Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Curiosity 1. díl: MastCam

Curiosity 1. díl: MastCam

MastCam - detail. NASA/JPL
MastCam - detail. NASA/JPL
Na Facebookovém profilu Diskuzního fóra vesmir.thos.cz začal vycházet zajímavý seriál, který s laskavým svolením přebíráme a doplňujeme zajímavými obrázky a nechybí ani krátké video. Věříme, že příspěvky nezaujmou pouze tamnější fanoušky, ale i čtenáře astro.cz. Informace budou čerpány z tiskových zpráv, ale chceme tím usnadnit situaci uživatelům, kteří si nevědí rady s angličtinou. Přistání plánované na 6. srpna se blíží, tak bychom vám rádi čekání zpestřili. Dnes začneme přístrojem MastCam.

Jedná se o dvojici kamer (fotoparátů). V režimu fotografování pořizují snímky s rozlišením 1600 x 1200 pixelů, v režimu natáčení produkuje každá kamera 720p video (HD) se frekvencí 4 - 7 snímků/sekundu. MastCam bychom našli na "hlavě" vozítka - jsou umístěny asi 2 metry nad povrchem.

Snímek horninového bloku kamerou M-100 ze vzdálenosti 100 m. NASA/JPL-Caltech/MSSS
Snímek horninového bloku kamerou M-100 ze vzdálenosti 100 m. NASA/JPL-Caltech/MSSS
Snímek horninového bloku kamerou M-34 ze vzdálenosti 100 m. NASA/JPL-Caltech/MSSS
Snímek horninového bloku kamerou M-34 ze vzdálenosti 100 m. NASA/JPL-Caltech/MSSS
Jak jsme si už řekli - kamery jsou v systému MastCam dvě. Jedna je širokoúhlá (to je ta větší díra = kamera M-34, f=34 mm) a zabírá prostor o šířce 18° a výšce 15°. Její rozlišovací schopnosti jsou velmi dobré - na vzdálenost 2 metry od snímaného předmětu zachycuje 1 pixel půl milimetru. Na vzdálenost 1 kilometru pak 1 pixel zachycuje 22 centimetrů. Druhá kamera je "teleobjektiv" (menší díra = M-100, f=100 mm). Snímá menší prostor - na šířku jen 6° a na výšku 5°. Díky tomu dosahuje perfektního rozlišení - na vzdálenost jednoho kilometru má jeden pixel velikost 7,4 centimetru. Ve dvoumetrové vzdálenosti se jeden obrazový bod rovná 0,15 milimetru! Pro lepší představu s touhle kamerou byste od sebe dokázali rozlišit baseballový a fotbalový míč na vzdálenost odpovídající délce 7 fotbalových hřišť. Je to třikrát lepší výkon, než jaký měl dosud nejlepší systém dopravený na Mars.

Snímek horninového bloku kamerou M-100 ze vzdálenosti 50 m. NASA/JPL-Caltech/MSSS
Snímek horninového bloku kamerou M-100 ze vzdálenosti 50 m. NASA/JPL-Caltech/MSSS
Snímek horninového bloku kamerou M-34 ze vzdálenosti 50 m. NASA/JPL-Caltech/MSSS
Snímek horninového bloku kamerou M-34 ze vzdálenosti 50 m. NASA/JPL-Caltech/MSSS
Jelikož jsou kamery dvě, poslouží snímky z nich k vytvoření 3D fotografií a videí. Po vědecké stránce mají na starosti především mapování okolí vozítka - jsou to hlavní oči roveru i jeho řidičů. Kromě toho můžou nasnímat některé zajímavé jevy - třeba pohyb mraků, nebo zvířeného prachu v atmosféře. Díky umístění na otočném "krku" může systém MastCam pořídit kompletní 360° panorama okolí. Obě kamery dokáží ostřit na vzdálenost dva metry až nekonečno.

