Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Vesmírná videa: září a říjen 2014

Vesmírná videa: září a říjen 2014

AR 12192 z SDO Autor: NASA/SDO
AR 12192 z SDO
Autor: NASA/SDO
Začátek podzimu patřil jednoznačně dění na Slunci, které překvapilo obří skvrnou. Se sluneční aktivitou souvisí i polární záře, na které se pochopitelně také podíváme. V kosmonautice nás nejvíce zajímá Rosetta, která provede 12. listopadu očekávaný manévr, při němž na povrch vypustí pouzdro Philae. Babí léto tradičně patří nejen setkání MHV, ale také německému HTT. Závěrem se podíváme na ISS, červené skřítky v úžasném detailu a na naše místo ve vesmíru.

Aktivní oblast AR 12192 a obří skvrna

Aktivita Slunce je letos na nejvyšší úrovni od poslednío minima. Je zřejmé, že současné maximum aktivity má dva vrcholy. První nastal na podzim 2011 a druhý, vyšší, zažíváme právě nyní. V souvislosti s tím se na povrchu Slunce objevila velmi aktivní oblast, ve které se dokonce vyskytla skvrna s tak velkou rozlohou, že bychom napočítali jen deset podobných nebo větších, za celou historii záznamů skvrn na Slunci. Není divu, že byla snadno pozorovatelná i pouhým okem, a nikoho asi nepřekvapilo, že zde docházelo k častým silným erupcím. Když se skvrna natáčela směrem k Zemi, její rozloha zrovna narůstala, jak ukazuje první níže uvedené video. Mezitím už zde docházelo k erupcím nejsilnější kategorie X. Pozoruhodným faktem bylo, že žádná z erupcí nebyla doprovázena výronem hmoty z koróny, tedy oblakem plasmy, který by se vydal k Zemi a způsobil by krásné polární záře. Tak už to v přírodě chodí, že když jsme se dočkali velké a aktivní skvrny, nakonec nám zůstalo jen to divadlo zprostředkované kosmickou observatoří SDO. Ale divadlo to bylo úchvatné, jak ukazuje druhé video, na kterém je vidět hra magnetických polí a s tím související výbuchy, jak skvrna putovala k okraji viditelného povrchu Slunce. Tak pěkné záběry magnetických siločar se asi ještě na webu SDO neobjevily.

Krása polární záře

Zvýšená sluneční aktivita znamená, že na dalekém severu jsou nyní polární záře prakticky na denním pořádku. Občas si jen nedokážeme představit jejich krásu. Přesvědčila nás o tom i výprava části pražské pobočky ČAS, která polární záře zažila na vlastní oči. Pro nás ostatní jsou tu alespoň videa v reálném čase, tedy tentokrát žádné časosběrné video, nýbrž video, jak jej pořizuje videokamera. První záznam je čerstvého data (18. 10. 2014 Norsko), starší je z roku 2013 z Kanady a patří mezi to nejlepší, co lze na internetu najít.

Rosetta exceluje

Mise Rosetty k jádru komety 67P je ohromujícím úspěchem Evropské vesmírné agentury. Jak víte, sonda je nyní cca 9,8 km od povrchu jádra komety a 12. listopadu nás čeká historický přistávací manévr pouzdra Philae. Pokud vše půjde dobře, večer téhož dne se podíváme detailně na povrch komety. Mezitím tu máme zajímavé video, které ukazuje kometu ve 3D, ale musíte si prokliknout odkaz, na Youtube je jako neveřejné. Níže je pak ukázka, jak proběhnou poslední oblety a přistávací manévr. Druhé video můžeme hodnotit jako jeden z vizuálně nejhezčích krátkých filmů s kosmickou tématikou. Film Ambition propaguje misi Rosetta opravdu dokonale.

HTT 2014

Největší setkání amatérských astronomů v Německu se koná tradičně během Babího léta v oblasti Herzbergu. Místní Teleskop Treffen je také oblíbenou kratochvílí českých amatérů. Pokud jste tam ještě nezavítali, pak vězte, že zde bývá tradičně docela hezké počasí a navíc sem pravidelně jezdí jeden saský zubař s největším mobilním dalekohledem v Evropě o průměru 42 palců (asi 107 cm). Pohled přes tento dalekohled pod relativně dost tmavou oblohou je úžasným zážitkem, ovšem problém je, že pro velký zájem si s ním nemůžete prohlédnout jiné než stále tytéž provařené deepsky objekty. Níže uvedená videa ukazují, jak se takový dobson staví a jaká je zde obloha v noci.

Mezinárodní vesmírná stanice

Už jsme si zvykli, že nad našimi hlavami létá obří kolos obývaný trojicí až šesticí kosmonautů. Sami jej můžeme obdivovat jako jasnou hvězdu létající nad našimi hlavami a v dalekohledu se pak vyloupnou velké solární panely a někdy i další moduly. Pohled z druhé strany nám může zprostředkovat pouze astronaut. Dvě taková videa si můžete níže vychutnat. První zabírá Zemi s bouřkovou aktivitou, polárními zářemi až k východu Slunce. Druhé nás prostřednictvím André Kuiperse zavede do všech částí ISS.

Stanici si pochopitelně můžeme sami vyfotografovat. Snadné je to například před slunečním kotoučem. Jiná možnost vyžaduje sledovat její pohyb po obloze. Výsledek ovšem stojí za vidění, jak ukazuje další video. Autorem je známý Thierry Legault a video nám ukáže také něco málo z jeho technického vybavení.

Červení skřítci

Ze speciální bleskové aktivity nás v poslední době nejvíce překvapují nadoblačné blesky, z nichž nejznámější jsou červení skřítci – red sprites. Určitě si vzpomenete na krásně detailní fotografie Pavla Štarhy, kde je vidět jejich struktura. Níže uvedené video zase poprvé ukazuje ve velmi zpomaleném záznamu, jak probíhají.

Laniakea: naše nadkupa galaxií

Smutné události americké kosmonautiky posledního říjnového týdne by asi nebyly vhodným závěrem našeho seriálu, takže se raději porozhlédneme do obřích dálav kosmického prostoru. Mléčná dráha, naše domácí galaxie, je sice nedozírně velkým ostrovem hvězd, mlhovin a další hmoty, ale je jen malou částí celého vesmíru. Nedaleko nás najdeme další galaxie, z nichž ty nejbližší můžeme pozorovat na obloze pouhým okem. Jsou to Magellanova oblaka na jižní obloze a pro nás nejznámější Velká galaxie v Andromedě M 31. Dříve, než se začala osvětlovat města, bychom mezi ně řadili ještě M 33 v Trojúhelníku, ale ta už je vidět jen na opravdu tmavém nebi. Všechny tyto galaxie řadíme do Místní skupiny galaxií a je známo, že celá patří ke kupě galaxií v souhvězdí Panny, kde je seskupeno množství hmoty a gravitačně tu naši skupinu galaxií přitahuje. Jak bylo dále zjištěno, tato obří kupa galaxií je členem nadkupy, která je nazývána Laniakea. V animaci si můžete prohlédnout, o jaký útvar se jedná.

Souhrn zajímavých videí pro vás připravuje Klub astronomů Liberecka, pobočka ČAS, děkujeme za shlédnutí.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.



16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Vírová galaxia M51

Vírová galaxia (iné názvy: Špirálovitá galaxia M51, Messierov objekt 51, Messier 51, M 51, NGC 5194, Arp 85) je klasická špirálovitá galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Bola objavená Charlesom Messierom 13. októbra 1773. Táto galaxia sa nachádza blízko hviezdy Alkaid (eta UMa) zo súhvezdia Veľká medvedica. Táto galaxia tvorí s hviezdami Alkaid a Mizar takmer pravouhlý trojuholník s pravým uhlom pri hviezde Alkaid. Nájsť sa dá aj pomocou myslenej spojnice hviezd Alkaid a Cor Caroli. Galaxia leží v jednej štvrtine vzdialenosti od Alkaida k Cor Caroli. Vírová galaxia bola v skutočnosti prvou objavenou špirálovou galaxiou. Už 30-centimetrový ďalekohľad spoľahlivo zobrazí jej špirálovú štruktúru. Vírová galaxia má aj svojho sprievodcu, menšiu galaxiu NGC 5195, ktorú objavil v roku 1781 Messierov priateľ Mechain. Sú spojené medzigalaktickým mostom, ktorý je predĺžením špirálového ramena M51. Je zaradená v Arpovom katalógu podivných galaxií ako špirálová galaxia so sprievodcom. Vírová galaxia a jej sprievodca bývajú niekedy označovaní ako dvojitá galaxia. Obe galaxie sa k sebe približujú, až nakoniec splynú do jednej. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Starnet++, Adobe photoshop 203x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 38x300 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 150 flats, master darks, master darkflats 4.3. až 12.4.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »