Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Vesmírná videa: březen a duben 2016

Vesmírná videa: březen a duben 2016

Záběr z umělecké animace rukou do písku od Didi Rodana pro ESA k misi AIDA

Březen a duben 2016 přinesl poměrně vyváženou mozaiku obdivuhodných objevů a zážitků v astronomii i kosmonautice. Pokusíme se nahlédnout pomocí videa na některé z nich. Nechybí tedy přistání prvního stupně rakety Falcon 9 na moři, nebo třetí let rakety New Shepard. Ceres očima Dawn nám zprostředkoval seriál na našem webu. U Marsu letos očekáváme výročí 15 let oběžnice Odyssey a máme za sebou 10 let MRO. Nabídneme rovněž projížďku po Marsu a ohlédnutí za startem ExoMars 2016. Zajímavý pohled na stín Měsíce z letadla následuje unikátní nález velkého meteoritu díky předpovědi týmu dr. Spurného. Pohled na extrémně vzdálenou galaxii doplňuje fotometrie právě vybuchující supernovy. Z kosmonautiky se ohlédneme ještě za návratem dlouhodobé mise na ISS, potom za stavbou kosmodromu na dálném východě a také si prohlédneme test malé kosmické sondy našich sousedů. Úplný závěr bude patřit umění.

Když je palivo, jde to i na moři

Úvodní slova patří pochopitelně snahám SpaceX navracet první stupně Falconu 9 motoricky zpět na zemi. Duben 2016 konečně přinesl dlouho očekávaný okamžik, kdy první stupeň Falconu přistál i na mořské plošině. Bylo by dobré, kdyby se přistání dařila pravidelně, ale ke smůle fanoušků kosmonautiky je třeba přiznat, že při ostatních pokusech se SpaceX prostě musela ponaučit, co je třeba zlepšit, abychom se dočkali onoho majestátního dosednutí i za denního světla. Jiný problém je ale nedostatek paliva. Falcony jsou dost silné, aby dokázaly umístit náklad i na dráhu přechodovou ke geostacionární. A v takovém případě není dost paliva na klasický profil návratu, tedy zpomalovací zážeh, vstupní zážeh omezující namáhání při vletu zpět do atmosféry a finální zážeh. Podobně i v tomto týdnu, kdy čtete tento článek, letí Falcon s družicí JCSat-14 a opět bude muset jeden zážeh oželet. Také přistání se odehraje ne na jeden, ale rovnou na tři motory, což ovšem umožní zvýšit šanci na úspěšné přistání i s menším množstvím paliva. A jestli toto se někdy povede, bude to ve světě kosmonautiky zase o něco zajímavější. A příští rok nás doufejme čeká i let Falconu Heavy, který se bude skládat jakoby ze tří Falconů 9, pouze boční budou modifikovány pro uchycení ke stupni centrálnímu. Jestli i zde budou všechny tři stupně přistávat, čeká nás asi dost zajímavý koncert. Videa uvedená níže jsou právem úvodem do dnešního článku a snad nevadí, že jich je hned několik. Můžete si vychutnat pohled z helikoptéry, můžete rotovat kamerou na přistávací plošině a sami volit úhel pohledu, nebo si prohlédnout detail, kde je vidět, jak raketový stupeň poněkud poskočil. Díky SpaceX a hodně úspěchů.

Po vložení hned tří ukázek by bylo nejlepší jít od tématu, ale pak se objevila jedna moc pěkná záležitost – kompilace, jak se vlastně Falcon 9 zrodil. Ukázka, jak za tři roky od prvních skoků Grasshopperu došlo až na skoky vesmírné...

Když vy dvakrát, tak my třikrát

Nezapomínejme, že kromě SpaceX se do klubu firem, schopných vynést náklad a přistát s raketou, zařadila i Blue Origin. Jasně, jejich skoky nad výšku 100 km ještě nejsou těmi dokonale vesmírnými lety a jejich raketa New Shepard je mnohem menší. To však nesnižuje úžasný dojem, který na nás tato raketa dělá, když ten samý exemplář už dokázal během tří měsíců vzlétnout a přistát hned třikrát.

Úsvit neuvěřitelných objevů

Sonda Dawn (Úsvit) už nám začíná přinášet tak detailní data, že se o trpasličí palnetě Ceres dozvídáme spoustu nového. Perfektní náhled do toho, co všechno nás ještě čeká, nám dal seriál Petra Scheiricha. Laická veřejnost je přímo očarována tajemnými světlými skvrnami v kráteru Occator. Jsme rádi, že alespoň tušíme jejich složení s převahou hořečnatých solí a jsme rádi, že už máme na ně krásně detailní pohled. Není nic lepšího, než vycutnat si to na trojrozměrném otáčejícím se modelu. Záběru dominuje centrální vrcholek v oblasti jasných skvrn. Posuďte sami tu nádheru.

Jaro na Marsu

Tak přesně takto má vypadat zavádějící titulek. Roční období na Marsu se samozřejmě nemohou shodovat s pozemskými, protože rok na Rudé planetě je dlouhý 1,88 pozemského. Letos v lednu proto na Marsu začalo léto a v červenci našeho kalendáře začne podzim. Ale když už máme to jaro na severní polokouli pozemské, co nám přineslo na Marsu? Tak třeba výročí Mars Reconnaissance Orbiteru, zkráceně MRO. Letos slavíme už deset roků pobytu této nejvýkonnější družice Marsu. Vděčíme mu za úchvatné detaily povrchu, snímky Marsu v pohybu, i objev Beaglu 2 v roce minulém. Co je však jeho 10 let proti rokům patnácti v případě Mars Odyssey, nejstarší funkční družice, jakou jsem kdy u Marsu měli?

Přítomnost družic u Marsu má pro nás kromě snímkování, přenosu signálu či studia atmosféry, ještě jeden příjemný důsledek. Z jejich pohybu lze usuzovat na rozložení hmoty, z čehož lze sestavit gravitační mapu Marsu, nebo mapu tloušky kůry. Pokud se podíváme na Martovu topografii, které místy dominují velké štítové sopky, asi moc nepřekvapí, že je zde i soustředěno více hmoty, která pak má vliv na trochu větší tíhové zrychlení v daném místě. Jsou však i místa s podobným nahromaděním hmoty, která se sopkami nesouvisí. A obecně severní polokoule má docela tenkou kůru. Trochu to připomíná pozemskou kůru oceánskou. Kdysi tu na Marsu oceán skutečně byl. Ovšem Mars postrádá deskovou tektoniku, jak ji známe ze Země, takže analogie je to jen částečná.

Vydejme se nyní na malou projížďku po povrchu. Umožní nám ji animace sestavená ze záběrů kamer největšího vozítka Curiosity. Video nám ukazuje průjezd kolem hřbetu uvnitř kráteru Gale, jehož vzdálený okraj vidíme na videu také, trochu v oparu. Jen více podobných ukázek.

Jarní období nám přineslo i nějaké ty pozitivní, stejně jako negativní informace, pokud jde o evropsko-ruský výzkum Marsu. V první řadě víme, že sonda ExoMars 2016 je úspěšně na cestě k Marsu a přístroje fungují správně. Zároveň jsme však museli vstřebat odklad mise ExoMars 2018, která o svou číslovku v názvu asi přijde, protože momentálně bylo vybráno náhradní startovní okno, které přijde v roce 2020. Důvodem je především skluz ve vývoji přístrojů. Chyba tak není jen na ruské straně, opozdily se i některé evropské firmy. Přípravy a úspěšný start mise s číslovkou 2016 máme níže.

Závěrem k Marsu, abychom dostáli poněkud matoucímu titulku. Pochází z úsměvné animace, ke které se váže nedávná událost. Elon Musk oznámil, že by rád letěl k Marsu s Red Dragonem už někdy v roce 2018. Tak aby to jednou nedopadlo jako v uvedeném videu.

Unikátní amatérský pohled na zatmění

Březen přinesl úžasný astronomický úkaz, bohužel především pro oblast Indonésie – úplné zatmění Slunce. Poněkud kontroverzně může působit video, které bylo natočeno amatérsky z paluby linkového letu Aljaška – Havajské ostrovy. Záběry jsou nepromyšlené a roztřesené. Na druhé straně zachycují něco, co se běžně z paluby letadla dohledat nedá. Pokud se totiž vydáte za zatměním letecky, bude se pravděpodobně pilot snažit letět ve směru letu stínu Měsíce, aby vám zatmění o něco prodloužil. Zde se však díváme na měsíční stín kolmo ke směru jeho pohybu po zemském povrchu. Linkový let totiž mířil zhruba napříč pásem totality. Pokud vám tedy vadí zvuková stopa, zkuste si v nastavení videa dát dvojnásobnou rychlost a vypněte zvuk. V tu chvíli se před vámi objeví unikátní pohled na blížící se stín Měsíce tak, jak se to běžně vidět nedá.

Další úspěch českých vědců

Vždy, když se někde na obloze mihne jasnější meteor, tzv. bolid, pracují už vědci z Ondřejova na plné obrátky. S obdivuhodnou přesností dokáží určit dráhu částice v prostoru a v případě velmi jasných bolidů i případné místo dopadu meteoritů. Už by nás ani nemělo překvapit, že v nedávné době dokázali pomoct dohledat meteority, které popadaly poblíž řeky Inn v Německu. V prosinci 2014 se jim navíc povedlo s pomocí amatérů dohledat i meteority na Vysočině. Tentokrát měli hledači štěstí a našli i jeden opravdu velký kousek vážící více než 1,3 kilogramu.

Rekordně vzdálená galaxie

Tým Hubbleova vesmírného dalekohledu se opět podíval hluboko do souhvězdí Velké medvědice, aby zde vyfotografoval dosud nejvzdálenější galaxii, jakou kdy HST pozoroval. Galaxie s označením GN-z11 je červeným posuvem zbarvena do zmíněné barvy, protože čím je galaxie dál, tím více se její světlo (spektrální čáry) posouvá k červené oblasti. Pohlížíme na objekt, který existoval před 13,4 miliardami let, tedy jen zhruba 400 milionů let po Velkém třesku.

První okamžiky výbuchu supernovy podle Keplera

Kromě nenadálé ztráty spojení, která byla po několika dnech naštěstí zažehnána, mohla zaujmout zajímavá zpráva, že dalekohled Kepler pozoroval první okamžiky výbuchu supernovy. Červený veleobr zde v posledních fázích vývoje hroutí a rázová vlna se snaží prodrat na povrch. Nejprve v podobě jakýchsi plazmatických výběžků a po 20 minutách následuje exploze supernovy. Animace ukazuje průběh exploze podle fotometrických dat Keplera. Hvězda KSN 2011d ukazuje jak by možná mohla vypadat exploze jasné Betelgeuse v Orionu. A mnozí možná doufají, že už explodovala a informace o tom už putuje k nám propastí 642 světelných roků, které dělí Betelgeuse od nás.

Rok na orbitě

Skončila nám mise ruského kosmonauta Michaila Kornijenka a jeho amerického protějšku Scotta Kellyho na vesmírné stanici. K ukončení jejich ročního letu vzniklo video zachycující kabinu jejich lodi Sojuz TMA-18M od okamžiku oddělení od ISS po přistání.

„Svobodný“ kosmodrom na východě

Rusové v budoucnu nutně potřebují vlastní kosmodrom, protože Bajkonur se jim ocitl na území jiného státu (v Kazachstánu). Nicméně startuje se odsud vesele dál a je to nepochybně zajímavé pro obě strany. Přesto začala výstavba na dálném východě, kde postupně vzniká kosmodrom s kdysi používaným pracovním jménem „Svobodnyj“, dnes známý jako „Vostočnyj“. Škoda jen, že Rusové prezentovali dostavbu a test rampy pro Sojuzy tak velkolepě a samotný první start nebyl vidět v pořádném televizním přenosu.

Slovenská kostička do kosmické skládanky

Delší dobu můžeme v kosmonautických kruzích slýchat o mikrosatelitu skCube. Letošní rok se má po mnoha letech stát tím slavným okamžikem, kdy se tato „slovenská kostka“ má vydat do vesmíru. Plánovaný start na raketě Falcon 9 je někdy na konci června. Podívejte se na letový exemplář při testu rozbalování antén a přejeme úspěšný start i následný let.

Umění prezentace budoucí mise

Ne vždy se podaří prezentovat kosmickou misi tak pěkným způsobem, jako to dokázala ESA v případě Rosetty a Philae, jejíž seriál jistě pobavil nejednoho fandu kosmonautiky. Níže je prezentace budoucí mise k asteroidu AIDA (Asteroid Impact and Deflection Assessment). Mise by mohla odstartovat v roce 2022 a způsob, jakým ji do písku prezentoval umělec Didi Rodan už nepotřebuje další komentář.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. 

Štítky: Vesmírná videa


49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Planety

Hvězdy bloudivé, oběžnice, planety. Několik pojmenování téhož. Ostatně i řecké πλανήτης, neboli planétés, znamená vlastně „tulák“. Pro mnoho z nás obíhá kolem Slunce planet devět. Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a Pluto. Ovšem od roku 2006, od valného shromáždění

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Lunární X

Další informace »