Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  SpaceX vyšetřuje zkázu pokusné raketky
Vít Straka Vytisknout článek

SpaceX vyšetřuje zkázu pokusné raketky

Exploze zařízení SpaceX u města McGregor v Texasu Autor: Spaceflightnow.com
Exploze zařízení SpaceX u města McGregor v Texasu
Autor: Spaceflightnow.com
Dvaadvacátý srpen letošního roku nebyl evidentně předurčen stát se šťastným dnem dobývání kosmu. O navedení evropských navigačních družic na špatnou dráhu jsme již psali a v ten stejný den došlo v Texasu po startu k explozi testovací „odrůdy“ rakety Falcon 9 společnosti SpaceX. Přestože příčiny tohoto nezdaru jsou už víceméně známy, SpaceX nyní pozastavila lety raket Falcon.

Zařízení s ne moc básnickým jménem Falcon 9R Dev 1 je vlastně upravený první stupeň klasické rakety Falcon 9 (devítku má tento nosič v názvu podle počtu motorů Merlin prvního stupně, kdežto Dev 1 má pouze tři motory) vybavený nohama okolo své základny pro přistávání na souši a je nástupcem známého stroje Grasshopper, jenž byl menší a měl motor pouze jediný.

Let předchozího stroje Grasshopper do výšky přes 300 metrů Autor: SpaceX
Let předchozího stroje Grasshopper do výšky přes 300 metrů
Autor: SpaceX
SpaceX se jako soukromá firma na poli kosmického byznysu přirozeně snaží o co nejnižší ceny přístupu do vesmíru pro své zákazníky, mezi které patří další soukromé koncerny a také třeba NASA. Raketa Falcon 9, která v současné době vynáší na oběžnou dráhu náklady zákazníků SpaceX, funguje v konfiguraci dvoustupňového nosiče a budoucím trendem ve snižování cen startů a zvyšování postavení SpaceX na trhu má být návrat spodního stupně po odhození raketou zpět na Zemi a vertikální přistání na souši (dokonce se hovoří o blízkosti startovací rampy) či na platformu v oceánu (Ve zdrojovém článku je dokonce uvedeno, že SpaceX hodlá tohoto poprvé dosáhnout ještě letos, byť zatím její pokusy na tomto poli nebyly stoprocentně úspěšné – naposledy byl spodní stupeň v červenci zničen při dopadu do moře). SpaceX tak bude mít v ruce raketový stupeň pro další start.

Pro testování takovýchto dovedností je určen právě Falcon 9R Dev 1, který v rámci testovacího letu odstartuje po zážehu tří motorů z určité rampy, vylétne do předepsané výšky a s pomocí raketových motorů poté opět klesá a hladce přistává na třech nohách na zemi. Tak tomu mělo být i v pátek 22. srpna.

Tehdy zařízení Dev 1 odstartovalo a nabíralo výšku, v určitém bodě se nicméně vychýlilo z plánované trajektorie letu a palubní bezpečnostní systém spáchal sebevraždu – vydal příkaz raketu zničit. Okolní majetek a personál základny SpaceX v McGregoru v srdci Texasu byl ochráněn tím, že mise zařízení Dev 1 skončila v ohnivé kouli na modrém nebi.

Dle vyjádření představenstva SpaceX vyšetřování havárie stále ještě probíhá, nejpravděpodobnější příčina však už byla vynesena na světlo: porucha jednoho senzoru v motoru. Ta zřejmě způsobila vychýlení rakety během letu.

„Můžu vám zatím říci tolik, že to určitě vypadá na poruchu, která měla vliv na celý systém rakety, u běžného Falconu 9 by se to ale stát nemohlo,“ řekl bývalý astronaut Garrett Reisman, který teď ve SpaceX vede iniciativu vytvořit pilotovanou loď. „Myslíme, že porucha nastala na jednom jediném senzoru a běžný Falcon 9 má pro každou funkci senzorů více, takže kdyby se to stejné stalo při startu Falconu 9, misi by to nijak neovlivnilo.“

Falcon 9 nám navíc už ukázal, že dokáže překonat výpadek motoru a misi splnit, u pokusného stroje Dev 1 se třemi motory ale taková možnost neexistuje. Reisman dodává, že zařízení Falcon 9R Dev 1 bylo provozováno způsobem, k němuž nebylo navrženo, aby technici získali maximum zkušeností. SpaceX tedy počítala s tím, že se může něco takového stát.

„Nastavili jsme (do počítače Dev 1) určité hranice polohy v prostoru, a když je stroj překročí, aktivuje se autodestrukční sekvence,“ pokračuje Reisman.

Zatím poslední start rakety Falcon 9 počátkem srpna Autor: SpaceX
Zatím poslední start rakety Falcon 9 počátkem srpna
Autor: SpaceX
SpaceX v důsledku ztráty pokusné rakety také odložila nejprve o den a poté na neurčito další start konstrukčně příbuzné rakety Falcon 9, plánovaný na minulý týden. Ta měla z mysu Canaveral vynést na oběžnou dráhu komerční telekomunikační družici AsiaSat 6 pro přenos televizního signálu a posílení přenosových sítí pro zákazníky v Asii, Indii, Austrálii a na tichomořských ostrovech. SpaceX hodlá totiž znova podrobně projít všechny možné nouzové scénáře pro případ, že při startu na palubě rakety něco selže. Tento proces má vzít týden až dva. Odklad startu AsiaSat 6 bude asi mít „domino efekt“ i na příští let lodi Dragon ke stanici ISS (momentální plán startu 19. září).

Technici nenašli sice žádnou spojitost mezi havárií Dev 1 a operačními lety Falconu 9 ale jistota je jistota.

„Kdyby nastal podobný výpadek senzoru při operačním startu Falconu 9, potřebné údaje by dodalo několik dalších senzorů. Ty ovšem na Dev 1 prostě nebyly,“ píše v oficiálním prohlášení z minulého úterý Elon Musk.

V budoucnu se mají podobné testy SpaceX přesunout do pouští Nového Mexika, dále od obydlených oblastí, což umožní pokusným raketám dosahovat větších výšek.

Zdroje (EN):




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »