Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Čína plánuje vyslat pojízdné vozítko na Mars

Čína plánuje vyslat pojízdné vozítko na Mars

Kompletní sestava čínské sondy k Marsu
Autor: Xinhua

Čína představila návrhy kosmické sondy a vědecké pojízdné laboratoře, které plánuje vyslat k rudé planetě Mars koncem tohoto desetiletí v průběhu mise, která se stane bezprecedentní výzvou pro čínský kosmický průmysl.

Čína, která vkládá miliardy do svého kosmického programu a pracuje na tom, aby se stala významným konkurentem NASA a ESA, oznámila v dubnu 2016 cíl vyslat kosmickou sondu „kolem roku 2020“ na oběžnou dráhu kolem Marsu společně s přistávacím modulem, který dopraví na povrch rudé planety pojízdnou vědeckou laboratoř.

Nová čínská nosná raketa Long March-5 odstartuje z kosmodromu Wenchang na ostrově v provincii Hainan v létě roku 2020, uvádí agentura Xinhua, která cituje slova Ye Peijian, specialisty mise. Přistávací modul se oddělí od orbiteru na konci jeho zhruba sedmiměsíční cesty a přistane poblíž rovníku planety Mars, kde pojízdná laboratoř zahájí výzkum povrchu, dodává Ye Peijian.

Vědecká pojízdná laboratoř o hmotnosti zhruba 200 kilogramů se bude pohybovat na šesti kolech, bude vybavena čtyřmi panely slunečních baterií a její životnost je plánována na 92 dnů, uvádějí Xinhua a další čínská média.

Dr. Wu Ji, ředitel Národního vesmírného vědeckého centra (National Space Science Centre) v Beijingu, které vyvíjí vědecké přístroje pro využití v kosmu, prohlásil, že orbiter ponese na své palubě mimo jiné i detektory částic, kamery pro mapování povrchu a přístroje schopné registrovat metan, jehož přítomnost může být známkou biologických procesů existujících na Marsu.

Čínská pojízdná laboratoř k výzkumu Marsu Autor: Xinhua
Čínská pojízdná laboratoř k výzkumu Marsu
Autor: Xinhua
Vozítko bude mít na své palubě 13 souprav vědeckého vybavení včetně velmi malé citlivé kamery a radaru k průzkumu podpovrchových vrstev horniny a vnitřní struktury Marsu, a také ke studiu atmosféry a a pátrání po přítomnosti vody a ledu. Průzkum může odhalit mnoho informací o minulosti a současnosti rudé planety.

I když je tento projekt velmi ambiciózní, hlavní projektant mise Zhang Rongqiao prohlásil, že jejím cílem bude rovněž demonstrovat technologie potřebné pro bezprecedentní misi, jejímž úkolem bude v roce 2030 odběr vzorků z povrchu Marsu a jejich doprava do pozemských laboratoří.

První čínská pojízdná laboratoř Yutu určená k výzkumu Měsíce byla vypuštěna v roce 2013 a přestože ji sužovaly mechanické problémy, daleko překročila plánovanou životnost. Činnost roveru byla definitivně ukončena počátkem srpna 2016.

První pokus Číny o vyslání kosmické sondy na oběžnou dráhu kolem Marsu skončil neslavně v roce 2011. Malá sonda s názvem Yinghuo-1 odstartovala společně s ruskou sondou Fobos-Grunt; pro závadu na ruské raketě se však navedení k Marsu nezdařilo.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org
[2] gbtimes.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Pojízdná laboratoř, Planeta Mars


12. vesmírný týden 2024

12. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 3. do 24. 3. 2024. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Na večerní obloze je výrazný Jupiter a nízko nad obzorem i Merkur. Aktivita Slunce zůstávala nízká, ale to se o víkendu změnilo s natočením velkých skvrn z odvrácené polokoule. Kometa 12P/Pons-Brooks je nyní rušena září Měsíce. SpaceX povedla další test superrakety s lodí Starship a dosáhla mnoha úspěšných milníků. Startuje další kosmická loď Sojuz k ISS. Voyager 1 má stále problém, ale už se tuší, co vysílá. Před 275 lety se narodil francouzský matematik, fyzik a astronom Pierre-Simon Laplace. 20. března ve 4:06 začíná astronomické jaro.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 12P/Pons-Brooks

Porizeno fotoaparatem Canon EOS R8, obj. 400/5,6, exp. 360x1s, spojeno v DeepSkyStacker a upraveno v Adobe Lightroom

Další informace »