Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Záhada magnetických cyklů hvězd vyřešena?

Záhada magnetických cyklů hvězd vyřešena?

Změny magnetických polí během slunečního cyklu
Autor: L. Almeida, Federal University of Rio Grande do Norte (UFRN)

Na základě nových počítačových simulací a pozorování možná budou vědci schopni vysvětlit, jak může magnetické pole Slunce měnit svoji polaritu každých 11 let. Tento významný objev vysvětluje, jak délka magnetického cyklu hvězdy závisí na její rotaci a může nám pomoci pochopit dramatické změny kosmického počasí v okolí Slunce a podobných hvězd.

V průběhu období, které je známo jako sluneční cyklus, magnetické pole Slunce mění svoji polaritu každých jedenáct let, což bylo pozorováno v uplynulých staletích. Toto „přepínání“, kdy jižní magnetický pól doslova přeskočí na sever a obráceně, nastává během maxima každého slunečního cyklu. Magnetické pole má původ v procesu označovaném jako „sluneční dynamo“. Magnetická pole jsou generována prostřednictvím tohoto dynamového efektu, který zahrnuje rotaci hvězdy, stejně tak i konvekci a stoupající a klesající proudy plynů ve hvězdném nitru.

Pokud se týká Slunce, tak astronomové vědí, že jeho magnetické pole vzniká v jeho vnějších turbulentních vrstvách a má složitou závislost na tom, jak rychle Slunce rotuje. Vědci také zkoumali magnetické cykly vzdálených hvězd a porovnávali je se základními vlastnostmi Slunce. Na základě studia charakteristik těchto magnetických vlastností astronomové velmi nadějně pokročili k lepšímu porozumění magnetického vývoje Slunce spojeného s již zmiňovaným dynamem.

Mezinárodní spolupráce zahrnující University of Montréal, Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics, Commissariat à l'énergie atomique et aux énergies alternatives a Universidade Federal do Rio Grande do Norte přinesla sadu 3D simulací nitra hvězd podobných Slunci k vysvětlení původu jejich cyklů magnetických polí. Vědci zjistili, že perioda magnetického cyklu závisí na rychlosti rotace hvězdy. Tendence je taková, že velmi pomalu rotující hvězdy mají magnetické cykly, které se střídají velmi rychle.

Zjistili jsme, že tento trend se neshoduje s teoriemi vypracovanými v minulosti. To ve skutečnosti otevírá nové výzkumné metody pro naše poznání magnetismu hvězd,“ říká Antoine Strugarek z Commissariat à l'énergie atomique et aux énergies alternatives, Francie, hlavní autor článku publikovaného 14. 7. 2017 v časopise Science Magazine.

Důležitým pokrokem je, že tento nový model může vysvětlit magnetické cykly Slunce i hvězd, které astronomové kategorizují jako Slunci podobné. Doposud se vědci domnívali, že sluneční cykly se možná odlišují svým chováním od těchto Slunci podobných hvězd s kratším magnetickým cyklem, jak se dříve předpokládalo.

Naše práce podporuje představu, že Slunce je průměrný žlutý trpaslík středního věku s magnetickým cyklem srovnatelným s cykly jeho hvězdných sourozenců,“ říká spoluautor článku Jose-Dias Do Nascimento z Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics (CfA) a University of Rio G. do Norte (UFRN), Brazílie. „Jinak řečeno potvrdili jsme, že Slunce je skutečně schopné v zastoupení pomoci mnoha způsoby pochopit vlastnosti jiných hvězd.“

Na základě studia mnoha dalších stálic a výzkumem stavby hvězd odlišných od Slunce astronomové doufají ve zdokonalení nového scénáře vysvětlujícího původ magnetických cyklů hvězd.

Jedním z dlouhodobých cílů této práce je získat lepší představu o „kosmickém počasí“, což je termín používaný k popsání proudu částic (slunečního větru), který vane ze Slunce a jiných hvězd. Urychlovací mechanismus tohoto větru pravděpodobně souvisí s magnetickými poli v atmosférách hvězd. V extrémních případech může kosmické počasí narušit rozvody elektrické energie na Zemi a může být velmi nebezpečné pro družice a kosmonauty na oběžné dráze.

Změny během magnetického cyklu mají dopad na celou Sluneční soustavu či planetární soustavy kolem jiných hvězd díky ovlivňování kosmického počasí,“ dodává Jose-Dias Do Nascimento.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] cfa.harvard.edu



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Magnetické cykly hvězd, Sluneční dynamo, Kosmické počasí


12. vesmírný týden 2024

12. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 3. do 24. 3. 2024. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Na večerní obloze je výrazný Jupiter a nízko nad obzorem i Merkur. Aktivita Slunce zůstávala nízká, ale to se o víkendu změnilo s natočením velkých skvrn z odvrácené polokoule. Kometa 12P/Pons-Brooks je nyní rušena září Měsíce. SpaceX povedla další test superrakety s lodí Starship a dosáhla mnoha úspěšných milníků. Startuje další kosmická loď Sojuz k ISS. Voyager 1 má stále problém, ale už se tuší, co vysílá. Před 275 lety se narodil francouzský matematik, fyzik a astronom Pierre-Simon Laplace. 20. března ve 4:06 začíná astronomické jaro.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 12P/Pons-Brooks

Porizeno fotoaparatem Canon EOS R8, obj. 400/5,6, exp. 360x1s, spojeno v DeepSkyStacker a upraveno v Adobe Lightroom

Další informace »