Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Na ISS přiletěli návštěvníci včetně prvního Dána, vyměňují loď Sojuz
Vít Straka Vytisknout článek

Na ISS přiletěli návštěvníci včetně prvního Dána, vyměňují loď Sojuz

Sojuz TMA-18M se přibližuje k ISS
Autor: spaceflightnow.com

K Mezinárodní kosmické stanici se v pátek 4. září ráno připojila nová loď Sojuz TMA-18M s kosmonauty z Ruska, Dánska a Kazachstánu. Posledně jmenovaní zůstanou na palubě jen asi týden, jejich loď poslouží na jaře příštího roku k návratu Michaila Kornijenka a Scotta Kellyho z roční orbitální mise. Přílet nového Sojuzu však lehce zkomplikoval úhybný manévr kosmické stanice před vesmírným odpadem.

Nosná raketa Sojuz FG s lodí Sojuz TMA-18M na špici opustila svůj hangár na Bajkonuru v pondělí 31. srpna ráno a v horizontální poloze byla převezena speciální železniční soupravou na rampu vypouštěcího komplexu č. 1, známou též jako Gagarinova (údajně podle jednoho kosmonauta, co z ní kdysi startoval).

Ruská tradice velí, že transportu rakety na rampu nesmí být přítomna posádka, jinak misi postihne nějaká nepříjemnost. Pánové Sergej Volkov, Andreas Mogensen a Ajdyn Aimbjetov tedy trávili pondělní ráno v nedalekém hotelu pro kosmonauty, kde si v karanténě osvěžovali letové procedury z výcviku.

Posádka Sojuzu TMA-18M (Zleva: A. Aimbjetov, S. Volkov a A. Mogensen) Autor: wikipedia
Posádka Sojuzu TMA-18M (Zleva: A. Aimbjetov, S. Volkov a A. Mogensen)
Autor: wikipedia
Sergej Volkov (Rusko) je velitelem posádky Sojuzu TMA-18M. Jde o jednoho z mála kosmonautů druhé generace, jeho otec, Alexandr Volkov, byl sovětským kosmonautem a v letech 1985 až 1992 podnikl tři dlouhodobé výpravy na stanice Saljut 7 a Mir v celkové délce 391 dnů. Jeho syn Sergej ve středu odstartoval rovněž ke své třetí dlouhodobé expedici na stanici ISS a po startu trávil v útrobách Sojuzu svůj 366. den na oběžné dráze. Na kosmické stanici zůstane do března, svého tátu tedy pobytem v kosmu překoná.

Andreas Mogensen (ESA) je prvním Dánem v kosmickém prostoru a pomáhá Volkovovi jako kopilot Sojuzu. Do evropského oddílu astronautů byl vybrán v roce 2009 a nyní je poprvé v kosmu. Loni v září se na Floridě účastnil týdenního experimentálního pobytu v podmořském obydlí v režii NASA spolu s dalšími účastníky z USA, Evropy a Kanady. (Pro fanoušky české kosmonautiky: další výběr lidí do oddílu astronautů bohužel ESA v dohlednu neplánuje).

Ajdyn Aimbjetov (Kazachstán) zabral místo pasažéra v Sojuzu poté, co britská popová zpěvačka/kosmická turistka Sarah Brightman v květnu odložila svůj let na neurčito a z blíže nespecifikovaných osobních důvodů opustila Hvězdné městečko. Aimbjetov měl letět na ISS již na podzim 2009, kazašská vláda tehdy však jeho misi zrušila kvůli světové hospodářské krizi. Následně to vypadalo, že se Aimbjetov do kosmu hned tak nepodívá, nicméně měl díky Brightmanové štěstí. Ve vesmíru je stejně jako Mogensen nováčkem.

Sojuz TMA-18M startuje z Gagarinovy rampy na Bajkonuru Autor: spaceflightnow.com
Sojuz TMA-18M startuje z Gagarinovy rampy na Bajkonuru
Autor: spaceflightnow.com
Start Sojuzu TMA-18M proběhl ve středu 2. září v 06:37 ráno našeho času, v 10:37 dopoledne tamního času na Bajkonuru. Let nosné rakety se jevil hladce, anomálie v její činnosti nebyly hlášeny a živé televizní záběry z velitelské sekce Sojuzu ukazovaly uvolněné kosmonauty, občas mávající do kamery. Necelých 9 minut po startu ukončil činnost horní stupeň rakety Sojuz, 7tunová kabina s kosmonauty se oddělila a na výchozí orbitě vyklopila navigační antény a solární panely.

„Cítíme se dobře, na palubě je vše v pořádku,“ hlásil v té chvíli Volkov.

Jen pár okamžiků před startem proletěla 400 kilometrů nad Bajkonurem kosmická stanice, zrychlený 6hodinový příletový profil však Sojuz tentokrát provést nemohl kvůli nedávnému manévru ISS, který snížil možnost srážky s kosmickým smetím, ale také mírně zvedl dráhu stanice. Sojuz ke svému cíli tedy musel letět asi 50 hodin.

Co dělají kosmonauté během dvoudenního letu ke stanici uvnitř Sojuzu? S trochou nadsázky se dá říci, že nic moc. Jasně, mají nějakou práci jako třeba prověrky systémů, kontrolu zážehů, díky kterým Sojuz dohání ISS na dráze kolem Země, či přípravy na spojení se stanicí. Nicméně roku 2013 zavedené 6hodinové lety ke stanici nám ukazují, že tato práce se dá zvládnout poměrně rychle, Sojuz je navíc vysoce automatizovaná loď. Například americký astronaut Tom Marshburn vítal zavedení 6hodinových letů ke stanici s pachutí v ústech a sladkou vzpomínkou na dva téměř volné dny (byť ve stísněné lodi), které tvořily pauzu mezi náročnou předletovou přípravou a pracovní náplní na ISS.

