Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Podivná cizí planetární soustava

Podivná cizí planetární soustava

Planetární soustava kolem dvojhvězdy UZ Fornax
Planetární soustava kolem dvojhvězdy UZ Fornax
Tým astronomů, jehož členem byl i Gavin Ramsay (Armagh Observatory), našel důkazy, které naznačují existenci pozoruhodné planetární soustavy. Dvě obří planety, jak se zdá, obíhají v různých vzdálenostech kolem kompaktního binárního systému známého jako UZ For, který se skládá ze dvou malých hvězd obíhajících ve velmi malé vzdálenosti navzájem kolem sebe.

Pokud se to potvrdí, bude se jednat o příklad velmi neobvyklého planetárního systému existujícího kolem dvojhvězdy (planety obíhají kolem dvou sluncí). Obě hvězdy, z nichž jedna je bílý trpaslík a druhá zase červený trpaslík, jsou mnohem menší než Slunce a obíhají tak blízko sebe, že jeden oběh jim trvá pouze několik hodin. Tento hvězdný pár by se ve skutečnosti pohodlně vešel do prostoru velikosti našeho Slunce. Náhodou je tato soustava orientována tak, že při pohledu ze Země se obě hvězdy během oběhu navzájem zakrývají, díky čemuž astronomové získali velmi podrobné informace o vlastnostech této bezesporu zajímavé soustavy.

Avšak astronomové rovněž zaznamenali, že vzájemné zákryty nenastávají vždycky přesně v předpokládaném okamžiku. Místo toho někdy nastávají dříve, jindy zase později. A právě to je přivedlo k předpokladu přítomnosti dvou obřích planet, jejichž gravitační vliv způsobuje, že dráhy obou hvězd se "pohupují" v prostoru, a tak nepatrně mění naměřené časové úseky mezi jednotlivými zákryty. Podle výpočtů astronomů mohou být hmotnosti obou planet přinejmenším 8krát a 6krát větší než hmotnost planety Jupiter. Kolem centrální dvojhvězdy oběhnou za 5, respektive za 16 roků. Tato planetární soustava je však od nás příliš daleko na to, abychom mohli její planety přímo vyfotografovat.

Největší africký dalekohled SALT
Největší africký dalekohled SALT
Tento vzájemně se ovlivňující systém s názvem UZ For (nachází se v souhvězdí Fornax - Chemická pec) vytváří mimořádně nevlídné prostředí pro planety. V důsledku těsné blízkosti obou hvězd dochází k tomu, že mnohem hmotnější bílý trpaslík svojí gravitací neustále "krade" hmotu z povrchu červeného trpaslíka v podobě trvalého proudu. Tento proud hmoty naráží do povrchu bílého trpaslíka, zahřívá jej na teplotu několika miliónů stupňů a následně je celá planetární soustava zaplavována obrovským množstvím smrtícího rentgenového záření.

Objev byl uskutečněn na základě pozorování pomocí dalekohledu SALT (Southern African Large Telescope, průměr objektivu cca 10 m) a na základě porovnání archivních údajů zahrnujících období 27 roků, shromážděných mnoha pozemními i kosmickými astronomickými observatořemi.

Zdroj: www.physorg.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí






38. vesmírný týden 2017

38. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 18. 9. do 24. 9. 2017. Měsíc bude v novu. Jupiter se ztrácí v záři Slunce. Saturn je večer nad jihozápadem. Pozorovat můžeme i Neptun a Uran. Ráno je vidět Venuše, Merkur a Mars. Přidá se k nim také srpek Měsíce. Aktivita Slunce se snížila. Začíná astronomický podzim. Cassini shořela v atmosféře Saturnu. ISS má opět šestičlennou posádku. Po hurikánu Irma se obnoví i lety amerických raket. Kolem Země proletí sonda OSIRIS-REx.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Zatmění nad hradem Helfštýn

Kdopak dnes již spočítá, kolik zatmění Měsíce spatřili obyvatelé starobylého hradu Helfštýn. Mohli bychom jistě zadat souřadnice hradu do nějakého chytrého počítačového programu, který by žádaný počet zjistil. Docela jistě však nezjistíme, zda bylo kdysi dávno v příslušnou noc jasno,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ostrov hviezd

Tmavá obloha, Bohom zabudnuté miesto, teplo letnej jadranskej noci, deviatka nočných šialencov, zvuk uzávierok fotoaparátov, šum mora, desivé príbehy o nemých deťoch, vzduchom letiace nedopalky cigariet, nešťastne rozliata plechovka piva... pre niekoho ďalšia noc v teple postele, pre iného výborná príležitosť pre vznik nadčasových spomienok. Zelený závoj tiahnuci sa ostrovom hviezd predstavuje rozbúrený airglow, alebo svetelné žiarenie atmosféry. Fotka pochádza z ostrova Lastovo, najvzdialenejšieho obývaného ostrova Chorvátska. Na hladine mora je možné vidieť zrkadlenie Mliečnej cesty, ktorá obsahuje bohatú štruktúru tmavých hmlovín. Carpe noctem!

Další informace »