Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  New Horizons se přepnula do nouzového režimu

New Horizons se přepnula do nouzového režimu

New Horizons zaznaenala anomálii 4. 7. 2015. Kresba: Martin Gembec

Sondě New Horizons zbývá na cestě k systému Pluta a jeho měsíců necelých 9 dnů cesty a nadšencům do kosmonautiky jistě neušla nečekaná událost, která byla zaznamenána v noci na neděli. 

Událost nebude mít žádný vliv na trajektorii, po které sonda proletí kolem Pluta. Nyní se dá očekávat, že návrat k normálním operacím můžeme očekávat v průběhu jednoho nebo maximálně několika dnů a nebude to zřejmě znamenat téměř žádný dopad ani na vědecká data, která je třeba získat ještě před nejtěsnějším průletem 14. července.

Vyjádření NASA

New Horizons zaznamenala 4. července večer (středoevropského času) anomálii, kvůli které přerušila komunikaci se Zemí. Krátce poté byla komunikace opět obnovena a sonda je v pořádku.

Středisko řízení letu v Laboratořích aplikované fyziky John Hopkins University (JHU-APL) ztratilo kontakt se sondou v 19:54 SELČ, tedy zhruba deset dnů před plánovaným průletem kolem Pluta. Komunikace byla obnovena ve 21:15 SELČ, standardně, pomocí sítě antén Deep Space Network.

Během této fáze letu autopilot rozpoznal problém a přesně podle běžných instrukcí pro takové situace, přepnul řízení sondy na záložní počítač. Zároveň ji uvedl do nouzového režimu a předal pokyny pro obnovení komunikace sondy se Zemí. V bezpečnostním „safe módu“ vysílala sonda jen v řádu jednotek bitů za sekundu, namísto obvyklých jednotek kbit. Během této doby byla přijímána telemetrická data, na jejichž základě mohou operátoři sondy určit příčinu problému a podle toho vyslat k sondě pokyny, které ji navrátí k běžné vědecké práci a zabezpečí, aby se podobná situace už neopakovala.

V neděli v 10 hodin našeho času byla ustavena komise pro vyšetření anomálie a přípravu pokynů, které bude třeba na sondu zaslat. Nyní jsou tedy vyhodnocována zaslaná data a budou zaslány pokyny. Situaci komplikuje pouze vzdálenost mezi Plutem a Zemí, která činí asi 4 miliardy a 770 miliónů km, signál tedy putuje tam a zpět za necelých 9 hodin. Úměrně tomu bude sonda navrácena k běžnému provozu v řádu jednoho až několika dnů.

Dopady na příjem vědeckých dat

Tolik oficiální zpráva. Není důvod k panice. Jak píše šéf mise Alan Stern, „Jakékoli nepodložené zvěsti o závažných problémech jsou zcestné, ptáček komunikuje nominálně.“ Samozřejmě, není to něco, co by si tým přál zažít krátce před samotným průletem kolem Pluta a jeho měsíců. Některé reakce od fanoušků v panice hovořily o tom, ať vrátí New Horizons k původnímu letovému plánu. To ovšem není nutné, protože po poslední nedávné drobné korekci dráhy letí sonda po přesně dané trajektorii a bez ohledu na problém se z ní nemůže odchýlit. 14. července tedy proletí po předem vypočítané dráze.

Pluto a Charon 3. 7. 2015 Autor: NASA/JHUAPL/SWRI/Dan Macháček
Pluto a Charon 3. 7. 2015
Autor: NASA/JHUAPL/SWRI/Dan Macháček

Pokud jde o narušený původní plán, jde především o pravidelné sledování zvětšujících se kotoučků Pluta a Charona a jasu měsíčků (malé nepravidelné měsíce Nix, Hydra, Kerberos a Styx). Sledování jasu umožní lépe poznat jejich tvar (konkrétně Nixe a Hydry) ještě před nejbližším průletem a stále detailnější snímky Pluta jsou vám jistě dobře známy z dalších našich článků. Konkrétní situace je taková, že na 4. červenec nebylo v plánu žádné detailní snímkování. Několik jich bylo v plánu 5. a pouze jediný na 6. července. Případná ztráta dat tak není z vědeckého hlediska tak velká. Může dojít jen k drobnému narušení kontinuity křivek jasu měsíčků a nadšenci přijdou o další o něco detailnější snímky.

Jak dlouhá tedy bude pauza v příjmu vědeckých dat? Jak bylo řečeno, vše je odvislé od doby komunikace – obousměrná komunikace trvá téměř devět hodin. A tak zatímco technici mezitím připravují možné scénáře, co způsobilo anomálii, přijímají se další data, na základě kterých se dovědí, který scénář je ten správný. Potom budou moci situaci rychle analyzovat a zaslat správné pokyny  k sondě. Potvrzení, že je vše zase v pořádku se tak můžeme dočkat nejdříve během neděle navečer. Pokud si však operátoři nebudou jisti, můžeme očekávat další nejméně devítihodinovou proluku, než budou zaslány ověřovací pokyny na sondu a zpět a tím se vše oddálí nejspíš do pondělí. Můžeme doufat, že pondělí bude nejzazším termínem a od úterka budou k dispozici nové snímky.

Nouzový režim, ať už nastal u jakékoli vesmírné sondy, může působit děsivě a otravně pro fanoušky kosmonautiky, ale není vlastně ničím až tak neobvyklým. Rozhodně není třeba podléhat panice, ačkoli do průletu zbývá už jen něco málo přes jeden týden. Asi každý, kdo se o problému v neděli dozvěděl, se trochu vyděsil, ale když se ohlédneme za podobnými problémy jiných sond, nebo vozítek na Marsu, můžeme věřit, že tým, který sondu řídí, situaci bez obtíží zvládne a samotný průlet proběhne bez podobných infarktových okamžiků.

Závěrem ještě aktuální informace z neděle v 15 hodin našeho času: New Horizons nyní komunikuje se Zemí rychlostí 999 bit/s. To je bezpochyby nadějná zpráva.

Pochopitelně se vynasnažíme vás informovat o dalším vývoji, nebo o tom, že sonda je zpět v provozu hned, jak to bude možné.

Zdroje informací:

https://www.nasa.gov/
http://www.planetary.org/

Převzato z www.kosmonautix.cz




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. 

Štítky: New horizons, Pluto a Charon


3. vesmírný týden 2017

3. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 16. 1. do 22. 1. 2017. Měsíc bude kolem poslední čtvrti na ranní obloze. Večer je vidět jasná Venuše a slabý Mars na jihozápadě. V druhé polovině noci a hlavně ráno je pěkně viditelný Jupiter. Aktivita Slunce je velmi nízká, přesto se objevila na jeho povrchu skvrna. Na večerní obloze pomalu zjasňuje Enckeho kometa. Planetka Vesta bude v opozici. SpaceX si připsala první letošní úspěch, když vypustila družice a první stupeň dosedl na moři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC 2237 - Rosetta (úzkopásmově)

Prosincové kolo soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ je za námi. Stejně tak vlastně i celý rok 2016. A soutěž vstupuje do dalšího roku 2017, stejně jako organizace, která ji zaštiťuje a která letos slaví úžasných 100 let - Česká astronomická společnost. A ač je to k nevíře, již více než

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Zimní část mléčné dráhy ve Voticích

Foceno 20 na 21.12. Nikon d7200 + Samyang 16mm f/2 + Star Adventurer

Další informace »