Kosmonauti mají po startu možnost sundat skafandry a vplout po otevření poklopu do orbitální sekce, kde na ně čeká podstatně víc místa k protažení těla, toaleta a občerstvení, dva ze tří členů posádky v tomto modulu i posléze nocují. Pobyt v Sojuzu však přirovnávají ke dvěma dnům v autě.

Po čase k odpočinku a načerpání nových sil začalo být na palubě Sojuzu opět rušno v pátek 4. září, jasná hvězda za okny lodi totiž začínala nabírat známých tvarů kosmické stanice. Sekvence přiblížení k orbitální základně a spojení s ní je opět automatická, řízená počítači Sojuzu, na které dohlíží posádka lodi a pozemní středisko. Občas se stává, že automatika selže a počítač z důvodu přijetí nějakého podezřelého parametru přibližování ke stanici stopne, tehdy přichází na řadu velitel lodi a páčky ručního řízení plus monitor s živými záběry ISS z navigační kamery před ním.

 

Spojení Sojuzu s ISS (SpaceVids.tv)

 

V tomto případě Sergej Volkov však tyto manipulátory nepotřeboval, automatika nezklamala a k připojení Sojuzu TMA-18M k modulu Pojsk na horní ploše ruské části ISS došlo bez potíží v 09:39 SELČ, tři minuty dopředu oproti plánu. Kosmonauté však otevřeli poklopy a vpluli do prostor ISS až po poledni, jelikož standardní procedury diktují prověrky vzduchotěsného spojení lodi a stanice, aby nedošlo k dekompresi.

Všech devět členů současné posádky ISS krátce po příletu nováčků. Autor: spaceflightnow.com
Všech devět členů současné posádky ISS krátce po příletu nováčků.
Autor: spaceflightnow.com
Kosmická základna ISS nyní poprvé po dvou letech hostí na své palubě devět pasažérů, Volkova, Mogensena a Aimbjetova přivítala na palubě 44. dlouhodobá posádka včetně dvou „ročních letců“ Kornijenka a Kellyho, kteří jsou přibližně v polovině svého téměř ročního pobytu na oběžné dráze za účelem výzkumu dopadů dlouhodobé beztíže na lidské tělo.

Právě těchto dvou pánů se mise, o níž pojednává náš článek, týká hodně. Jejich ročním pobytem na ISS, přibližně dvojnásobně dlouhým oproti ostatním kosmonautům, vzniká hluché místo v pravidelném střídání posádek na palubě pomocí lodí Sojuz, které jsou navíc certifikované na zhruba 200denní pobyt na oběžné dráze, po uplynutí lhůty hrozí poškození palivového systému chemickými změnami v natankovaných pohonných látkách a loď se stává potenciálně nebezpečnou pro návrat s lidmi na Zemi.

Jedním z hlavních úkolů středečního startu Sojuzu TMA-18M je právě vystřídání lodí, připojených ke stanici, a proběhne to takto: Sergej Volkov zůstane na ISS k půlročnímu pobytu spolu se Sojuzem TMA-18M, kterému velí. Jeho ruský kolega Gennadij Padalka, současný velitel stanice, který k ní startoval s Kornijenkem a Kellym koncem března, se má 11. září vrátit na Zemi ve starším Sojuzu TMA-16M a cestou domů jej doprovodí Mogensen a Aimbjetov, kteří startovali ke krátkodobé misi. Sergej Volkov poletí domů začátkem března 2016 s Kornijenkem a Kellym.

Na ISS dlouhodobě pracují ještě Oleg Kononěnko (Rusko), Kjell Lindgren (USA) a Kimija Jui (Japonsko), těch se současné manévry netýkají, v kosmu jsou od července do Vánoc.

V sobotu 5. září by měla TV NASA vysílat živě z paluby ISS ceremonii, během níž Padalka coby odstupující velitel stanice předá pomyslnou kapitánskou štafetu „ročnímu letci“ z USA Scottu Kellymu, společná tiskovka všech devíti kosmonautů živě z oběžné dráhy je v plánu v úterý 8. září.

Mezitím se devítka kosmických letců bude věnovat hlavně vědecké práci, ESA třeba připravuje pokus, kdy bude Andreas Mogensen z ISS na dálku řídit průzkumný rover na Zemi. Jde o pokusy se zajímavým konceptem výzkumu Marsu, kdy lidská posádka zakotví na orbitě kolem Rudé planety a vědci na palubě meziplanetární lodi budou takto manipulovat s vozítky typu Curiosity na povrchu Marsu. Odpadnou problémy s přistáním pilotovaného modulu na povrchu a zároveň s někdy až 20minutovým zpožděním signálu na trase Mars – Země, kvůli němuž nemohou vědci řídit Mars rovery podobným způsobem ze Země.

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Spaceflightnow.com 2. 9. 2015
[2] Spaceflightnow.com 4. 9. 2015
[3] NASASpaceflight.com 3. 9. 2015



O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.

Štítky: Kosmická loď Sojuz, Roční mise, ISS


49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Planety

Hvězdy bloudivé, oběžnice, planety. Několik pojmenování téhož. Ostatně i řecké πλανήτης, neboli planétés, znamená vlastně „tulák“. Pro mnoho z nás obíhá kolem Slunce planet devět. Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a Pluto. Ovšem od roku 2006, od valného shromáždění

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Lunární X

Další informace »