Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Čína plánuje vyslat pojízdné vozítko na Mars

Čína plánuje vyslat pojízdné vozítko na Mars

Kompletní sestava čínské sondy k Marsu
Autor: Xinhua

Čína představila návrhy kosmické sondy a vědecké pojízdné laboratoře, které plánuje vyslat k rudé planetě Mars koncem tohoto desetiletí v průběhu mise, která se stane bezprecedentní výzvou pro čínský kosmický průmysl.

Čína, která vkládá miliardy do svého kosmického programu a pracuje na tom, aby se stala významným konkurentem NASA a ESA, oznámila v dubnu 2016 cíl vyslat kosmickou sondu „kolem roku 2020“ na oběžnou dráhu kolem Marsu společně s přistávacím modulem, který dopraví na povrch rudé planety pojízdnou vědeckou laboratoř.

Nová čínská nosná raketa Long March-5 odstartuje z kosmodromu Wenchang na ostrově v provincii Hainan v létě roku 2020, uvádí agentura Xinhua, která cituje slova Ye Peijian, specialisty mise. Přistávací modul se oddělí od orbiteru na konci jeho zhruba sedmiměsíční cesty a přistane poblíž rovníku planety Mars, kde pojízdná laboratoř zahájí výzkum povrchu, dodává Ye Peijian.

Vědecká pojízdná laboratoř o hmotnosti zhruba 200 kilogramů se bude pohybovat na šesti kolech, bude vybavena čtyřmi panely slunečních baterií a její životnost je plánována na 92 dnů, uvádějí Xinhua a další čínská média.

Dr. Wu Ji, ředitel Národního vesmírného vědeckého centra (National Space Science Centre) v Beijingu, které vyvíjí vědecké přístroje pro využití v kosmu, prohlásil, že orbiter ponese na své palubě mimo jiné i detektory částic, kamery pro mapování povrchu a přístroje schopné registrovat metan, jehož přítomnost může být známkou biologických procesů existujících na Marsu.

Čínská pojízdná laboratoř k výzkumu Marsu Autor: Xinhua
Čínská pojízdná laboratoř k výzkumu Marsu
Autor: Xinhua
Vozítko bude mít na své palubě 13 souprav vědeckého vybavení včetně velmi malé citlivé kamery a radaru k průzkumu podpovrchových vrstev horniny a vnitřní struktury Marsu, a také ke studiu atmosféry a a pátrání po přítomnosti vody a ledu. Průzkum může odhalit mnoho informací o minulosti a současnosti rudé planety.

I když je tento projekt velmi ambiciózní, hlavní projektant mise Zhang Rongqiao prohlásil, že jejím cílem bude rovněž demonstrovat technologie potřebné pro bezprecedentní misi, jejímž úkolem bude v roce 2030 odběr vzorků z povrchu Marsu a jejich doprava do pozemských laboratoří.

První čínská pojízdná laboratoř Yutu určená k výzkumu Měsíce byla vypuštěna v roce 2013 a přestože ji sužovaly mechanické problémy, daleko překročila plánovanou životnost. Činnost roveru byla definitivně ukončena počátkem srpna 2016.

První pokus Číny o vyslání kosmické sondy na oběžnou dráhu kolem Marsu skončil neslavně v roce 2011. Malá sonda s názvem Yinghuo-1 odstartovala společně s ruskou sondou Fobos-Grunt; pro závadu na ruské raketě se však navedení k Marsu nezdařilo.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org
[2] gbtimes.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Pojízdná laboratoř, Planeta Mars


17. vesmírný týden 2018

17. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 23. 4. do 29. 4. 2018. Měsíc je mezi první čtvrtí a úplňkem. Večer je nad západem jasná Venuše. Jupiter je vidět už kolem půlnoci a ráno uvidíme nejlépe Mars a Saturn. Na obloze se podíváme na asterismus, který připomíná číslici tři. Hledač exoplanet TESS s pomocí Falconu 9 úspěšně odstartoval. Devadesátky by se dožil Gene Shoemaker.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC2264 HaLRGB

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2018 obdržel snímek „NGC 2264“, jehož autorem je Pavol Kollarik   Za devatero horami a devatero řekami, ještě dál než běhá po obloze Měsíc a ještě dál než leží Slunce, ve vzdálenosti 2180 světelných let, nalezneme „Vánoční stromeček“. Nu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Záblesk Irídia

Záblesk družice Irídium 80. Canon 350D+Samyang 8/3.5; Expozícia 58s. 22.4. 2018 o 2:58 SELČ; Tesárske Mlyňany. Vzdialenosť satelitu bola 1564 km.

Další informace »