Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Mimozemšťani? Exokomety? Co to vlastně Kepler objevil?

Mimozemšťani? Exokomety? Co to vlastně Kepler objevil?

Nezvyklý disk kolem hvězdy KIC 8462852.
Autor: NASA.

Internet zaplnily informace o objevu kosmickým dalekohledem Kepler, který snad dokonce odhalil mimozemské civilizace. Tentokrát se tomu nijak nesmějeme, protože jednou by to právě takhle mohlo vypadat. Objev je skutečně mimořádný, protože poprvé byly pozorovány nepravidelné změny jasnosti, a to u hvězdy KIC 8462852, kterou něco zakrývá a planeta to není. O odborný názor na celou událost se s námi podělil Dr. Petr Kabáth ze Stelárního oddělení Astronomického ústavu AV ČR.

Kepler pozoroval skutečně jedinečný systém, který mezi daty Keplera nemá obdobu. Výzkumný tým vyloučil spoustu možných fyzikálních vysvětlení (např. hvězda s diskem kolem sebe) a především vyloučil technické efekty detektoru a přístrojů. Nejpravděpodobnější vysvětlení je rodina exokomet, které jsou přítomny kolem hvězdy. Další pozorování jsou každopádně nutná,“ komentuje Dr. Kabáth.

Co to vlastně kosmický dalekohled Kepler objevil?

Už mnohokrát se stalo, že lidé byli podobným objevem rychle strženi do víru fantaskních teorií. I tady ale platí pravidlo, že je třeba stát při zemi a uvažovat racionálně. Dr. Kabáth to komentuje takto: „Kepler pozoroval skutečně jedinečný systém, který mezi daty Keplera nemá obdobu. Výzkumný tým vyloučil spoustu možných fyzikálních vysvětlení (např. ´background binary´, Be hvězdu s diskem) a především vyloučil technické efekty detektoru a přístrojů. Systém hvězdy KIC 8462852 je zajímavý a jedinečný tím, že ho nelze jednoduše vysvětlit proměnností hvězdy, planetou atd. Nejspíš se ovšem bude jednat o nějaký přírodní jev. Nejpravděpodobnější vysvětlení je rodina exokomet, které jsou přítomny kolem hvězdy (pozn.: tak jako pro planety u jiných hvězd než u Slunce používáme pojem exoplaneta, tak pro komety v jiných planetárních soustavách používáme pojem exokometa). Motto nyní zní ´pozorovat, pozorovat a pozorovat dál´.“

Na otázku proč jsou další pozorování tak nezprostředně nutná, odpověděl Dr. Kabáth těmito slovy: „Například proto, že pokud by se podařilo pozorovat okolí hvězdy a najít prachový disk či prach samotný, hypotéza o exokometách by se dala spíše potvrditDo projektu se nyní zapojí také program SETI. Ostatně myšlenka, že by to byla přeci jen známka civilizace, je zajímavá, ne? A když ne dnes a u tohoto systému, tak jednoduše nějak takhle se to jednou zřejmě potvrdit může. Tak proč o tom nepřemýšlet už nyní?

Proč zpráva zastínila ty jiné, neméně zajímavé?

Antény SETI v Novém Mexiku. Autor: Jean Marc.
Antény SETI v Novém Mexiku.
Autor: Jean Marc.

A trochu spekulace, proč všichni píší o exocivilizacích... Protože SETI a další projekty hledají jevy, které se vymykají periodicitě. Většina jevů jako proměnnost atd. je více či méně periodických, případně jednorázových (jako např. supernovy), ale lze je vysvětlit přírodním mechanismem. SETI hledá zajímavé neperiodické systémy, které by mohly vykazovat v konečném důsledku i známky toho, že se někdo snaží komunikovat, případně známky civilizací, které umějí stavět velké kosmické struktury kolem hvězd atd. Zapojení SETI do sledování tohoto systému tak pochopitelně vyvolala spoustu rozruchu, i když se mezitím ve vesmíru podařilo prozkoumat a objevit několik dalších zajímavých objektů i jevů.

Ať je však pravda jakákoliv, rozhodně není od věci se racionálními úvahami nad pozorovatelnými projevy činností mimozemského života zabývat. Existují dokonce vědecké články, které se věnují vlivu struktur nepřírodního charakteru, tj. postavených civilizacemi, na vliv světelných křivek hvězd, spekter apod. Ovšem zatím žádná taková struktura nebyla potvrzena. A jsme zpět u pozorování Keplera. Proto objev nepravidelností v poklesu jasnosti hvězdy KIC 8462852 vzbudil takový rozruch.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Odborný článek pro Astrophysical Journal

Převzato: Astronomický ústav AV ČR



O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.

Štítky: Dalekohled Kepler, KIC 8462852, Mimozemské civilizace, Exoplaneta


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »