Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Exoplanety skoro tak staré jako vesmír

Exoplanety skoro tak staré jako vesmír

Planetární systém Kepler-444
Autor: Tiago Campante/Peter Devine

Astronomové objevili při zpracování dat z družice Kepler planetární systém obsahující pět malých planet, jejichž vznik se datuje do doby, kdy naše Galaxie byla stará pouhé dvě miliardy roků.

Těsně namačkaný planetární systém krouží kolem hvězdy pojmenované Kepler-444, která je domovem pěti planet, z nichž nejmenší je svojí velikostí srovnatelná s planetou Merkur, největší je velká asi jako Venuše. Všech pět planet obíhá Slunci podobnou hvězdu za dobu kratší než deset dnů. Jejich dráhy se tedy nacházejí mnohem blíže své hvězdy, než krouží Merkur kolem Slunce (jeden oběh vykoná za 88 dnů). Kepler-444 je žlutooranžovou hvězdou s průměrem o 25 % menším, než je velikost Slunce.

„Tato hvězda vznikla před velmi dlouhou dobou, ve skutečnosti ještě předtím, než většina hvězd v naší Galaxii. Nemáme žádné náznaky, že některá z těchto planet má nebo měla na svém povrchu život,“ říká Steve Howell (NASA, Ames Research Center). „Vzhledem k jejich současným oběžným drahám je vyloučeno, aby na těchto prastarých planetách existoval život, jak jej známe.“

Hvězda Kepler-444 vznikla před 11,2 miliardami roků, kdy stáří vesmíru činilo méně než 20 % jeho současného věku (podle současných poznatků je stáří vesmíru 13,8 miliardy roků). To z ní dělá nejstarší známou planetární soustavu s pěti terestrickými planetami, které jsou dvaapůlkrát starší než Země.

K určení stáří hvězdy a jejích planet astronomové provedli měření velmi malých změn jasnosti mateřské hvězdy způsobených vlněním uvnitř hvězdy. Pohyb žhavé hmoty pod povrchem hvězdy generuje toto vlnění ovlivňující teplotu a svítivost hvězdy. Fluktuace vedou k nepatrným změnám v jasnosti hvězdy. Tento výzkum hvězdného nitra je označován jako astro-seismologie a umožňuje vědcům určit průměr, hmotnost a stáří hvězdy.

Soustava Kepler-444 je od nás vzdálena přibližně 117 světelných roků a její poloha se promítá do souhvězdí s názvem Lyra.

Zdroj: www.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Kepler-444


44. vesmírný týden 2026

44. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 26. 10. do 1. 11. 2026. Měsíc bude v pondělí v úplňku, v noci na středu 28. října projde Plejádami a v neděli 1. listopadu bude v poslední čtvrti. Večer je vidět Saturn, ráno Mars s Jupiterem v přímce s Regulem. Venuše byla 24. října v dolní konjunkci a na ranní obloze se objeví extrémně nízko již koncem týdne jako Jitřenka. Slunce je klidné. Japonská sonda MMX se úspěšně vydala k Marsovým měsícům. Před 90 lety proběhl první úspěšný test raketového motoru v JPL.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN1251

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče „LDN 1251“ Hluboko v souhvězdí Cefea, v oblasti oblohy bohaté na mezihvězdný prach a plyn, se nachází objekt označený jako LDN 1251. Na první pohled připomíná prázdnou, téměř černou skvrnu na pozadí vzdálených hvězd. Ve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Východ Měsíce

Průchod měsíčních paprsků inverzní vrstvou atmosféry a její vliv na deformaci okraje kotouče. Lom světla v atmosféře zase odděluje zelenou složku pozorovatelnou v horní části kotouče a červenou složku viditelnou ve spodní části při přechodu do rudého záblesku.

Další informace »