Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  1E1207.4-5209: podivná neutronová hvězda

1E1207.4-5209: podivná neutronová hvězda

1E1207.4-5209: podivná neutronová hvizda
1E1207.4-5209: podivná neutronová hvizda
Neutronové hvězdy jsou obklopeny silným magnetickým polem. Teleskop XMM-Newton umožnil první přímé měření tohoto pole. Výsledkem je mnoho informací o fyzice neutronových hvězd, ale objevily se nové otázky, které je třeba zodpovědět.

Snímek zobrazuje magnetické pole neutronové hvězdy.

Neutronová hvězda je velmi hustý objekt, obvykle o hmotnosti Slunce, ale stlačeného do prostoru o průměru 20-30km. Jedná se o výsledek hvězdného výbuchu, který pozorujeme jako supernovu. Při tomto procesu je většina hmoty hvězdy rozmetána do okolí, ale jádro hvězdy zkolabuje do rychle rotující "neutronové koule".

Přestože se jedná o poměrně známé objekru, jednotlivé neutronové hvězdy zůstávají hádankou. Při vzniku jsou extrémně horké, ale velmi rychle vychládají. Ve většině případů jsou neutronové hvězdy pozorovány v radiovém oboru, ale některé lze pozorovat i v energetickém rentgenovém oboru.

Na objekt 1E1207.4-5209 se zaměřil teleskop XMM-Newton. 72 hodin trvající expozice umožnila změřit intenzitu magnetického pole. Jedná se o první izolovanou neutronovou hvězdu, kde se toto podařilo. Předchozí znalosti o magnetickém poli neutronových hvězd byly určeny nepřímými metodami. Ty jsou založeny na teoretických předpokladech modelech popisujících gravitační kolaps hmotných hvězd. Druhou nepřímou metodou je odhad založený na zpomalování rotace neutronové hvězdy. Zpomalení rotace můžeme pozorovat radioteleskopy.

Přímé měření je založeno na faktu, že pozorované rentgenové záření muselo projít magnetickým polem neutronové hvězdy. Po cestě mohou částice v magnetickém poli pohltit část rentgenového záření za vzniku takzvaných "rezonančních absorpčních čar" určujících prostředí svého vzniku. Tyto "otisky prstů" umožnily určit intenzitu magnetického pole.

V případě 1E1207.4-5209 bylo změřeno 30krát slabší magnetické pole než vychází z nepřímých měření! Otázkou zůstává, zda 1E1207.4-5209 je výjimečné těleso. XMM-Newton se nyní zaměří na zkoumání dalších neutronových hvězd.

Zdroj: ESA




O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.



17. vesmírný týden 2024

17. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 22. 4. do 28. 4. 2024. Měsíc bude v úplňku, meteorů z roje Lyrid proto mnoho neuvidíme. Slunce je pokryto hezkými malými skvrnami, které byly v nejaktivnější oblasti viditelné i okem přes patřičný filtr. Kometa 12P/Pons-Brooks už pozorovatelná není a jakmile to svit Měsíce umožní, nabídne obloha jen několik slabších komet. SpaceX letos uskutečnila už 40. start Falconu 9 a při příštím startu očekáváme už 300. přistání prvního stupně této rakety. Komunikace s helikoptérou Ingenuity již nebude možná, Perseverance jede pryč za dalšími výzkumem povrchu Marsu. Před 250 lety se narodil anglický astronom Francis Baily.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mesiac - prvá štvrť

Mesiac vo farbe, časť mesačných vyvrelých hornín je sfarbená do modra

Další informace »