Již několik týdnů stojí na startovací rampě raketoplán Discovery, připravující se k misi na Mezinárodní kosmickou stanici. Při testech jeho systémů se ale vyskytla kritická chyba, jež může mít za následek jeho převoz zpět do hangáru a dlouhodobé odklady.

Podle dosavadních (a stále platných) plánů má raketoplán Discovery odstartovat k misi STS-131 5. dubna. Ve vesmíru stráví celkem 13 dní a na Mezinárodní kosmickou stanici poveze nákladní modul s vybavením a zásobami a nosič s náhradními díly. Jeho posádka na stanici provede tři kosmické výstupy, při kterých například nainstaluje na "hřbet" stanice novou nádrž s chladící kapalinou. Náplň mise se nezmění, datum startu ale možná ano.

Při pokusném tankování paliva do nádrží pravého segmentu manévrovacích motorů selhal jeden z ventilů, kontrolujících průtok helia, používaného k natlakování nádrží. Problém by se pravděpodobně řešil výměnou celého segmentu manévrovacích motorů, což samozřejmě není možné provést na startovací rampě. Discovery by tak putoval zpět do hangáru VAB a odklad by střídal odklad. NASA nyní vyhodnocuje, zda je nutné problém řešit. V sekci je totiž více ventilů, kontrolujících heliové vedení a selhání jednoho z nich není hodnoceno jako bezpečnostní hrozba. Koncem týdne by měli inženýři v Kennedyho kosmickém středisku testovat zbylé ventily a pokud ty pracují správně, je dost možné, že Discovery poletí v termínu.

V případě odkladů má NASA relativně malý prostor k manévrování vzhledem ke končícímu programu raketoplánů. Jsou před námi poslední čtyři starty těchto strojů (poslední z nich, Discovery STS-133, se uskuteční 16. září 2010) a tak by bylo velmi problematické mise prohazovat nebo výrazně odkládat. Budoucnost raketoplánů je ale stále nejistá, stejně jako budoucnost celého amerického pilotovaného programu. Připomeňme počátkem února zveřejněnou koncepci budoucího amerického kosmického programu podle Baracka Obamy, který se zasazuje pro zrušení programu Constellation a převedení dopravy nákladů a lidí do vesmíru do rukou soukromých firem, jichž by byla NASA zákazníkem. Po letošním ukončení provozu raketoplánů by NASA zůstala na několik let závislá na partnerech (především na Rusku) v oblasti zásobování Mezinárodní kosmické stanice, jež má být v provozu minimálně do roku 2028. Není proto divu, že si mnoho lidí v USA stále pohrává s myšlenkou prodloužení letů raketoplánů. Manažer NASA John Shannon se minulý týden vyjádřil k této otázce a podle něj je toto stále proveditelné, i když NASA zatím stále směřuje k ukončení programu v tomto roce. Podle Shannona by stačilo přidat ročně k rozpočtu NASA asi dvě a půl miliardy dolarů a obnovit dodávky důležitých komponent (což by ale mohlo trvat až dva roky). I tak by to ale znamenalo důležitý příspěvek především k fungování Mezinárodní kosmické stanice, v jejímž zásobování jsou raketoplány nezastupitelné.

Zdroje:

• www.nasa.gov
• www.spaceflightnow.com