Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Japonsko chystá záchranu poškozené observatoře na oběžné dráze
Vít Straka Vytisknout článek

Japonsko chystá záchranu poškozené observatoře na oběžné dráze

Hitomi během předstartovních příprav, listopad 2015
Autor: spaceflightnow.com

Kosmický teleskop Hitomi, který byl vypuštěn v únoru a měl zkoumat procesy ve vzdáleném vesmíru, se během velikonočních svátků dostal do závažných potíží, když ze zatím neznámého důvodu začal rotovat a v jeho okolí se objevily úlomky trosek. Japonští vědci by jej pochopitelně rádi zachránili, práce to však nebude snadná.

Rentgenovou observatoř Astro-H vypustilo Japonsko svojí raketou H-2A z ostrova Tanegašima 17. února letošního roku a po úspěšném dosažení nízké zemské orbity (asi 574 kilometrů vysoko) a rozevření solárních panelů prohlásila letová kontrola start za plně úspěšný a nový teleskop ve vesmíru dostal jméno Hitomi. To odkazuje jednak k oční zorničce v japonském jazyce ale rovněž i k japonské mytologii, k příběhu, v němž malíř nakreslil čtyři draky a dvěma udělal štětcem i oči; tito dva draci následně vzlétli do nebes zatímco zbylí dva bez očí zůstali navždy nehybnými obrazy.

Ono mystické vzlétnutí do nebes je docela vlastní i družici Hitomi, která měla z oběžné dráhy zkoumat v rentgenovém oboru spektra vysokoenergetické události ve vzdálenějším vesmíru, jako třeba distribuci temné hmoty v galaxiích, vývoj galaktických shluků, detekovat stopy pádů hmoty do černých děr, zkoumat fyzikální podmínky v místech, kde jsou urychlovány paprsky světla či pozorovat supernovy. Hitomi dokáže zachytit objekty o řád magnitud slabší oproti svému předchůdci, rentgenovému dalekohledu Suzaku.

Start družice Hitomi na raketě H-2A 17. února 2016 Autor: spaceflightnow.com
Start družice Hitomi na raketě H-2A 17. února 2016
Autor: spaceflightnow.com
Hitomi, o délce 14 metrů a startovní hmotnosti 2,7 tuny, svým způsobem pokračuje v japonské tradici rentgenových vesmírných dalekohledů, která byla zahájena v roce 1979, Hitomi je celkem šestým vědeckým plavidlem tohoto typu, vypuštěným z Japonska. Po úspěšném startu observatoř zahájila zhruba tříměsíční letovou fázi, kdy pozemní středisko na dálku kalibrovalo optiku na palubě a připravovalo Hitomi na plánované tři roky astronomické práce. Vše běželo hladce a systémy na palubě dalekohledu fungovaly perfektně …

O to větší bylo překvapení japonských vědců, když s Hitomi na Velikonoční neděli zhruba v 03:42 ráno našeho času znenadání ztratili kontakt. Vlasy se jim hrůzou však postavily na hlavě až po hlášení od kosmické sledovací sítě amerického Pentagonu – okolo Hitomi se pohybuje nejméně pět větších kusů trosek! Japonci v té chvíli mysleli, že observatoř se rozpadla a je všemu konec. V úterý 29. března však japonská vesmírná agentura JAXA uvedla, že prostřednictvím pozemních radioteleskopů v Japonsku a v Chile zachytila dva krátké signály z antény Hitomi. Astronomové bohužel zjistili, že družice na oběžné dráze rotuje, což komplikuje výrobu elektřiny solárními panely a také namíření antény správným směrem k Zemi. Tomu také odpovídaly obě relace z počátku tohoto týdne – byly příliš krátké na to, aby technici z přijaté telemetrie zjistili, v jakém přesně stavu se Hitomi nachází.

Je to ale svým způsobem dobrá zpráva – observatoř se nerozpadla celá, žije a snaží se komunikovat se Zemí. Zástupci agentury JAXA dokonce prohlásili, že pracují na plánu, jak Hitomi zachránit a uskutečnit její vědecké cíle. Nebude to však snadné, je třeba obnovit plnohodnotnou komunikaci, zastavit rotaci družice a zjistit, co se přesně na Velikonoce stalo, Japonci odhadují, že jim to zabere až několik měsíců, zadaří-li se vůbec.

Videozáznam pozorování družice Hitomi;
změny jasnosti naznačují její rotaci

(Zdroj: Youtube.com/Paul Maley)

 

Logickou otázkou zůstává, co se vůbec na palubě Hitomi stalo? To bohužel nikdo neví a japonští vědci odmítají veřejně spekulovat do doby, než se jim snad podaří obnovit spojení s Hitomi. Pozorovatelé družic dodávají, že po incidentu klesla oběžná dráha observatoře asi o 5 kilometrů, což odpovídá tomu, že záhadná událost změnila její rychlost o zhruba 4 m/s.

Analytici americké armády na základě svých pozorování a výpočtů vyloučili teorii, podle které se Hitomi srazila ve vysoké rychlosti s úlomkem kosmického smetí, jež ohrožuje mise na zemské orbitě, staré fragmenty dávno vysloužilých družic a raketových stupňů si například vynucují úhybné manévry stanice ISS či evakuace astronautů do připojených Sojuzů. V případě Hitomi však zkáza přišla zevnitř.

Hovoří se o explozi baterií či prudkém úniku paliva nebo plynu, dokud ovšem Hitomi nenaváže pořádné spojení s řídícím střediskem (což momentálně znemožňuje její rotace) a nezašle nám data o stavu svých systémů, můžeme jen spekulovat. Do té doby jen držme palce zraněnému výzkumníkovi ve vesmíru!

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Spacenews.com 30. 3. 2016
[2] Spaceflightnow.com 29. 3. 2016
[3] Družice Hitomi na anglické wikipedii



O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.

Štítky: Astro h, Hitomi


33. vesmírný týden 2017

33. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 14. 8. do 20. 8. 2017. Měsíc bude v poslední čtvrti. Dojde k zákrytu Hyád a ve dne také Aldebaranu. Jupiter mizí večer na jihozápadě. Saturn je za soumraku nad jihozápadem. V druhé polovině noci uvidíme Neptun a Uran. Ráno se ukazuje Venuše. Aktivita Slunce je opět nízká. Očekáváme start Falconu 9 s Dragonem k ISS, Atlasu V s komunikační družicí TDRS-M a Proton-M by měl vynést komunikační družici Blagovest.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Střecha Slovenska

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2017 obdržel snímek „Střecha Slovenska“, jehož autorem je Václav Hýža. Pilíř noci, rozlité mléko bohyně Héry, bývalá cesta slunce, která je dnes v popelu. Také nebeská řeka Inků, most čínských milenců, ale i věčný svit duší, které opustily svět.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Přiblížení hvězdy k Měsíci

Další informace »