Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Měření jádra komety 67P

Měření jádra komety 67P

3D model jádra komety 67P Autor: ESA/Rosetta/MPS for OSIRIS Team MPS/UPD/LAM/IAA/SSO/INTA/UPM/DASP/IDA
3D model jádra komety 67P
Autor: ESA/Rosetta/MPS for OSIRIS Team MPS/UPD/LAM/IAA/SSO/INTA/UPM/DASP/IDA
Sonda Rosetta přináší nejen zajímavé snímky jádra komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko. Na světě je mnoho dalších měření. Jak je kometa velká, jak se otáčí, jakou má hustotu, jaké uvolňuje plyny a podobně. Níže uvedené výsledky jsou pouze první zpracovaná data a podle dalších měření se mohou dále vyvíjet.

Jeden ze základních úkolů Rosetty bylo vytvořit trojrozměrný model jádra komety. Ten byl vytvořen na základě snímků přístroje OSIRIS a navigační kamery. Jak víme, jádro tvoří dva základní útvary, větší má rozměry 4,1 × 3,2 × 1,3 km a menší 2,5 × 2,5 × 2,0 km. V současné době ještě není zmapován celý povrch jádra, protože asi 30% část je zastíněna. To znamená, že část modelu je pouze odhad a také data o objemu a hustotě komety tím pádem nejsou ještě zcela přesná.
ESA nabízí 3D model ke stažení ve formátu wrl a obj.

Rozměry jádra komety 67P Autor: ESA/Rosetta
Rozměry jádra komety 67P
Autor: ESA/Rosetta
V tabulce můžeme vidět dosud známé fyzikální parametry jádra komety. Ačkoli jde zatím o předběžné výsledky, základní představu nám to již dává. Odkazy směřují na články, které se k naměřeným údajům vztahují. V tabulce zatím chybí údaj o odrazivosti jádra a také je zřejmé, že údaje se budou měnit s tím, jak se kometa bude blížit ke Slunci a její aktivita se bude zvyšovat.

Rozměr (menší lalok) 2,5 × 2,5 × 2,0 km OSIRIS
Rozměr (větší lalok) 4,1 × 3,2 × 1,3 km OSIRIS
Doba rotace kolem osy 12,4043 hod. OSIRIS
Směr osy rotace RA: 69°; DE: 64° OSIRIS
Hmotnost 1013 kg (10 miliard tun) RSI
Objem 25 km3 OSIRIS
Hustota 0,4 g/cm3 RSI / OSIRIS
Rychlost uvloňování vodních par 0,3 l/s (červen 2014); 1–5 l/s (červenec–srpen 2014) MIRO
Povrchová teplota 205–230 K (−68 až −93 °C, červenec–srpen 2014) VIRTIS
Podpovrchová teplota 30–160 K (−113 až −243 °C, srpen 2014) MIRO
Detekované plyny voda, oxid uhelnatý (CO), oxid uhličitý (CO2),
čpavek (NH3), metan (CH4), metanol (CH3OH)
ROSINA
Prachová zrna od několika desetin mikrometru do několika setin mikrometru COSIMA 
část. též GIADA

Pokud hledáte také aktuální snímky jádra komety, pak rozhodně nevynechte článek se synteticky vytvořenými 3D anaglyfy a animacemi jádra komety včetně snímku s výtrysky z krku komety.

Zdroje a doporučujeme:
[1] Blog ESA
[2] Rosetta zná své přistávací místo
[3] Evropská sonda Rosetta zahájí průzkum komety, který nemá v dějinách obdoby




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.



29. vesmírný týden 2025

29. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 7. do 20. 7. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Mars je velmi nízko na večerní obloze a lepší je viditelnost planet ráno, především Saturnu a Venuše. Aktivita Slunce je nízká i přes velké množství skvrn. Máme tu poslední období letní viditelnosti komety 3I/ATLAS ze střední Evropy. Noční svítící oblaka se ukazovala jen slabě. Falcon 9 vykonal svůj jubilejní 500. start a rychle pokračuje dál třemi starty. NASA má schválený rozpočet na roky dopředu včetně klíčových misí Artemis. Očekáváme přistání Crew Dragonu mise Axiom-4 z ISS. Před 60 lety jsme poprvé spatřili snímky jiné planety, které pořídila sonda Mariner 4 a před 10 lety jsme poprvé viděli detaily na povrchu Pluta. Před 50 lety proběhl společný let Sojuz-Apollo a před 175 lety provedli američtí astronomové z Harvardu první fotografování, daguerrotypii, hvězdy Vega.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Hvězdná obloha

Přelet Mezinárodní kosmické stanice (ISS) | Fotoaparát Canon PowerShot SX10 IS

Další informace »