Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Nalezeno nejchladnější místo ve vesmíru

Nalezeno nejchladnější místo ve vesmíru

Astronomové našli dosud nejchladnější místo ve vesmíru. Je jím plyn unikající z hvězdy, která se nachází v závěrečné fázi svého života.

Pojmy jako nízká nebo vysoká teplota, které běžně používáme v našich životech, ztrácí ve vesmíru svůj význam. Člověku je při −10 °C zima a při 30 °C už zase teplo. Ve vesmíru je rozsah teplot v porovnání s tím, co známe na Zemi, gigantický. V prostoru mezi hvězdami, kde je téměř vakuum dosahuje nejnižší teplota −270 °C a naopak v nitrech hvězd jsou teploty až několik desítek milionů stupňů!

Absolutní nula
Mlhovina Motýlek - nejchladnější místo ve vesmíruLátku není možné stále více a více ochlazovat na libovolnou teplotu. Příroda určila nepřekonatelnou hranici a to −273,15 °C. Označuje se jako "absolutní nula", protože je to nejnižší možná teplota vůbec, nic nemůže být chladnější. Jak je to možné? Údaj na teploměru, který čteme každé ráno za oknem svého bytu nám vlastně říká jak mnoho energie se ve vzduchu skrývá. Čím méně energie v látce je, tím je nižší její teplota. Při absolutní nule už látka nemá energii, kterou by do okolí uvolnila. Teplota nižší než −273,15 °C není možná. Kdyby se látka měla ochladit ještě více, musela by mít energii ještě menší než žádnou a to jak každý jistě chápe je nesmyslné. Teplotu nemusíme měřit jen tak, že do látky strčíme teploměr. Dá se to udělat i na dálku a astronomové toho hojně využívají, protože jak jinak zjistit teplotu objektů, které jsou od nás tak daleko, že se k nim ani za celý svůj život nedostaneme.

Nejchladnější je "Motýlek"
Hubbleův kosmický dalekohled (HST), který je na oběžné dráze kolem Země už 13 let, vykonal velké množství pozorování a je nejúspěšnějším astronomickým přístrojem vůbec. Na Zemi odeslal snímky obrovského množství těles, hvězd a galaxií. Nedávno opět pozoroval mlhovinu zvanou podle svého tvaru "Motýlek", nacházející se ve vzdálenosti 5000 světelných let od Země. Uprostřed mlhoviny je neobvyklá hvězda vyvrhující do okolního prostoru obrovské množství plynu neuvěřitelně vysokou rychlostí 500 000 kilometrů za hodinu. Jak se plyn vzdaluje od hvězdy a zabírá stále větší objem, snižuje se extrémně i jeho teplota na −272 °C, takže je jen o jeden stupeň teplejší, než absolutní nula. "Motýlek" se tak stal nejchladnějším známým objektem v celém vesmíru.




O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.



19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »