Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Kometa C/2014 Q2 (Lovejoy) rychle zjasnila na viditelnost okem
Marek Biely Vytisknout článek

Kometa C/2014 Q2 (Lovejoy) rychle zjasnila na viditelnost okem

Kometa Q2 Lovejoy 14. 12. 2014 Autor: Damian Peach
Kometa Q2 Lovejoy 14. 12. 2014
Autor: Damian Peach
Kometa Q2 Lovejoy se ukázala být díky své dráze nadějnou kometou pro pozorovatele na severní polokouli, protože se v prosinci měla z jižní oblohy přesunout na tu naši severní. V původních odhadech se jen očekávala další nadějná kometa objevená známým lovcem jasnějších komet Terrym Lovejoyem z Austrálie. Na podzim se ukázalo, že kometa je až o tři magnitudy jasnější, než se původně očekávalo. To začalo vést k myšlenkám, zda nakonec nebude kometa viditelná i pouhým okem. Těm učinila přítrž sama kometa, když mezi 12. a 14. prosincem nečekaně rychle zjasnila a začala být bez obtíží viditelná pouhým okem.

Kometa C/2014 Q2 (Lovejoy) byla objevena australským amatérským astronomem Terrym Lovejoyem 17. srpna letošního roku. V tu dobu měla jasnost 14,8 mag, byla tedy na hranici vizuální viditelnosti. Když byl tento kometární objev oznámen, byla s ním uveřejněna dráha, která poukazovala na to, že kometa prolétne perihelem zhruba v polovině února 2015, a to ve vzdálenosti necelých 1,8 AU od Slunce. V době maximální jasnosti měla být viditelná i ze severní polokoule, avšak neměla být jasnější než 11 mag, což její pozorování menšími teleskopy moc nefavorizovalo. O několik dnů později se ale změnila dráha komety k lepšímu – kometa je už nyní jasnější a navíc nás možná překvapí ještě jedním pozitivem.

Tím je viditelnost pouhým okem. Ještě před měsícem nebylo jisté, jestli jí kometa dosáhne, ale minimálně trend vývoje jasnosti tomu nasvědčoval. Pozoruhodným vývojem ale prošla jasnost komety mezi 12. a 14. prosincem. 12. 12. někteří pozorovatelé hlásili jasnost kolem 6,7 mag a velmi obtížnou viditelnost okem na hranici viditelnosti pod velmi tmavou oblohou. O den později už hlásili, že kometa je bez obtíží viditelná bočním viděním a 14. 12. už hlásili, že je snadno viditelná pouhým okem a v odhadu jasnosti se nejvíce shodovali na hodnotě 5,7 mag. Při takové jasnosti už je kometa na venkovské obloze opravdu viditlená slabě i pouhým okem.

Kometa Q2 Lovejoy 17. 10. 2014 Autor: Rolando Ligustri
Kometa Q2 Lovejoy 17. 10. 2014
Autor: Rolando Ligustri
Ale vezměme si to pěkně popořadě. Od oficiálního oznámení objevu komety C/2014 Q2 (Lovejoy) trvalo jen několik dnů, než se poměrně rázně změnila dráha komety. Nově měla kometa proletět perihelem už 30. ledna 2015, její vzdálenost od Slunce měla v tu dobu činit asi 1,29 AU. Od té doby už přicházely pouze drobné korekce dráhy, datum i vzdálenost perihelu zůstaly přibližně stejné. Bylo tedy možné spočítat, že kometa dosáhne v maximu jasnosti nějakých 8 až 9 mag, tedy možná až o 3 mag více, než bylo předpokládáno s prvotní dráhou. Kometa C/2014 Q2 (Lovejoy) je ale spíše starší kometou (podle posledních kalkulací s periodou 13 395 let), která už u Slunce určitě několikrát byla. Takové komety jsou známy tím, že pořádně zjasňují až tehdy, když jsou blíže Slunci. Proto většinou, na rozdíl od nových komet z Oortova oblaku, působí při průletu vnitřními částmi sluneční soustavy příjemné překvapení. A kometa C/2014 Q2 (Lovejoy) se chová přesně tak, jak by se dalo očekávat u většiny komet podobného typu.

Zjasňování komety je opravdu rapidní. Krátce po objevu na konci léta měla jasnost blízkou 15 mag a v polovině listopadu už z ní byl objekt o jasnosti 9 mag. A nyní už dosáhla nejméně 6 mag a navíc možná náhle zjasnila během dvou dnů až o 1 mag! Už v tuto dobu je tedy jasné, že kometa překonala všechny odhady maxima jasnosti s novou dráhou. Ještě v listopadu to vypadalo, že by kometa v onom maximu jasnosti mohla dosáhnout nějakých 7 mag, na začátku prosince už se odhadovalo maximum kolem 5 mag. Podstatné je ale to, že tyto světelné křivky momentálně k rychlosti zjasňování vůbec nesedí. Kometa si naštěstí pro nás pozorovatele dělá, co chce. Samozřejmě nikdo teď přesně neví, co se s kometou děje a bude dít dál. Další zjasňování může náhle zpomalit. I když se další vývoj nedá přesně určit, kometa bude nepochybně zajímavým zpestřením oblohy přelomu roku.

Kometa Q2 Lovejoy 14. 12. 2014 Autor: Adriano Valvasori
Kometa Q2 Lovejoy 14. 12. 2014
Autor: Adriano Valvasori
A jak to vypadá s viditelností komety ze střední Evropy? Těleso je zatím pořád objektem jižní oblohy, jeho deklinace však už začíná pomalu stoupat. Čeká nás už jen asi týden, kdy kometa z naší zeměpisné polohy nebude pozorovatelná. Poprvé bychom ji teoreticky mohli spatřit někdy okolo Štědrého dne, což je krásný vánoční dárek pozorovatelům komet. Vlasatice se pak bude velmi rychle pohybovat na sever, 7. ledna 2015 bude nejblíže Zemi, to bude od nás vzdálena zhruba 0,47 AU. Jen o dva dny později překročí nebeský rovník a stane se oficiálně objektem severní oblohy. V polovině ledna by měla dosáhnout maximální jasnosti a 30. ledna prolétne perihelem ve vzdálenosti 1,29 AU od Slunce. Její deklinace pak bude nadále stoupat a ve druhé polovině února se už stane cirkumpolárním, tedy nikdy nezapadajícím, objektem. Pozorovací podmínky pak budou i nadále jen a jen lepší, a to až do konce května, kdy kometa z naší perspektivy těsně mine Polárku. Obtočnovým objektem zůstane až do srpna, pak se její pozorovací podmínky začnou rapidně zhoršovat, ale to už je jiný příběh, kometa v tu dobu již nebude pozorovatelná vizuálně. Tento souhrn tedy znamená, že jakmile se kometa na naší obloze ukáže, bude pozorovatelná v excelentních pozorovacích podmínkách, a to až do té doby, než definitivně zeslábne z vizuálního dosahu. Držme proto kometě pěsti, o dalších jasných kometách roku 2015 zatím nevíme.

Článek byl převzat z kommet.cz a následně aktualizován podle současného vývoje.




O autorovi

Marek Biely

Narodil se 23. 5. 1998 v Brně. Studuje obor Anglický jazyk se zaměřením na vzdělávání na Masarykově univerzitě. V podstatě od malička se zabývá astronomií, nejvíce pak kometami, které jej uchvátily zejména díky příletu jasné C/2011 L4 (PanSTARRS) v roce 2013. Komety pozoruje vizuálně a provádí jejich odhady jasnosti. Zároveň o nich píše články pro astro.cz, kommet.cz a astrotech.cz. Mezi jeho další zájmy patří ještě meteorologie a sport. Kontaktovat jej můžete na e-mailu biely.marek@seznam.cz.

Štítky: C/2014 Q2 (Lovejoy)


16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Vírová galaxia M51

Vírová galaxia (iné názvy: Špirálovitá galaxia M51, Messierov objekt 51, Messier 51, M 51, NGC 5194, Arp 85) je klasická špirálovitá galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Bola objavená Charlesom Messierom 13. októbra 1773. Táto galaxia sa nachádza blízko hviezdy Alkaid (eta UMa) zo súhvezdia Veľká medvedica. Táto galaxia tvorí s hviezdami Alkaid a Mizar takmer pravouhlý trojuholník s pravým uhlom pri hviezde Alkaid. Nájsť sa dá aj pomocou myslenej spojnice hviezd Alkaid a Cor Caroli. Galaxia leží v jednej štvrtine vzdialenosti od Alkaida k Cor Caroli. Vírová galaxia bola v skutočnosti prvou objavenou špirálovou galaxiou. Už 30-centimetrový ďalekohľad spoľahlivo zobrazí jej špirálovú štruktúru. Vírová galaxia má aj svojho sprievodcu, menšiu galaxiu NGC 5195, ktorú objavil v roku 1781 Messierov priateľ Mechain. Sú spojené medzigalaktickým mostom, ktorý je predĺžením špirálového ramena M51. Je zaradená v Arpovom katalógu podivných galaxií ako špirálová galaxia so sprievodcom. Vírová galaxia a jej sprievodca bývajú niekedy označovaní ako dvojitá galaxia. Obe galaxie sa k sebe približujú, až nakoniec splynú do jednej. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Starnet++, Adobe photoshop 203x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 38x300 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 150 flats, master darks, master darkflats 4.3. až 12.4.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »