Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Přednášky a filmy Astronomického ústavu během Týdne vědy a techniky

Přednášky a filmy Astronomického ústavu během Týdne vědy a techniky

Týden vědy a techniky 2017.
Autor: TVT2017.

Týden vědy a techniky Akademie věd ČR je největší vědecký festival v České republice, který zahrnuje přednášky, výstavy, dny otevřených dveří, dokumentární filmy a mnoho dalšího. Letošního ročníku, který proběhne mezi 6. a 12. listopadem 2017, se opět zúčastní i Astronomický ústav AV ČR. Těšit se můžete na přednášky a filmy našich předních odborníků a zároveň popularizátorů (nejen) astronomie.

Přednáška: Je Slunce obyčejnou hvězdou?

Kdy a kde?

Naše Slunce je jednou z mnoha hvězd, které nám ke spatření nabízí nejen naše, ale i cizí galaxie. Je Slunce v hvězdné zoo něčím výjimečné? Nad odpovědí na tuto otázku se zamyslíme během přednášky.

přednáší doc. Mgr. Michal Švanda, Ph. D.
Astronomický ústav AV ČR

Michal Švanda je pracovníkem Slunečního oddělení Astronomického ústavu AV ČR. Zabývá se např. helioseizmologií. Mimo svůj vědecký záběr se věnuje také popularizaci astronomie, přednáší a píše knihy.

Přednáška: Mimozemský život – Najdeme dříve my mimozemšťany, nebo oni nás?

Kdy a kde?

Ještě před deseti lety jsme o planetách obíhajících cizí hvězdy nevěděli téměř nic. Dnes známe přes 2000 potvrzených exoplanet, mezi nimi i několik Zemi velice podobných, a dalších 3000 kandidátů čeká na ověření. Čemu vděčíme za takový příval poznatků, jak se cizí planetární soustavy hledají, může být na cizích planetách život a dozvíme se o něm něco? O tom všem a také o tom, jaké místo ve vesmíru má pozemský život, bude tato přednáška.

přednáší Mgr. Michal Bursa, Ph.D.
Astronomický ústav AV ČR

Michal Bursa zkoumá vesmír v Oddělení galaxií a planetárních systémů Astronomického ústavu AV ČR. Zabývá se mj. výzkumem černých děr. Kromě své vědecké práce také přednáší a popularizuje astronomii.

Přednáška: Úsvit trpasličích planet – Pluto a Ceres

Kdy a kde?

Před dvěma lety navštívily kosmické sondy poprvé v historii dvě trpasličí planety Sluneční soustavy – Ceres a Pluto. Záplava fascinujících údajů o těchto tělesech, která pamatují doby před 4,5 miliardy let, kdy naše planetární soustava vznikala, proudí na Zemi dodnes. Že prý je na Plutu modrá obloha! Nebo ne? A je to tedy planeta, nebo ne? Kolik vůbec planet Sluneční soustava má? Osm? Třináct? Nebo... devadesát?

přednáší Mgr. Petr Scheirich, Ph.D.
Astronomický ústav AV ČR

Přednáška: Technologie, které změnily naše poznání

Kdy a kde?

Tři vědecké ústavy Akademie věd ČR sídlící ve spořilovském vědeckém areálu – Astronomický ústav, Geofyzikální ústav a Ústav fyziky atmosféry – seznámí zájemce při komponované přednášce s technologiemi v daném oboru, které významným způsobem změnily náš každodenní život. Posluchači se dozví, jak technologie vylepšily předpovědi počasí, jaké nečekané objevy jsme učinili díky moderním dalekohledům a co nás seismická tomografie naučila o nitru Země.

přednáší: RNDr. Bohuslav Růžek, CSc. (Geofyzikální ústav AV ČR), RNDr. Petr Zacharov, Ph.D. (Ústav fyziky atmosféry AV ČR), RNDr. Soňa Ehlerová, PhD. (Astronomický ústav AV ČR)

Filmy: Tiché hrozby – Zemětřesné roje a Blízký vesmír

Kdy a kde?

Magnetické bouře, změny klimatu, extrémní sucha, bleskové povodně, sesuvy, seizmická aktivita či vulkanická činnost. Tyto jevy stále častěji ovlivňují životy lidí i v České republice. Je vůbec možné jim předcházet, předpovídat je? Během večera zhlédnete 2 díly projektu Tiché hrozby - Zemětřesné roje a Blízký vesmír. Setkáte se také s vědci, kteří odpoví na vaše dotazy, a tvůrci filmu, kteří prozradí zajímavosti z natáčení. Beseda následuje po skončení filmu.

Po přednášce následuje beseda s tvůrci filmu.

Upoutávka: Tiché hrozby - Blízký vesmír

 

Přednáška: V Mléčné dráze oblačno, s občasnými přeháňkami kovového deště

Kdy a kde?

Koloběh hmoty v Galaxii, mezi hvězdami a mezihvězdným plynem, je určitou analogií pozemského počasí a koloběhu vody v přírodě. Z řídkého plynu rozptýleného v galaxiích vznikají hustá oblaka, ve kterých se tvoří hvězdy. Hvězdy pak vracejí část hmoty zpět do mezihvězdného plynu formou větrů a explozí a zároveň tak intenzitu tvorby hvězd regulují. Navíc ve hvězdách vznikají prvky těžší než prvotní vodík a helium a z nich pak mezihvězdný prach, ze kterého se vytvořily planety včetně naší Země.

přednáší Mgr. Richard Wünsch, Ph.D.
Astronomický ústav AV ČR

Mgr. Richard Wünsch, Ph.D. (* 1977) vystudoval astronomii a astrofyziku na Matematicko-fyzikální fakultě UK v Praze. V Astronomickém ústavu AV ČR se zabývá numerickým modelováním mezihvězdné hmoty se zaměřením na tvorbu hvězd. V současné době je vedoucím Odd. galaxií a planetárních systémů.

Přednáška: Tání ledovců z družicových gravimetrických měření

Kdy a kde?

Přednáška stručně představí družicová měření změn zemského gravitačního pole, která přinesla v nedávné době unikátní informace o změnách ledovcového příkrovu v Grónsku a v dalších odlehlých oblastech naší zeměkoule.

přednáší: Mgr. Aleš Bezděk, Ph.D.
Astronomický ústav AV ČR

Film: Tiché hrozby - Blízký vesmír

Kdy a kde?

Uvidíte, co svou silou dokáže Slunce a proč pro nás může být tato naše jediná životadárná hvězda zároveň i hrozbou. S předními českými odborníky na problematiku kosmického počasí odhalíme taje polárních září, s astronomy nahlédneme do dalekohledů pozorujících nejen Slunce, ale i potenciálně nebezpečné, blízko Země letící planetky.

Po zhlédnutém filmu budete následovat diskuse s vědcem Michalem Švandou z Astronomického ústavu AV ČR.

Přednáška: Gravitační vlny hýbou celým světem

Kdy a kde?

Černé díry vznikají, když se hmota zcela zhroutí vlastní tíhou. Je velmi těžké je objevit, protože z nich nemůže uniknout nic, ani světlo. O jejich výskytu se tak můžeme dozvědět díky pozorování hmoty, která na ně dopadá. Zcela nově nám také umožňuje objevovat dosud nepoznané černé díry i měření gravitačních vln. Díky nim se lidstvu poprvé podařilo zachytit okamžik splynutí dvou černých děr. Stalo se tak ve vzdálenosti více než jedné miliardy světelných let.

přednáší: RNDr. Jiří Svoboda, Ph.D.
Astronomický ústav AV ČR

Jiří Svoboda je vědeckým pracovníkem Oddělení galaxií a planetárních systémů Astronomického ústavu AV ČR. Jeho oborem je rentgenová astronomie a výzkum černých děr.

Kontakt a další informace:

Pavel Suchan
Tiskový tajemník Astronomického ústavu AV ČR
Tel: +420 737 322 815
E-mail: suchan@astro.cz

V rámci programu Týdne vědy a techniky 2017 proběhnou v Praze na Spořilově také Dny otevřených dveří Astronomického ústavu 10. a 11. listopadu. Na programu se podílíme s dalšími dvěma ústavy Akademie věd ve Spořilovském areálu, Ústavem fyziky atmosféryGeofyzikálním ústavem. Další informace rovněž naleznete na www.tydenvedy.cz.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Týden vědy a techniky

Převzato: Astronomický ústav AV ČR



O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.

Štítky: Týden vědy a techniky


16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Vírová galaxia M51

Vírová galaxia (iné názvy: Špirálovitá galaxia M51, Messierov objekt 51, Messier 51, M 51, NGC 5194, Arp 85) je klasická špirálovitá galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Bola objavená Charlesom Messierom 13. októbra 1773. Táto galaxia sa nachádza blízko hviezdy Alkaid (eta UMa) zo súhvezdia Veľká medvedica. Táto galaxia tvorí s hviezdami Alkaid a Mizar takmer pravouhlý trojuholník s pravým uhlom pri hviezde Alkaid. Nájsť sa dá aj pomocou myslenej spojnice hviezd Alkaid a Cor Caroli. Galaxia leží v jednej štvrtine vzdialenosti od Alkaida k Cor Caroli. Vírová galaxia bola v skutočnosti prvou objavenou špirálovou galaxiou. Už 30-centimetrový ďalekohľad spoľahlivo zobrazí jej špirálovú štruktúru. Vírová galaxia má aj svojho sprievodcu, menšiu galaxiu NGC 5195, ktorú objavil v roku 1781 Messierov priateľ Mechain. Sú spojené medzigalaktickým mostom, ktorý je predĺžením špirálového ramena M51. Je zaradená v Arpovom katalógu podivných galaxií ako špirálová galaxia so sprievodcom. Vírová galaxia a jej sprievodca bývajú niekedy označovaní ako dvojitá galaxia. Obe galaxie sa k sebe približujú, až nakoniec splynú do jednej. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Starnet++, Adobe photoshop 203x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 38x300 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 150 flats, master darks, master darkflats 4.3. až 12.4.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »