Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Neutuchající boj o Mars aneb nové sondy u planety

Neutuchající boj o Mars aneb nové sondy u planety

Sonda Maven u Marsu Autor: Nasa
Sonda Maven u Marsu
Autor: Nasa
Jen pár dní poté, co byla na oběžnou dráhu Marsu navedena americká sonda MAVEN, která bude studovat horní vrstvu atmosféry Marsu, přišly nové zprávy o indické sondě Mangalján (mise MOM – Mars Orbiter Mission), která vstoupila na oběžnou dráhu Marsu jen o tři dny později, 24. září. Po USA, Rusku a Evropě se stala Indie teprve čtvrtou velmocí, která k Marsu dorazila.

Všichni chtějí na Mars

Mars, výzkum Autor: NASA / Roscosmos / JAXA / ESA / ISRO / Created by Jason Davis
Mars, výzkum
Autor: NASA / Roscosmos / JAXA / ESA / ISRO / Created by Jason Davis
Mars lákal lidi a hlavně astronomy ke zkoumání od nepaměti. Žádné jiné těleso Sluneční soustavy nebylo dosud tolik zkoumané jako Mars. V posledních 25 letech zaznamenalo lidstvo díky výsledkům z vesmírných misí obrovský nárůst chápání Marsu. V současné době je na oběžné dráze Marsu pět aktivních výzkumných zařízení a na povrchu dvě funkční robotická vozítka. Nejnovější robot Curiosity zkoumá nyní kráter Gale a vědci se těší na výzkum hory Aeolis Mons (pracovně známé též Mount Sharp). Hledá zajímavé kameny a poskytuje informace, zda prostředí na Marsu podporovalo život alespoň v minulosti. Všechny tyto mise, kromě jedné, řídil Národní úřad pro letectví a kosmonautiku USA (NASA). Výjimkou je pouze Mars Express, který je řízen Evropskou kosmickou agenturou (ESA).

Čína, Japonsko, Rusko, USA a Evropa, ti všichni se snažili poslat misi na Mars, jen některým se to podařilo. Teď se k nim připojila Indie. Co je tedy na našem sousedu tak zajímavého, že je pořád středem zájmu kosmického výzkumu? A pokud na Marsu tedy život existoval, co se stalo, že se planeta transformovala do suché, pusté krajiny?

Dvě nové sondy u Marsu

Americká sonda MAVEN

Americká vesmírná agentura NASA po desetiměsíčním letu v pondělí brzo ráno našeho času navedla sondu MAVEN na oběžnou dráhu kolem planety Mars. MAVEN je první sonda, která se bude zabývat zkoumáním jemné horní vrstvy atmosféry Marsu. Hlavním cílem sondy tedy je zjistit, jak se měnilo klima Marsu v průběhu času a tak pochopit, proč a jak zmizela většina jeho atmosféry.

Sonda MAVEN putovala k Marsu 10 měsíců a urazila 711 miliónů kilometrů. Od této mise se očekává, že pomůže připravit cestu pro budoucí návštěvníky na rudou planetu snad již v roce 2030.

MAVEN bude obíhat po ekliptické dráze s dobou oběhu 35 hodin. Poté, co sonda začne obíhat Mars, vstoupí do šestitýdenního zkušebního provozu, tedy období, kdy bude provádět různé testy a zkoušky. Poté, na počátku listopadu, začne její jednoroční mise, při které bude zkoumat plyny v horní atmosféře planety, jak je ovlivňována Sluncem a slunečním větrem. Po většinu roku bude kroužit sonda ve výšce asi 6000 km nad povrchem. Nicméně během tohoto roku provede 5 větších přiblížení k povrchu Marsu a to na vzdálenost pouhých 125 kilometrů. Důvodem je prozkoumání atmosféry v různých vrstvách.

Tato vědecká mise se soustředí na získání odpovědi na otázky, co se stalo s vodou a oxidem uhličitým přítomným na Marsu před několika miliardami let. Jsou to důležité otázky pro pochopení historie Marsu, jeho klimatu a potenciálu podporovat alespoň mikrobiální život.

Indická sonda Mangalján

Sonda Mangalján Autor: NASA
Sonda Mangalján
Autor: NASA
Indická sonda Mangalján po desetiměsíční cestě od Země také úspěšně vstoupila na oběžnou dráhu Marsu. Indie se tak stala čtvrtou mocností světa, jež dosáhla této planety. Sonda by Mars měla studovat po dobu šesti měsíců. Sonda má za úkol sledovat kromě atmosféry Marsu jeho topografii a nerostné složení. Především má hledat důkazy o výskytu metanu, jehož přítomnost může naznačovat, že na nejbližším sousedovi planety Země jsou vhodné podmínky pro život.

Mise byla pro Indii prestižní hlavně kvůli soupeření s Čínou. Ta vyslala kosmickou loď Jing-chuo 1 k rudé planetě v roce 2011, mise však ztroskotala kvůli technických problémům. Mise si vysloužila uznání i kvůli nízkým nákladům na své provedení, které jsou ve srovnání s předešlými projekty nesrovnatelně levnější (1,59 miliardy korun).

Život na Marsu?

Před deseti lety sonda Mars Express zaznamenala zvýšení hladiny metanu v atmosféře Marsu. Množství metanu však mohlo mít několik zdrojů, z nichž nejzajímavější by byl samozřejmě biologický. Bohužel, podobně jako již u sondy Viking, byly výsledky přinejmenším dvojznačné. I následné měření z pozemských dalekohledů neukázalo nic konkrétního. Podobně je na tom i vozítko Curiosity.

Závěrem

Jeden z prvních snímků MOM Autor: MOM
Jeden z prvních snímků MOM
Autor: MOM
Obě dvě nové sondy MOM i MAVEN mají s sebou přístroje, jejichž cílem je zkoumat atmosféru Marsu. Pokud detekují chybějící metan na planetě, pak se debata o životě na Marsu znovu zažehne.

Lidská mise na Mars se plánuje nejdřív na rok 2030. Je to nejdál, kam by se astronauti v naší historii vydali, a tak zůstává zatím nejasné, zda by se tito průkopníci byli schopni vrátit na Zemi. Proto i nadále cesta na Mars s lidskou posádkou zůstává spíše science fiction.



Zdroj:

http://phys.org/news/2014-09-maven-mars-spacecraft-orbit-red.html

http://phys.org/news/2014-09-vying-piece-mars.html




O autorovi

Sylvie Gorková

Sylvie Gorková

O astronomii se zajímá od svých 15 let. Pochází z Kroměříže. Zde se také na místní hvězdárně zapojila do aktivního pozorování meteorů. Je členkou Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH).V současné době pracuje jako odborný pracovník Hvězdárny Valašské Meziříčí. Od roku 2012 publikuje články na stránkách SMPH, od roku 2014 pak také na astro.cz a na stránkách hvězdárny Valašské Meziříčí.



6. vesmírný týden 2026

6. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 2. do 8. 2. 2026. Měsíc je v úplňku a bude ubývat k poslední čtvrti. 3. 2. je v těsné konjunkci s Regulem. Merkur a Venuše začínají lézt na večerní oblohu, Mars je nepozorovatelný. Velké planety jsou všechny vidět večer. Aktivita Slunce je poměrně vysoká hlavně díky náhle se objevivší aktivní oblasti se skvrnami. Chystá se start rakety SLS s lodí Orion mise Artemis II k Měsíci. Crew-12 musí zatím čekat. 95 let by se dožil Ladislav Sehnal, český astronom zabývající se nebeskou mechanikou. 120 let uplyne od narození Clyde Tombaugha, který objevil Pluto v roce 1930.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M27 přes 1.54m Dánský dalekohled, La Silla

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2025 obdržel snímek autorů Kamil Hornoch a Martin Myslivec s názvem M27 – Dumbbell Nebula Kalendář ukazuje datum 14. srpna 1758 a francouzský astronom Charles Messier na observatoři v Hôtel de Cluny v Paříži pátrá po Halleyově kometě. Pátrá však již

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Polární záře, Kostomlaty pod Milešovkou 19.1.2026

Další informace »