Porovnání snímků hornin ze vzdálenosti 10 metrů kamerami M-34 i M-100. NASA/JPL-Caltech/MSSS
Porovnání snímků hornin ze vzdálenosti 10 metrů kamerami M-34 i M-100. NASA/JPL-Caltech/MSSS
Pojďme se teď podívat na kamery MastCam po technické stránce - jedná se o kamery osazené CCD čipy. Díky tomu budou pořizovat poměrně kvalitní fotky - každý pixel bude mít ihned po zmáčknutí spouště udané barevné hodnoty červené, modré a zelené složky - bez dopočítávání z ostatních pixelů, jako tomu bývalo u dřívějších průzkumníků Marsu u kterých bylo potřeba kombinovat snímky v různých vlnových délkách (snímání stejné scenérie přes různě barevné filtry). Kromě toho má každá kamera k dispozici několik filtrů, které se umísťují mezi čočku a CCD snímač. Některé filtry umožňují třeba sledování v blízkém infraspektru, jiný filtr zase umožní přímý pohled do Slunce - díky tomu bude možné spočítat, kolik je v atmosféře prachu.

Další zajímavostí, kterou znají majitelé digitálních kamer, je nastavování bílé. MastCamy pracují ve dvou variantách - dokáží dělat jak snímky ve aktuálních barvách, které zachytí aktuální "atmosféru" na místě (představte si třeba načervenalou scenérii při západu Slunce), ale také umí snímat s vyváženou bílou, tedy ve skutečných barvách.

Každá kamera disponuje 8 GB flash pamětí pro ukládání dat. Pokud se Curiosity dostane na nové místo, umí na Zemi poslat pouze náhledy fotek v rozlišení cca. 150 x 150 pixelů. Důvodem je ušetření objemu přenášených dat. Z náhledů vědci usoudí, jak to na místě vypadá a fotografie v plném rozlišení se mohou poslat později. Počítač totiž vytváří miniatury automaticky a originály ukládá pro pozdější odeslání.

Kamery Curiosity na krátkém videu The Planetary Society. Jak vidíme, vozidlo používá k navigaci nejen čtyři kamery na stěžni (dvě záložní), ale i kamery pod palubní deskou, podobně jako Spirit a Opportunity, díky kterým vidí i pod sebe. A nechybí ani mikroskopická kamera na výsuvném rameni.

Tolik tedy povídání o kamerách MastCam. Doufám, že se Vám líbilo a našli jste v něm třeba nějaké novinky, o kterých jste nevěděli. A abych vás nalákal na příští příspěvek, prozradím, že zítra se budeme věnovat přístroji ChemCam.

Přeložil Dušan Majer, doplnil Martin Gembec

Převzato z facebookové stránky Diskuzního fóra o kosmonautice vesmir.thos.cz

Všechny části:
1. díl: MastCam
2. díl: ChemCam
3. díl: APXS
4. díl: MAHLI
5. díl: CheMin
6. díl: SAM
7. díl: REMS
8. díl: RAD
9. díl: DAN
10. díl: MARDI




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. 

Štítky: Curiosity, Mars


3. vesmírný týden 2017

3. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 16. 1. do 22. 1. 2017. Měsíc bude kolem poslední čtvrti na ranní obloze. Večer je vidět jasná Venuše a slabý Mars na jihozápadě. V druhé polovině noci a hlavně ráno je pěkně viditelný Jupiter. Aktivita Slunce je velmi nízká, přesto se objevila na jeho povrchu skvrna. Na večerní obloze pomalu zjasňuje Enckeho kometa. Planetka Vesta bude v opozici. SpaceX si připsala první letošní úspěch, když vypustila družice a první stupeň dosedl na moři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC 2237 - Rosetta (úzkopásmově)

Prosincové kolo soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ je za námi. Stejně tak vlastně i celý rok 2016. A soutěž vstupuje do dalšího roku 2017, stejně jako organizace, která ji zaštiťuje a která letos slaví úžasných 100 let - Česká astronomická společnost. A ač je to k nevíře, již více než

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Klenoty zimnej oblohy

Panorama z 8 fotiek, kazda fotka 60sec

Další informace »