Zásobování kosmické stanice ve třech dějstvích

Dějství I. - Rozloučení se starým přítelem

Loď Progress je vlastně speciální nepilotovanou verzí klasického Sojuzu, upravenou k pojmutí skoro tří tun nákladu pro provoz kosmické stanice, premiéru si Progress odbyl roku 1978 v rámci letu k sovětské stanici Saljut 6.

Scénář mise je vždy stejný: Progress startuje z kosmodromu Bajkonur, automaticky se připojuje k orbitální stanici, kde zůstane několik měsíců. Mezitím z něj posádka stanice vyloží užitečný náklad a naplní ho odpadem. Připojený Progress také svými motory může korigovat dráhu stanice. A den před startem nového Progressu tradičně přichází chvíle pro posádku stanice rozloučit se s tím starým. Toto absolvovala 30. expedice na ISS ve čtvrtek 19. dubna.

Oddělení staré lodi Progress od kosmické stanice se děje den před startem nového exempláře, kdyby se totiž oddělení nepovedlo a starý Progress musel u stanice ještě nějakou dobu zůstat (viz o den odložené přistání lodi Sojuz TMA-18 v září 2010 kvůli problémům se stykovacím uzlem), nově vypuštěná loď by zase musela sama kroužit po orbitě a mohlo by dojít např. ke zkažení vědeckých vzorků na palubě, jelikož Progress nemá tak výkonné chladničky jako kosmická stanice nebo pozemní středisko.

Více obecného čtení o lodích Progress naleznete ve starším článku.

Loď Progress M-14M byla připojená k ISS od 29. ledna, ve čtvrtek 19. dubna přišel čas dát jí sbohem. Ve 13:00 SELČ byly deaktivovány motory stanice, aby při separaci lodě stanice neudělala nějaký nečekaný, byť dobře myšlený pohyb v rámci udržení orientace v prostoru, a nedošlo např. ke kolizi s lodí, ve 13:01 vyslalo řídící středisko povel k otevření západek stykovacího uzlu modulu Pirs. Tento proces trvá tři minuty, ve 13:04 byl korunován uvolněním pružin a fyzickou separací lodě od stanice. Za další tři minuty Progress provedl 15sekundový separační zážeh, jež urychlil jeho odlet. Byl to zároveň první ze série manévrů pro přesun do bodu asi 3000 km za ISS, kde loď bude testovat schopnosti pozemních ruských radarových stanic sledovat tělesa na oběžné dráze. Posléze, v sobotu 28. dubna, bude loď navedena do hustých vrstev zemské atmosféry nad Pacifik, kde zanikne spolu s nákladem odpadu z ISS na své palubě.

Krátce po odletu lodi od stanice hlásil kosmonaut Oleg Kononěnko řídícímu středisku, že pořídil na rozloučenou z paluby ISS velmi pěkné fotografie odlétající, přes 7 metrů dlouhé a skoro 3 metry široké lodě.

Odlet Progressu M-14M od ISS

---

Dějství II. - Start nástupce

Předstartovní příprava lodě Progress M-15M proběhla bez problémů, na jejím konci, v pátek 20. dubna, stála na rampě startovacího komplexu 31 kosmodromu Bajkonur, na stejné rampě, ze které kdysi vzlétl Jurij Gagarin (podle slov komentátora v řídícím středisku v Houstonu roku 1981 - kolik to vody na mlýny konspirátorů), raketa Sojuz-U s onou lodí na vrcholku pod aerodynamickým krytem, natankovaná a připravená letět. Obloha byla polojasná, vítr téměř žádný, teplota vzduchu 30 °C, zkrátka ideální podmínky.

Start lodi Progress M-15M (ISS 47) se uskutečnil dle plánu ve 14:50:24 SELČ, v 18:50:24 místního času v Kazachstánu. Raketa po opuštění rampy nabrala severovýchodní směr a za necelých devět minut, po naprosto hladkém chodu rakety, se Progress ocitl sám na výchozí dráze ve výšce 256,62 kilometrů v apogeu a 193,68 kilometrů v perigeu, se sklonem 51,6 stupně k rovníku, a mohl vysunout své komunikační antény a solární panely a pozdravit řídící středisko v Koroljovu u Moskvy, které právě přebralo z Bajkonuru řízení jeho mise.

Ještě týž den a den poté jej čekalo pět zásadních manévrů (zážehů za účelem zrychlení) pro přílet k ISS. Na své skromné palubě nesl celkem 2,8 tun nákladu pro posádku ISS (jmenovitě 902 kg paliva pro motory stanice, 50 kg kyslíku a vzduchu, 420 kg vody a 1226 kg "suchého" nákladu typu náhradní díly, zásoby a vědecké potřeby).

Start Progressu M-15M z Bajkonuru

---

Dějství III. a závěrečné - přílet ke stanici

47. Progress se ke stanici ISS dopracoval po více než dvou dnech samostatného letu v neděli 22. dubna (v Den Země 2012) po 16. hodině našeho času. Poměrně velká rychlost, jakou se loď k ještě vzdálené stanici přibližovala, se postupně snižovala, na záběrech z ISS Progress vypadal ještě jako zanedbatelná tečka na podkladu bílých oblak Země. Když byl ještě více než 300 metrů od svého cíle, zahájil zároveň s dalším přibližováním oblet části stanice, ten začal asi dvacet minut před spojením se stanicí, trval cca 5 minut a měl za cíl přesné zarovnání lodě se stykovacím uzlem modulu Pirs na spodní části centrálního modulu Zvezda ruského segmentu stanice. Na konci obletu se Progress malinko pootočil, aby i jeho solární články byly ve správné orientaci.

Progress vůči stanici zastavil a řídící středisko zhodnocovalo jeho polohu vzhledem ke stykovacímu uzlu, než povolí připojení ke stanici, od které loď dělilo ještě přes 200 metrů. Pod komplexem zatím klidně ubíhala saharská poušť, díky jejímž barvám Země připomínala spíš Mars. V modulu Zvezda uvnitř stanice ISS napjatě běh událostí sledovali ruští kosmonauti Oleg Kononěnko a Anton Škaplerov, připravení pomocí konzole TORU na dálku převzít řízení Progressu, kdyby selhala automatika a naváděcí systém Kurs, pracující na principu odrážení a znovuzachycování signálů Progressu od stanice, což poskytuje jeho počítačům údaje o vzájemné vzdálenosti a rychlosti.

Než bys řekl "švec" (asi po minutě), ruští letoví kontroloři usoudili, že jsou s polohou Progressu vůči stanici spokojení a povolili spojení obou plavidel. V 16:28 SELČ se Progress dal opět do pohybu směrem k modulu Pirs. V závěrečných chvílích činila rychlost jeho přibližování ke stykovacímu uzlu jen asi decimetr za vteřinu.

45 metrů od stykovacího uzlu byl aktivován stykovací mechanismus lodi Progress. Připomíná vysunutý úzký váleček se zpětnou zarážkou na konci, kterým se loď musí trefit do otvoru ve stanici (napadá mne jedno velmi trefné přirovnání, bohužel si nejsem jist, zda jsou všichni čtenáři starší 18 let). Kontakt a zachycení lodi stykovacím uzlem byl potvrzen v 16:39 SELČ, o minutu dříve oproti plánu, když se stanice pohybovala asi 401 kilometrů nad severní Čínou. Několik minut se poté čekalo, až odezní poslední samovolné pohyby mezi lodí a stanicí, poté do sebe Progress zasunul stykovací sondu, čímž dosáhl pevného kontaktu s ISS, a došlo k uzavření zámků stykovacího uzlu. Vše dopadlo perfektně.

Přílet a připojení Progressu M-15M k ISS. Všechna obsažená videa pocházejí z kanálu NASA na Youtube.com

Po asi třech hodinách zkoušek hermetičnosti spojení plavidel, kolem 19:30 SELČ, kosmonauté otevřeli poklop do lodi.

Progress M-15M zůstane ukotvený ke stanici ISS do konce července, poslední den tohoto letního měsíce je totiž v plánu start jeho nástupce. Současná mise nové lodi Progress je druhá z pěti letos plánovaných, další starty nás čekají v červenci, listopadu a prosinci.

---

Na stanici ISS bude v dohledné době vůbec živo. V pátek 27. dubna se má vrátit na Zemi loď Sojuz TMA-22 s kosmonauty Antonem Škaplerovem, Anatolijem Ivanišinem (oba z Ruska) a Danielem Burbankem (USA), což na stanici zanechá jen tři členy nové Expedice 31 (Oleg Kononěnko z Ruska, Donald Pettit z USA a André Kuipers z Nizozemí). V pondělí 30. dubna má odstartovat druhý exemplář komerční lodě Dragon americké společnosti SpaceX s asi 500 kilogramy nákladu na palubě a 3. května se stát první soukromou lodí, která se připojí k ISS (SpaceX i NASA ale připouštějí velké množství zbývajících příprav na misi, tudíž je zde pravděpodobnost odkladu).

15. května má být z Bajkonuru vypuštěna loď Sojuz TMA-04M s třemi novými kosmonauty pro dlouhodobou posádku ISS. Výhledově 21. července se k orbitální stanici má vydat japonská loď HTV-3.

Zdroje:

• Přenosy na TV NASA (viz. videa v článku)
• MCC Koroljov (RU)
• ISS na webu NASA - Living and working (EN)
• Spaceflightnow.com: start, přílet ke stanici (EN)