Magical Islan, kouzelný ostrov v Titanově jezeře Ligeia Mare Autor: NASA/JPL-CALTECH/ASI/Cornell University, image editing via Ian O’Neill/Discovery NewsSaturnův měsíc Titan nás nepřestává překvapovat. Výzkum pomocí dvojice sond Cassini – Huygens přinesl mnoho zajímavých informací. Tento měsíc obalený hustou atmosférou má celkem podobný vývoj počasí v závislosti na ročních obdobích, jako je to na Zemi, akorát zde je pořádná zima, a tak se místo vody uplatňuje především metan. V polárních oblastech měsíce nacházíme jezera a na mnoha místech jsou patrná říční koryta. A nyní se navíc dozvíme, že se tam klidně objeví ostrůvek v jezeře, který tam nedávno nebyl.
Proč je povrch Titanu místy pokryt kapalným metanem a ethanem, vyplývá z velmi mrazivého prostředí. Na Zemi běžné plyny organických látek se zde při teplotách kolem −180 °C stávají kapalinami. Když se do jinak převážně dusíkaté atmosféry vypaří dost metanu, vzniknou oblaka, z kterých pak prší kapky velké jak fotbalové míče. Ty utváří koryta řek a plní jezera.
Jezera na Titanu Autor: NASA/JPL/USGSKapalná jezera jsou detekována radarem. Největší z nich v okolí severního pólu měsíce dostaly jména podobná měsíčním mořím – Punga Mare, Kraken Mare a Ligeia Mare. V posledním jmenovaném jezeře byl pozorován ostrůvek, který tam při dalším snímkování nebyl a pak zase byl. Dostal jméno „Magic Island“, tedy kouzelný ostrov. Pozoruhodné je, že například na snímku z 10. července 2013 ostrov vidět je, ale hned při následujícím průletu Cassini z 26. července už ostrůvek vidět není. Co mohlo způsobit výskyt tohoto podivného ostrova? Zde je několik hypotéz:
Jezera jsou detekována radarem Cassini. Pokud by vítr z vhodného směru vytvořil na jezeře vlny, mohly by se radaru jevit jako ostrov.
Ze dna jezera by musely vystupovat bubliny plynů, které by zvlnily povrch a jevilo by se to opět jako ostrůvek.
Nějaké kusy metanového ledu, které se utvořily pod hladinou jezera, mohly náhle vyplout při oteplení v okolí jezera.
Jedná se o naplaveniny, které se dočasně zformovaly v této oblasti Ligeia Mare podobně jako v říční deltě na Zemi.
Sonda Cassini startovala k Saturnu v říjnu 1997 a na cestě byla dlouhou dobu kvůli urychlovacím manévrům u Venuše, Země a Jupiteru. V březnu 2004 se dostala k planetě s prstenci a téhož roku se od ní oddělilo přistávací pouzdro ESA nazvané Huygens. Jeho úkolem bylo přistání na povrchu Saturnova měsíce Titan, což se velmi úspěšně zdařilo v lednu 2005. Cassini nyní pokračuje v prodloužené misi a opakovanými průlety kolem Titanu přináší stále nové a překvapující poznatky o tomto určitě nejzáhadnějším měsíci ve Sluneční soustavě.
Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.
Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“
Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
LDN 1622 – Boogeyman Nebula
Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula.
Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia.
Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom.
Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi.
Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy.
V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy.
Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie.
Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
27.1. až 7.3.2026
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4