondřejovském dvoumetrovém dalekohledu. Usiloval o modernizaci jeho detekční techniky a zasloužil se o instalování detektoru Reticon a později také spektrografu HEROS. Podílel se také na fotometrických pozorováních na observatoři Hvar.

Zkušenosti s pozorováním, zpracováním i interpretací dat si rozšiřoval řadou kratších pracovních pobytů na zahraničních observatořích (Terst, Tucson, David Dunlap, Mt. Stromlo, Mt. John aj.). V letech 1991-1993 pracoval také v ESO, v jeho ústředí v Garchingu u Mnichova a začal pozorovat na dalekohledech ESO na La Silla. Po další dekádě práce v Ondřejově přijal v roce 2004 místo pracovníka ESO, tentokrát na observatoři Paranal, kde se stal vedoucím směn. Pole své odborné působnosti rozšířil také na interferometrii (byl také vedoucím skupiny VLTI) a na infračervený a radiový obor pozorování (od roku 2012 pracoval na nové observatoři ALMA).

Stanislav Štefl byl aktivní také ve vědecké organizační činnosti. V letech 2000-2003 byl např. předsedou a delší dobu členem organizačního výboru pracovní skupiny Mezinárodní astronomické unie (IAU) "Aktivní OB hvězdy", spolupořádal řadu mezinárodních konferencí, pracoval v různých odborných komisích ESO. Velmi aktivně se zapojil také do vzdělávacího projektu EU "Venus Transit 2004" a organizování české účasti v něm. Neocenitelná byla jeho pomoc při vyjednávání vstupu ČR do ESO, i později při spolupráci na dílčích projektech a nejnověji při plánování práce českého centra ALMA. Pomáhal českým kolegům a studentům při získávání pracovních pobytů v ESO a zpracování pořízených pozorovacích dat.

V dubnu letošního roku (2014) se aktivně podílel na semináři k 7. výročí vstupu České republiky do ESO: "Seven Years in Chile: The Accomplishments and Goals of Czech Astronomers in ESO". Ve svém příspěvku o interferometrii zdůrazňoval její rostoucí význam, který je nutno promítnout do plánů reformy astronomie v České republice, kdy díky ESO mají čeští astronomové možnost používat VLTI nebo interferometr v milimetrovém a sub-milimetrovém oboru ALMA. Plány na vybudování tohoto moderního oboru se staly součástí programu připravovaného jako Fellowship Jana Evangelisty Purkyně, který hodlal uskutečňovat v Astronomickém ústavu v Ondřejově, kam se chtěl vrátit letos v září.

Život žádného člověka nelze dostatečně popsat, tím spíše ne život tak bohatý, jako byl život Standy Štefla. Přesto ani v takto stručné vzpomínce nelze opomenout výrazný rys jeho osobnosti, který tvořilo horolezectví. Od studentských let byl členem horolezeckého oddílu Přírodní vědy a výpravy do hor podnikal i při svém pobytu v Chile. Jeho láska k horám a přírodě se prolínala s životním posláním astronoma, vůli a sebekázeň uplatňoval v práci i ve sportu.

Stanislav Štefl nám bude chybět na mnoha místech a v mnoha směrech. Jeho příklad nám však zůstává.




O autorovi



22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »