Kdy poletí loď Orion s posádkou k Měsíci?

Kosmická loď Orion, přeživší Obamovo zrušení programu Constellation, poprvé vzlétla do kosmu vloni v prosinci, samozřejmě ještě bez posádky (let EFT-1). Raketa Delta IV Heavy tehdy vynesla testovací prototyp velitelské sekce plus model servisního modulu ke dvěma obletům Země, na tom druhém se však Orion vzdálil skoro 6 000 km od povrchu planety, díky čemuž mohl v závěru letu předvést návrat do atmosféry o dost vyšší rychlostí než jen z dráhy typu ISS a přistání na padácích do Pacifiku. Testoval se právě tepelný štít lodi jakož i navigační a řídící algoritmy a vedoucí představitelé NASA byli s výsledkem více než spokojeni.

Na další start Orionu si krapet počkáme, přijít má až v roce 2018 ale na druhou stranu bude stát rozhodně za to. Premiérový start nové těžkotonážní rakety SLS (Space Launch System – budoucí nosič pilotovaných letů do hlubin vesmíru a možná i velkých meziplanetárních sond k měsícům Jupiteru či Uranu a Neptunu vstává jako Fénix z technologií raketoplánů, částečně kvůli závazkům NASA vůči kontraktorským firmám) vyšle první samostatnou a plnohodnotnou loď (i když ta posádka tam bude stále chybět) na oběžnou dráhu okolo Měsíce. Orion bude létat až 70 000 kilometrů nad šedým prachem a krátery na povrchu naší družice a zkoušet svou pohonnou sílu, manévrování, komunikační a navigační systémy, řídící software. Mise má trvat asi tři týdny a završena bude opět přistáním návratové sekce v oceánu.

Není bez zajímavosti, že servisní sekci pro tuto misi vyrábí agentura ESA na základě technologií ukončeného programu zásobovacích lodí ATV. Evropa totiž musí Američanům platit každý rok zhruba 8 procent operačního rozpočtu stanice ISS, kterou ESA využívá, a kosmické agentury dávají přednost splátkám v hardwaru či službách místo peněz, Evropská kosmická agentura tak Američanům uhradí poplatky za ISS na léta 2017 až 20 servisní sekcí pro Orion, částka činí asi půl miliardy dolarů.

Pomocná sekce Orionu bude obsahovat palivové nádrže, baterie dobíjené skrze čtyři solární panely, rozvodná potrubí a kabely a v neposlední řadě hypergolický motor pro větší manévry, tento motor však dodává komplet celý NASA a jde o pohonnou jednotku OMS, která spalováním monomethylhydrazinu pomáhala měnit oběžné dráhy raketoplánů. OMS má dorazit do Itálie, kde vzniká servisní modul pro Orion, počátkem příštího roku.

Zhruba ve stejné době dopraví americká firma Lockheed Martin do Kennedyho kosmického střediska velitelský modul Orionu, dokončení jeho konstrukce a testy proběhnou v hale přímo na kosmodromu.

Přesné datum startu mise EM-1 se nyní odhaduje na dobu mezi červencem a zářím 2018, NASA by chtěla vzlétnout nejpozději na podzim za tři roky. Přesný časový plán této mise má ještě letos projít revizí, tak se snad brzy dozvíme víc. Po loňském letu se NASA rozhodla pro trochu jiný návratový tepelný štít, jeho výměna však nemá způsobit zpoždění, tato obava panuje spíš u evropské servisní sekce.

První let Orionu s posádkou bude jeho třetím startem celkově a ponese označení EM-2, loď pojme čtyři lidi. Ptáte se, kdy a kam se poletí? To se ptáte dobře.

Současný oficiální plán hovoří o srpnu 2021 a opakování předchozího letu kolem Měsíce, po 53 letech bychom se tedy dočkali takového malého opakování mise Apollo 8. Plány první pilotované mise Orionu však procházely v uplynulých týdnech poctivou revizí za účasti nezávislé komise v ředitelství NASA ve Washingtonu a výsledek byl ne zrovna optimistický: pravděpodobnější datum startu z hlediska rizik, hrozících pilotovanému letu, se posunulo na duben 2023. Aby bylo jasno, NASA bude pokračovat v přípravách na srpen 2021, přespříští jaro je odhad revizní komise a vesmírná agentura se zavázala odstartovat s lidmi v Orionu nejpozději k tomuto datu.

První let vesmírem s posádkou přinese křest ohněm pro systémy, které dodávají do velitelské sekce kyslík, filtrují z atmosféry CO2, kontrolují teplotu na palubě a vlhkost vzduchu.

Je však již téměř vyloučeno, že by první posádka v Orionu zamířila k zachycenému asteroidu u Měsíce, tato mise možná přijde na řadu později, navíc i pokud by se podařilo vypustit v roce 2019 robotické plavidlo k zachycení blízkozemní planetky a její odvlečení na lunární orbitu, tyto operace zaberou pět až šest let.

Není zatím jasné, zda Evropa dodá servisní sekci i pro let s astronauty, to se uvidí podle výsledků letu EM-1 v roce 2018, pokud by však ESA pokračovala ve výrobě servisních modulů i pro mise s astronauty do hlubin vesmíru, možná by to pro ni skýtalo šanci „propašovat“ do posádek své astronauty.

Komise v ředitelství NASA se zaměřila i na cenu celého podniku: vývoj Orionu – započal roku 2005 – do okamžiku prvního startu s astronauty si vyžádá asi 17 miliard dolarů (přes 400 miliard korun), vývoj rakety SLS v okamžiku prvního vypuštění v roce 2018 bude ukazovat 7 miliard dolarů (170 miliard korun).

NASA si však i přes tento těžký rozjezd slibuje od programu světlé zítřky pilotované kosmonautiky. Po premiérové misi s posádkou hodlá vypustit sestavu SLS/Orion k letu do hlubokého vesmíru každý rok, pokud dovolí rozpočet. Kosmické výstupy, testy připojených obytných sekcí pro astronauty a snad i výzkum přivlečených asteroidů, to vše v okolí Měsíce, mají vydláždit americkým astronautům cestu na Mars.

„Je důležité říct, že stavíme velký program,“ uvedl Robert Lightfoot, manažer NASA na středeční tiskovce. „Na Orionu stavíme program pilotovaného průzkumu vesmíru pro několik dalších desetiletí.“

I přes mediální optimismus NASA je nutné připustit, že její pilotovaný program je nastaven poněkud nešťastně, agentura navíc posílá další miliardy dolarů firmám SpaceX a Boeing na vývoj lodí, které budou Američany vozit na stanici ISS. Kosmický program je také samozřejmě závislý na rozhodnutích vládnoucí administrativy. Barack Obama obhájil svůj úřad ve volbách do ledna 2017, uvidíme, jaký pohled na dobývání vesmíru bude mít jeho nástupce. Program SLS/Orion se možná urychlí, možná ještě více zpomalí, možná zanikne úplně jako výše zmíněný Constellation po Obamově nástupu do Bílého domu.

Pokud odhlédneme od federálního kosmického programu, nalezneme plány na dobytí Marsu coby vrchol existence u soukromé firmy SpaceX. Její plány jsou však teprve v samém zárodku a představují mnohem většího „holuba na střeše“ než SLS a Orion, firma navíc ve vývoji pilotované verze lodi Dragon v mnohém těží z technologií a financí agentury NASA.

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Spaceflightnow.com 3. 8. 2015
[2] Spaceflightnow.com 16. 9. 2015