Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Mohutný prstenec kolem obří exoplanety

Mohutný prstenec kolem obří exoplanety

Představa vzhledu prstenců kolem exoplanety J1407b
Autor: Ron Miller

Astronomové z Leidenské Observatoře objevili obří prstenec kolem exoplanety, který je tak mohutný, že zakrýval mateřskou hvězdu, když přecházela za ním. Objeven byl v roce 2012 kolem velmi mladé hvězdy J1407, která je podobná Slunci, jako první takový případ mimo naši Sluneční soustavu. Nové výzkumy nyní přinesly další informace, mimo jiné o formování měsíců v tomto systému.

Nově provedená analýza dat ukázala, že zatímco zakrývaná mateřská hvězda přecházela za prstenci po dobu několika týdnů, docházelo k rychlým změnám jejího jasu v řádu desítek minut. To nasvědčuje, že kolem exoplanety je komplikovaný systém, sestávající z více jak třiceti jednotlivých prstenců. Mezi prsteny jsou mezery, což napovídá, že zde existují nově vzniklé měsíce, které mezery formují.

prstence exoplanety J1407b Autor: University of Rochester
prstence exoplanety J1407b
Autor: University of Rochester
Planeta J1407b, kolem které byly prstence objeveny, je mnohem větší, než náš Jupiter, nebo Saturn a prstence jsou asi 200× větší, než současné Saturnovy. Původní objev byl v roce 2012 proveden přehlídkou SuperWASP, která je určena k vyhledávání přecházejících exoplanet před jejich mateřskými hvězdami. Poslední data pořízená pomocí adaptivní optiky a dopplerovské spektroskopie pomohla odhadnout hmotnost celého systému a potvrdila, že za opakovaná pohasnutí mateřské hvězdy opravdu mohla velká exoplaneta obklopená prstenci. Množství materiálu je tak velké, že by mohlo posloužit ke zfromování několika měsíců o velikosti, jako je například Mars. A protože byla objevena také jedna velká mezera v prstenci, domnívají se astronomové, že zde skutečně jeden měsíc o velikosti mezi naší Zemí a Marsem, obíhá. Odhadovaná doba oběhu je asi 2 roky.

Ačkoli astronomové předpokládají, že také naše velké planety měly v raných stádiích prstence, z nichž vznikly měsíce, teprve objev této exoplanety z roku 2012 naznačil, jak takový systém může vypadat u jiné velmi mladé hvězdy. Jediný problém je, že hmotnost této exoplanety nebo téměř hvězdy v podobě hnědého trpaslíka, je asi 10 až 40 Jupiterů. Vědci by uvítali také pozorování amatérských astronomů, kteří mají možnost pokrýt dlouhou časovou škálu a tím pomoci profesionálům k lepšímu pochopení tohoto unikátního systému. Data mají poskytnout americké AAVSO (American Association of Variable Star Observers).

Zdroj: University of Rochester




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Exoplaneta J1407b


43. vesmírný týden 2026

43. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. do 25. října 2026. Měsíc po první čtvrti přibývá k úplňku, který nastane až v pondělí 26. října. Mezitím bude ještě tmavé ráno 22. října, kdy nastává maximum meteorického roje Orionidy, tvořeného částicemi Hallyeovy komety. Večer je vidět Saturn, ráno Mars s Jupiterem. Venuše prochází na denní obloze zdánlivě pod slunečním kotoučem a 24. října bude v dolní konjunkci. V pondělí 19. října má z Tanegašimy odstartovat japonská sonda MMX určená k průzkumu Marsovských měsíců. Před 425 lety zemřel v Praze Tycho Brahe. V neděli 25. října ve 3:00 SELČ se čas mění na 2:00 SEČ.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN1251

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče „LDN 1251“ Hluboko v souhvězdí Cefea, v oblasti oblohy bohaté na mezihvězdný prach a plyn, se nachází objekt označený jako LDN 1251. Na první pohled připomíná prázdnou, téměř černou skvrnu na pozadí vzdálených hvězd. Ve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mars a hvězdokupa Jesličky

Mars poblíž otevřené hvězdokupy M44 Jesličky v souhvězdí Raka.

Další informace »