Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Trpasličí galaxie továrnami na kyslík?

Trpasličí galaxie továrnami na kyslík?

Astronomové objevili, že blízká trpasličí galaxie NGC 1569 rozprašuje kyslík a další těžké prvky do okolního prostoru. Tato pozorováníobservatoře Chandra podporují teorii, že trpasličí galaxie jsoupůvodcem většiny těžkých prvků v mezigalaktickém prostoru.

Tým vedený Crystal Martin z University of California, pozorovaltrpasličí galaxii NGC 1569. Jak bylo publikováno v The Astrophysical Journal,skupina objevila velké množství kyslíku a ostatních těžkých prvků unikajícíchz galaxie v ohromných bublinách o poloměrech řádově ve světelných rocích.

Skupina objevila veliké horké bubliny rozprostírající se nad a pod rovníkemgalaxie. Měření koncentrace kyslíku, neonu, hořčíku a křemíku ukázaly,součásti tisíců supernov se vypařují z galaxie, přitom odnášejí většinu okolního plynu.Astronomové odhadli, že bubliny obsahují množství kyslíku, které by bylo možnénalézt v třech milionech Sluncí.

Navzdory velmi malému podílu na celkové hmotě vesmíru, jsou takzvanétěžké prvky - cokoliv jiného než vodík či helium - základnímstavebním prvkem planet a ovlivňují mnoho důležitýchjevů - například rychlost formování galaxií.

Trpasličí galaxie jsou mnohokrát menší, než ostatní galaxie jako třeba naše.Díky malé hmotnosti mají relativně malou gravitaci a hmota může unikat mnohemjednodušeji než z normálních galaxií.

Vědci uvažují, že těžké prvky uniklé z trpasličích galaxií v raném vesmíruhrály rozhodující roli při obohacování mezigalaktického plynu, ze kterého se formovaly ostatní galaxie. Obohacený plyn chladne mnohem rychleji,takže rychlost formování nových galaxií mohla být tímto procesem hodně ovlivněna.

Pomocí observatoře Chandra bylo možné ověřit tyto představy a určitrozložení kyslíku a ostatních prvků v galaxii a určit, kolik této hmoty unikáz galaxie.

NGC 1569 je velmi dobrým modelem, neboť je pouze sedm milonů světelných let do Země a v posledních 10, 20 milionech let prodělala období bouřlivéhoformování hvězd a výbuchů supernov = pravděpodobně v důsledku srážky shmotným plynným mračnem. Výbuch supernovy vyvrhne kyslík a další těžké prvkyvelkou rychlostí do galaktického plynu, který ohřívá na milony stupňů. Horký plyndále expanduje a opouští velmi rychle galaxii.

Zdroj




O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.



16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Vírová galaxia M51

Vírová galaxia (iné názvy: Špirálovitá galaxia M51, Messierov objekt 51, Messier 51, M 51, NGC 5194, Arp 85) je klasická špirálovitá galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Bola objavená Charlesom Messierom 13. októbra 1773. Táto galaxia sa nachádza blízko hviezdy Alkaid (eta UMa) zo súhvezdia Veľká medvedica. Táto galaxia tvorí s hviezdami Alkaid a Mizar takmer pravouhlý trojuholník s pravým uhlom pri hviezde Alkaid. Nájsť sa dá aj pomocou myslenej spojnice hviezd Alkaid a Cor Caroli. Galaxia leží v jednej štvrtine vzdialenosti od Alkaida k Cor Caroli. Vírová galaxia bola v skutočnosti prvou objavenou špirálovou galaxiou. Už 30-centimetrový ďalekohľad spoľahlivo zobrazí jej špirálovú štruktúru. Vírová galaxia má aj svojho sprievodcu, menšiu galaxiu NGC 5195, ktorú objavil v roku 1781 Messierov priateľ Mechain. Sú spojené medzigalaktickým mostom, ktorý je predĺžením špirálového ramena M51. Je zaradená v Arpovom katalógu podivných galaxií ako špirálová galaxia so sprievodcom. Vírová galaxia a jej sprievodca bývajú niekedy označovaní ako dvojitá galaxia. Obe galaxie sa k sebe približujú, až nakoniec splynú do jednej. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Starnet++, Adobe photoshop 203x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 38x300 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 150 flats, master darks, master darkflats 4.3. až 12.4.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »