Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Nepříjemné novinky z letu sondy ExoMars
Vít Straka Vytisknout článek

Nepříjemné novinky z letu sondy ExoMars

Modrá šipka ukazuje 4,3tunové plavidlo ExoMars, červené šipky fragmenty stupně Briz-M
Autor: Popularmechanics.com

Čtrnáctého března vynesla raketa Proton na přeletovou dráhu k Marsu evropsko-ruskou sondu ExoMars. O vzrušení se v posledních dnech postarali brazilští astronomové, kteří na fotografiích uviděli několik větších trosek v blízkosti odlétající sondy. Zdrojem bude nosný raketový stupeň Briz-M, který zřejmě po oddělení ExoMarsu namísto úhybných manévrů explodoval. Nemohl sondu poškodit?

O startu a cílech mise ExoMars jsme si povídali v našem starším článku, nyní tak nějak volně navážeme v okamžiku oddělení sondy od raketového stupně Briz-M necelých 11 hodin po startu z Bajkonuru, asi 5 000 kilometrů nad Zemí. Osamostatněná průzkumná sonda se posléze ozvala řídícímu středisku v Darmstadtu a to potvrdilo, že je bezpečně na letové dráze k Marsu.

ANIMACE: oddělení sondy ExoMars (vpravo) od raketového stupně Briz-M nad Zemí Autor: ESA
ANIMACE: oddělení sondy ExoMars (vpravo) od raketového stupně Briz-M nad Zemí
Autor: ESA
Úloha odhozeného stupně Briz však ještě nekončila, čekaly ho dva další zážehy jeho hlavního motoru, jeden 12 sekund dlouhý, druhý asi 90, při těchto manévrech mělo být spáleno veškeré zbylé palivo na palubě a připravena půda pro otevření ventilů a vypuštění plynu, předtím používaného k tlakování nádrží. Impuls motoru měl zároveň posloužit k odvrácení možné srážky se sondou ExoMars a navést Briz, řítící se meziplanetárním prostorem, na takovou trajektorii, na které bezpečně mine planetu Mars a nekontaminuje ji pozemskými bakteriemi (na rozdíl od sond, raketové stupně na Zemi neprocházejí sterilizačním procesem).

Podle prvotních informací od představitelů ruského kosmického programu fungoval Briz při této misi podle plánu, něco jiného ovšem později tvrdili brazilští astronomové z observatoře OASI, kteří fotografovali odlet sondy ExoMars od Země a zaznamenali její nečekaný „doprovod“ ve formě nejméně šesti velkých kusů kosmického odpadu! Logickým vysvětlením je exploze raketového stupně Briz krátce po separaci sondy ExoMars.

Pro precedens nemusíme chodit daleko – 13. prosince loňského roku vynesla startovní sestava Proton/Briz-M na zemskou orbitu ruskou armádní družici a zhruba měsíc po startu vypotřebovaný horní stupeň Briz nad Zemí vybouchnul, zmrzačené kosmické plavidlo vyprodukovalo nové fragmenty kosmického smetí. Pravděpodobným vysvětlením exploze je neschopnost Brizu vypustit do kosmického prostoru zbytky paliva a tlakovacího media pro palivové nádrže, ohřev stupně slunečním zářením zřejmě později způsobil zážeh těchto látek uvnitř.

Briz-M přitom není žádný drobeček - je 2,5 metru dlouhý, 4 metry široký a prázdný váží asi 2,5 tuny. 

ExoMars byl v montážní hale na Bajkonuru 11 dní před startem připojen ke stupni Briz-M Autor: ESA
ExoMars byl v montážní hale na Bajkonuru 11 dní před startem připojen ke stupni Briz-M
Autor: ESA
Problém je, že v případě mise ExoMars se pravdy jen tak snadno nedopátráme, k separaci sondy od stupně Briz a k následným, podezřelým událostem totiž došlo nad jižní polokoulí Země, kde Rusko nemá žádné pozemní spojovací stanice pro přenos signálu a telemetrie ze stupně Briz, tudíž poslední okamžiky probíhaly bez kontaktu s letovou kontrolou. Ruská Akademie věd sice nedávno podepsala dohodu o možnosti používat radioteleskopy v Austrálii a Bolívii, pro vypuštění ExoMarsu je bohužel nechala ležet ladem.

Takže když si to shrneme – na přeletové dráze k Marsu se od raketového stupně Briz-M oddělila sonda ExoMars, než se však Briz stačil „uklidit“ do bezpečné vzdálenosti, zřejmě explodoval, po pouhých 11 hodinách ve vesmíru. Jeho úlomky míří do hlubin vesmíru a tajemství posledních okamžiků si nesou s sebou do temných hlubin, jak by napsal klasik.

Řeknete si – stupeň vybuchl až po oddělení sondy, kdy už nebylo jeho služeb potřeba, tak kde hledáme problém? Problémem je to, že Briz pravděpodobně explodoval stále v blízkosti odlétající evropské sondy. Tři dny po startu, 17. března, ESA dokončila aktivace důležitých palubních systémů ExoMarsu, které zatím nevykazují anomálie či možné poškození úlomky Brizu. Jenže čtyři citlivé vědecké přístroje na palubě budou aktivovány asi až někdy během dubna, do té doby nebudou mít evropští vědci dostatek klidných snů.

Nicméně heslo zůstává beze změn – držme palce ExoMarsu a těšme se, až ho uvidíme na podzim v cíli! 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Článek Anatolije Zaka z 22. 3. 2016
[2] Raketový stupeň Briz na anglické wikipedii



O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.

Štítky: ExoMars, Kosmické smetí, Briz-M


49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Planety

Hvězdy bloudivé, oběžnice, planety. Několik pojmenování téhož. Ostatně i řecké πλανήτης, neboli planétés, znamená vlastně „tulák“. Pro mnoho z nás obíhá kolem Slunce planet devět. Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a Pluto. Ovšem od roku 2006, od valného shromáždění

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Za súmraku

Vrch Ostrá 1247mnm. Počas astronomického súmraku ešte posledné slnečné svetlo osvetľovalo horizont. Na fotke je vidieť Mesiac, Mars, Venušu a Mliečnu cestu.

Další informace »