Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Podivná cizí planetární soustava

Podivná cizí planetární soustava

Planetární soustava kolem dvojhvězdy UZ Fornax
Planetární soustava kolem dvojhvězdy UZ Fornax
Tým astronomů, jehož členem byl i Gavin Ramsay (Armagh Observatory), našel důkazy, které naznačují existenci pozoruhodné planetární soustavy. Dvě obří planety, jak se zdá, obíhají v různých vzdálenostech kolem kompaktního binárního systému známého jako UZ For, který se skládá ze dvou malých hvězd obíhajících ve velmi malé vzdálenosti navzájem kolem sebe.

Pokud se to potvrdí, bude se jednat o příklad velmi neobvyklého planetárního systému existujícího kolem dvojhvězdy (planety obíhají kolem dvou sluncí). Obě hvězdy, z nichž jedna je bílý trpaslík a druhá zase červený trpaslík, jsou mnohem menší než Slunce a obíhají tak blízko sebe, že jeden oběh jim trvá pouze několik hodin. Tento hvězdný pár by se ve skutečnosti pohodlně vešel do prostoru velikosti našeho Slunce. Náhodou je tato soustava orientována tak, že při pohledu ze Země se obě hvězdy během oběhu navzájem zakrývají, díky čemuž astronomové získali velmi podrobné informace o vlastnostech této bezesporu zajímavé soustavy.

Avšak astronomové rovněž zaznamenali, že vzájemné zákryty nenastávají vždycky přesně v předpokládaném okamžiku. Místo toho někdy nastávají dříve, jindy zase později. A právě to je přivedlo k předpokladu přítomnosti dvou obřích planet, jejichž gravitační vliv způsobuje, že dráhy obou hvězd se "pohupují" v prostoru, a tak nepatrně mění naměřené časové úseky mezi jednotlivými zákryty. Podle výpočtů astronomů mohou být hmotnosti obou planet přinejmenším 8krát a 6krát větší než hmotnost planety Jupiter. Kolem centrální dvojhvězdy oběhnou za 5, respektive za 16 roků. Tato planetární soustava je však od nás příliš daleko na to, abychom mohli její planety přímo vyfotografovat.

Největší africký dalekohled SALT
Největší africký dalekohled SALT
Tento vzájemně se ovlivňující systém s názvem UZ For (nachází se v souhvězdí Fornax - Chemická pec) vytváří mimořádně nevlídné prostředí pro planety. V důsledku těsné blízkosti obou hvězd dochází k tomu, že mnohem hmotnější bílý trpaslík svojí gravitací neustále "krade" hmotu z povrchu červeného trpaslíka v podobě trvalého proudu. Tento proud hmoty naráží do povrchu bílého trpaslíka, zahřívá jej na teplotu několika miliónů stupňů a následně je celá planetární soustava zaplavována obrovským množstvím smrtícího rentgenového záření.

Objev byl uskutečněn na základě pozorování pomocí dalekohledu SALT (Southern African Large Telescope, průměr objektivu cca 10 m) a na základě porovnání archivních údajů zahrnujících období 27 roků, shromážděných mnoha pozemními i kosmickými astronomickými observatořemi.

Zdroj: www.physorg.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



17. vesmírný týden 2017

17. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 24. 4. do 30. 4. 2017. Měsíc bude kolem novu. Večer zůstává nad západem Mars a pomalu se zlepšuje i večerní viditelnost Jupiteru. Ráno je vidět Saturn a nízko na východě už také jasná Venuše. Stále můžeme doporučit několik komet, i když jedna se opravdu rozpadla. Z nabídky 100 pozorování přidáváme dvojhvězdu Alcor-Mizar a především zákryty Hyád a podvečerní zákryt hvězdy Aldebaran z Býka.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Mliecna draha nad Salasom Zbojska

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2017 obdržel snímek „Mliečná dráha nad Salašom Zbojská“, jehož autorem je Ondrej Králik. Na jednom z nejtmavších míst Slovenska se zastavil astronom. Astronom a také fotograf. Svůj stativ s fotoaparátem však nepostavil nikam daleko od světel

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/ 2015 V2 Johnson

10x3min; iso1600; Canon 400D; komora J.Drbohlav

Další informace »