Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Noc vědců 26. září v České republice veřejnosti přiblíží vesmír

Noc vědců 26. září v České republice veřejnosti přiblíží vesmír

Banner Noci vědců Autor: ČAS
Banner Noci vědců
Autor: ČAS
V pátek 26. září 2014 proběhne na stovkách míst Evropy akce pro veřejnost - Evropská noc vědců. Tradičně se do ní zapojují i místa v České republice. Nejrozsáhlejší síť v rámci naší země přiblíží veřejnosti vesmír. Astronomická část Evropské noci vědců v České republice proběhne na rekordním počtu 30 míst napříč celou republikou. Od popularizačních (lidových) hvězdáren přes Astronomický ústav Akademie věd až po malé soukromé hvězdárničky nebo náměstí ve městech. Vše zdarma!

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 202 z 24. 9. 2014

Najdeme zde ale společný program, kterým je vždy pozorování večerní oblohy. Na mnoha místech návštěvníci budou moci vidět práci vědců na vlastní oči. Proběhne také řada pokusů a pamatováno bude i na děti.

Tak například v Beskydech bude možné osahat si meteority. Noc plná zážitků, her a poznání v podobě vědecko-populárních pořadů, pokusů, soutěží a kvízů čeká návštěvníky na Hvězdárně a planetáriu v Brně. Zvířata na nebi i na zemi najdeme na Hvězdárně a planetáriu v Českých Budějovicích. Sedm pořadatelů připravilo obří akci na Náměstí Míru v Domažlicích. Hvězdárna v Úpici připravila program nejen v Úpici, ale také v ZOO Dvůr Králové. V Hlučíně se představí "sluneční hvězdárna". "Blázni a géniové" je jedno z témat na Hvězdárně a planetáriu v Hradci Králové. Na Masarykově náměstí v Jihlavě zájemci najdou astronomicko-fyzikální stan a množství dalekohledů pro pozorování oblohy. Na hvězdárně v Jindřichově Hradci se zaměří na pozorování oblohy a povídání o světelném znečištění, které trápí nejen astronomy. Jak se hledá život na cizích planetách, to bude téma v Karlových Varech. Evropská kosmická agentura bude dominovat v soutěži v Mostě. Nepochybně největším lákadlem na Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově bude prohlídka u největšího českého dalekohledu s průměrem zrcadla 2 metry a hmotností přes 80 tun. Fyzikální experimenty a pozorování oblohy čekají na Hvězdárně barona Artura Krause v Pardubicích. Show s tekutým dusíkem určitě zaujme na Gymnáziu v Pelhřimově. V Prostějově na hvězdárně můžete pokračovat i následující dva dny v rámci Astronomického víkendu. Snít o vzniku vesmíru můžete na hvězdárně ve Slaném, zatímco v Sedlčanech se na hvězdárně budou věnovat pozorování zapadajícího Slunce a srpku Měsíce. Severočeská hvězdárna a planetárium v Teplicích v rámci Evropské noci vědců uvede do provozu nový dalekohled. Na hvězdárně v Třebíči proběhnou soutěže pro děti i dospělé, na hvězdárně v Turnově si při prohlídce astronomické techniky pochutnáte i na občerstvení. Hvězdárna ve Valašském Meziříčí představí novou expozici meteoritů a tektitů. Co to jsou bolidy se dozvíte na Hvězdárně ve Veselí nad Moravou. Optické manipulace, to je téma Hvězdárny ve Vlašimi. Jak funguje solární vařič se dozvíte na hvězdárně ve Vsetíně. Příběh meteoritu Žebrák, který dopadl před 190 lety, si poslechnete na Hvězdárně Žebrák. A na hvězdárně ve Zlíně se můžete podívat např. na kamerové záznamy meteorů. Výběr je opravdu široký!

Podrobný program najdete na /akce/noc_vedcu/2014/. Vše je zdarma!

Česká astronomická společnost se na programu Evropské noc vědců podílí od samého počátku v roce 2005, letos tedy jubilejně po desáté. Za tu dobu české hvězdárny při Evropských nocích vědců navštívilo mnoho desítek tisíc lidí.

Letošní astronomickou část Evropské noci vědců finančně podpořila Nadace Vodafone.

Česká astronomická společnost (ČAS) vydává od května 1998 tisková prohlášení o aktuálních astronomických událostech a událostech s astronomií souvisejících. Počínaje tiskovým prohlášením č. 67 ze dne 23.10.2004 jsou některá tisková prohlášení vydávána jako společná s Astronomickým ústavem Akademie věd ČR, v. v. i. Archiv tiskových prohlášení a další informace nejen pro novináře lze najít na adrese /media. S technickými a organizačními záležitostmi ohledně tiskových prohlášení se obracejte na tiskového tajemníka ČAS Pavla Suchana na adrese Astronomický ústav AV ČR, v. v. i., Boční II/1401, 141 31 Praha 4, tel.: 226 258 411, 737 322 815, e-mail: suchan@astro.cz.




O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.

Štítky: Noc vědců 2014


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »