Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Úchvatná M 31 i známé sloupy stvoření z HST

Úchvatná M 31 i známé sloupy stvoření z HST

Mlhovina M 16 v souhvězdí Štítu, detail sloupů stvoření verze 2015 HST Autor: NASA, ESA, and the Hubble Heritage Team (STScI/AURA)
Mlhovina M 16 v souhvězdí Štítu, detail sloupů stvoření verze 2015 HST
Autor: NASA, ESA, and the Hubble Heritage Team (STScI/AURA)
Hubbleův vesmírný dalekohled oslaví v dubnu 25 let od vypuštění na oběžnou dráhu. Již v těchto týdnech ovšem můžeme obdivovat nádherné obrazy, které jsou k tomuto výročí postupně pořizovány a uvolňovány na veřejnost. Dnes se zaměříme na dva úchvatné záběry. První je nové provedení detailu Orlí mlhoviny a jejích sloupů stvoření, což je vůbec jeden z nejznámějších snímků. Dále pak půjde o bezprecedentní detaily velké galaxie M 31 v Andromedě.

M 16, známá jako "orlí mlhovina", je viditelná v letním souhvězdí Hada poblíž hranic Střelce a Štítu severně od středu Mléčné dráhy. Jedná se o jednu z nejjasnějších emisních mlhovin. Název napovídá, že připomíná letícího orla a emisní zase, že září především v červené barvě emisí vodíku H-alfa. Takové záření vzniká díky hvězdám, které v mlhovině vznikly a jejich světlo nutí mlhovinu zářit. Hubbleův dalekohled pořídil v roce 1995 jeden ze zřejmě nejznámnějších obrázků vůbec, tzv. "sloupy stvoření", což je detailní pohled do středu této mlhoviny. K 25. výročí pak byl uvolněn snímek nový, širší, který dobře demonstruje, o kolik byl dalekohled za těch 25 let vylepšen díky čtyřem servisním návštěvám raketoplánu.


Detail mlhoviny M 16, sloupy stvoření na snímku v roce 2015

Druhý snímek je neméně úchvatný a zabírá část velké galaxie v souhvězdí Andromedy. V Messierově katalogu je známa pod číslem 31 a je jistě také dobře známo, že jde o nejvzdálenější pouhým okem pohodlně viditelný objekt na obloze. Světlo galaxii opustilo asi před 2,5 milióny let, v době, kdy snad začali v Africe první lidé chodit po dvou končetinách.

M 31 v Andromedě, celý snímek HST 2015 Autor: NASA, ESA, J. Dalcanton (University of Washington, USA), B. F. Williams (University of Washington, U
M 31 v Andromedě, celý snímek HST 2015
Autor: NASA, ESA, J. Dalcanton (University of Washington, USA), B. F. Williams (University of Washington, U
Zdaleka nejúchvatnější je možnost zvětšit si snímek až do největších detailů. Tato verze je k dispozici pod odkazem na této stránce. Snímek je úchvatný tím, že na snímku lze vidět jednotlivé hvězdy i ve středových partiích. Nejkrásnější jsou ale vnější části, kde vidíme jednak oblasti vzniku nových hvězd, nebo právě vzniklé otevřené hvězdokupy, ale sem tam i hvězdokupu kulovou. Pochopitelně občas je na snímku vidět i hvězda z naší Galaxie (Mléčné dráhy), tu poznáme podle křížů držáku sekundárního zrcátka. Pak tam ale také vidíme prosvítající vzdálené galaxie. Když počátkem 20. století Edwin Hubble pomocí tehdy největšího dalekohledu rozlišil tuto galaxii (tehdy ještě "velkou mlhovinu") na hvězdy a dokonce našel pulsující Cefeidy, byl to obrovský krok pro poznání vesmíru, protože Hubble mohl říci, jak asi daleko tento objekt je a navíc, že nejde o mlhovinu, ale že jde o vzdálenou Mléčnou dráhu. Snímky HST nám ovšem názorně dokázaly, že to tak opravdu je.


Detaily snímku M 31 v Andromedě s popisky


Okrajová oblast galaxie, vlevo oblast vzniku hvězd, vpravo kulová hvězdokupa


Vnitřní oblasti, i před prachovými mračny je vidět spousty hvězd

Zdroje:

Hubblesite: porovnání staré a nové fotografie M 16
Hubblesite: nová fotografie M 16
Spacetelescope.org: snímek M 31
Hubble25th.org




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: M 16, M 31


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »