Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Evropští vědci stále aktualizují údaje o kometě, kterou stíhá Rosetta
Vít Straka Vytisknout článek

Evropští vědci stále aktualizují údaje o kometě, kterou stíhá Rosetta

Jádro komety 67P/Č-G 29. července kamerou NAVCAM sondy Rosetta Autor: ESA
Jádro komety 67P/Č-G 29. července kamerou NAVCAM sondy Rosetta
Autor: ESA
Aby řízení letu sondy Rosetta mohlo dobře připravit přílet ke kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenko a přistání modulu Philae na jejím povrchu (i když toto je ještě daleko), musí mít k dispozici detailní data o povrchu komety a okolním prostředí. Počítačové modely dvojitého tělesa jsou již díky přístrojům Rosetty detailní docela dost, přistání na kometě si však ještě vyžádá práce spoustu.

ESA v pondělí zveřejnila nejnovější 3D model cílové komety a její rotace (jádro má průměr asi 4 kilometry a jeden „den“ zde trvá 12,4 hodiny), který vědci poskládali ze snímků, jež Rosetta pořídila mezi 14. a 24. červencem. Jedná se opravdu již o velmi reálný a působivý počin, který nyní poslouží letovým kontrolorům pro navigaci sondy do blízkého sousedství objektu a k přípravám na přistání německého modulu Philae, které je v plánu 11. listopadu.

Nejnovější model komety je zde, pokud máte barevné 3D brýle, rozhodně se mrkněte i tady.

Šestého srpna dorazí Rosetta do bodu 100 kilometrů od komety, vzdálenost by měla před koncem srpna zredukovat na 50 kilometrů, v září dále na 30. Moc zde asi ani nelze hovořit o vstupu na oběžnou dráhu kolem komety, spíše asi o synchronizaci letu obou těles kolem Slunce (ESA doslova uvádí, že Rosetta bude kometu doprovázet, družice navíc bude muset čas od času zapálit motory, aby se příliš nevzdálila z oblasti slabé gravitace komety). Mimochodem: 30. července ve 20 hodin SELČ, kdy vzniká tento článek, Rosettu dělí od cíle 1788 kilometrů.

Přistávací místo pro 100kilogramové zařízení Philae se bude volit až v srpnu, do konce srpna má být známo pět možných míst na povrchu komety. Taková planinka přitom musí splňovat nejedno kritérium: třeba má být během kometárního „dne“ dostatečné množství času osvětlena Sluncem (poněvadž Philae bere energii ze solárních panelů), přistávací místo musí být dobře vidět z mateřské sondy Rosetta (protože Philae přes ni bude posílat data na Zemi), vybrané místo také nesmí přichystat žádné překvapení typu velké balvany či široké praskliny v povrchu.

Přistávací místa vědeckých sond jsou vždy kompromisem mezi techniky a vědci: technici chtějí místo bezpečné (neboli rovnou planinu), aby přístroj nebyl při přistání poškozen, zato vědci chtějí místo zajímavé (neboli rovná planina je nudná).

Každopádně na to je ještě čas. Teprve vzdálenost těch asi 30 kilometrů od jádra komety (v září) slibuje fotky povrchu s rozlišením 55 centimetrů na pixel. Jedno konkrétní přistávací místo má být zvoleno právě asi v polovině září, pak budou zahájeny jeho detailní analýzy a příprava sestupové trajektorie.

Sběr dat o kometě má samozřejmě smysl i teď, pro usnadnění budoucích úkolů mise. Přesný tvar komety a její gravitační charakteristiky již nyní docela známe.

Ještě dodejme, že Philae má po přistání fungovat a zkoumat prostředí kolem sebe minimálně asi 3 dny, spíš ale ESA doufá v průzkum v řádu měsíců. Rosetta nahoře nad Philae má následovat kometu ve vzdálenosti jen několika desítek kilometrů až do konce roku 2015.

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Vírová galaxia M51

Vírová galaxia (iné názvy: Špirálovitá galaxia M51, Messierov objekt 51, Messier 51, M 51, NGC 5194, Arp 85) je klasická špirálovitá galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Bola objavená Charlesom Messierom 13. októbra 1773. Táto galaxia sa nachádza blízko hviezdy Alkaid (eta UMa) zo súhvezdia Veľká medvedica. Táto galaxia tvorí s hviezdami Alkaid a Mizar takmer pravouhlý trojuholník s pravým uhlom pri hviezde Alkaid. Nájsť sa dá aj pomocou myslenej spojnice hviezd Alkaid a Cor Caroli. Galaxia leží v jednej štvrtine vzdialenosti od Alkaida k Cor Caroli. Vírová galaxia bola v skutočnosti prvou objavenou špirálovou galaxiou. Už 30-centimetrový ďalekohľad spoľahlivo zobrazí jej špirálovú štruktúru. Vírová galaxia má aj svojho sprievodcu, menšiu galaxiu NGC 5195, ktorú objavil v roku 1781 Messierov priateľ Mechain. Sú spojené medzigalaktickým mostom, ktorý je predĺžením špirálového ramena M51. Je zaradená v Arpovom katalógu podivných galaxií ako špirálová galaxia so sprievodcom. Vírová galaxia a jej sprievodca bývajú niekedy označovaní ako dvojitá galaxia. Obe galaxie sa k sebe približujú, až nakoniec splynú do jednej. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Starnet++, Adobe photoshop 203x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 38x300 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 150 flats, master darks, master darkflats 4.3. až 12.4.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »