Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Vesmírná videa: listopad a prosinec 2016

Vesmírná videa: listopad a prosinec 2016

Rosetta Philae v seriálu Once upon a time
Autor: ESA

Tradiční ohlédnutí s videoukázkami vám nabízíme ještě na konci roku, abyste si jej mohli užít, ať už v rámci Silvestra, nebo během volna na Nový rok. Náš přehled začneme pilotovanými lety. Podíváme se na přistání čínských kosmonautů, ale i na život na Mezinárodní vesmírné stanici. Z ISS je nádherný pohled na Zemi, tím si můžeme být jisti a přesvědčíme se o tom opět. ISS si však můžeme prohlédnout i v dalekohledu a leckdy je co obdivovat. Astronomickou tématiku nám uvedou úžasné pohledy na Saturn a jeho měsíc Titan. Dalším tématem bude Evropská jižní observatoř (ESO) a její části z ptačí perspektivy. Abychom připomněli zajímavou misi sondy Dawn, přiblížíme si známý detail z trpasličí planety Ceres. Rok 2016 byl ve znamení příprav několika amrických kosmických lodí. Čína má k dispozici novou těžkotonážní raketu. Ariane 5 zvládla už 76 úspěšných startů v řadě. Závěrem najdete pěkné snímky z roku 2016 a ještě malé rozloučení s misí Rosetta-Philae.

Konec čínské mise i život na ISS

Minulý přehled jsme věnovali, mimo jiné, ohlédnutí za startem dvoučlenné čínské posádky na palubě lodi Šen-čou 11 (čínsky „božská loď 11“). Kosmonauti (nebo též tchajkonauti) Ťing Chaj-pcheng (letěl už potřetí) a Čchen Tung (první let) strávili 30 dnů na orbitální stanici Tchien-kung 2 (čínsky „Nebeský palác“). Přestože v názvu najdeme slovo palác, čínské orbitální stanice zatím tvořily vždy jen jednotlivé moduly. Čína tedy sbírá zkušenosti podobně, jako před nimi např. Rusové na Saljutech. Podobně i oni tedy plánovali jen kratší misi trvající 30 dnů, ale na poměry vesmírné jde už o významný, dlouhodobý let. K druhé orbitální stanici se ještě chystá automatická zásobovací loď Tchien-čou 1. Kosmická loď Šen-čou 11 úspěšně přistála 17. listopadu 2016 a právě za tímto zakončením čínské pilotované mise se ohlíží následující video.

Ze života na ISS nabízíme hned dvě videa, která pořídil Thomas Pesquet, francouzský člen 50. expedice. Velmi dobře je předvedena pestrá paleta jídel, která mají kosmonauti k dispozici. Zapomeňte na tuby s neidentifikovatelným obsahem. Thomas ukazuje, že mají k dispozici například sáčky s hotovým jídlem, které stačí jen ohřát, nebo dehydratovaná jídla, ke kterým se přidá jen voda a máte ovoce nebo jinou pochoutku. Další variantou balení jídla je dokonce běžná konzerva (pro vzácné příležitosti, například Vánoce). V dodávkách nákladními loděmi samozřejmě nechybí čerstvé ovoce, na které se posádka vždy těší a přímo na stanici se pěstuje salát, který jednou za čas sklízejí (viz foto v seriálu Thomasův fotokoutek na spřízněném portálu Kosmonautix.cz, který také vřele doporučujeme).
Ke druhému videu snad ani není třeba nic dodávat, jenom snad, že zůstat zcela nehybný na stanici asi nebude nic jednoduchého, protože se musíte o něco zapřít a pokud možno nezpůsobit okamžitou zpětnou reakci dotekem o překážku. Video s nehybnými figurínami na ISS snad pobaví i vás.

Mezinárodní vesmírná stanice, to není jen jasná hvězda na obloze, která se pomalu přesouvá po nebeské klenbě. Jedná se o tak velký objekt, navíc „pouhé“ stovky kilometrů od nás, že jej můžeme s pomocí dalekohledu snadno rozlišit. Pravda, v malém zvětšení, například triedrem při zvětšení 10 až 20× se osvědčilo pozorovat spíše na ještě modré obloze, kdy její jas nepřehluší detaily, ale už v tak malém zvětšení si všimneme typického písmene H, které vytváří rozměrné solární panely a tělo stanice mezi nimi. Pokud dokážeme stanici nahánět v zorném poli dalekohledu s větším, například 40ti až stonásobným zvětšením, můžeme vidět opravdu nečekané detaily, jako jsou jasné radiátory, nebo některé moduly. Nejlépe, když vám s naháněním pomáhá někdo u hledáčku a vy se kocháte a naopak. No a úplně nejlepší je, si celý přelet zkusit zachytit fotograficky nebo na video. Potom můžete ve chvílích klidného obrazu zachytit detaily, jakými jsou robotická paže, ba i samotný astronaut na kosmické vycházce. Jak takové profesionálně zachycené záběry vypadají, si prohlédněte v přiloženém videu.

Se zásobováním ISS naštěstí pomáhá hned několik různých automatických lodí. Naštěstí, protože poslední start rakety Sojuz-U s Progressem se neobešel bez nějakého selhání na horním stupni, nebo lodi. Výsledkem byla havárie nad jižní Sibiří. Na ISS však ještě v prosinci letěla také japonská HTV, a tentokrát úspěšně. Pokud se do služby v lednu vrátí Falcony společnosti SpaceX, lze brzy očekávat také start nákladního Dragonu. To by mělo ještě ten přínos, že ze stanice by se na Zemi mohly poslat nějaké vzorky a další věci, neboť Dragon přistává do oceánu, kde je následně vyzvednut. Nákladní loď Cygnus, která navštívila ISS v říjnu a listopadu, toto sice neumí, ale na její palubu se již podruhé umístily hořlavé experimenty. A tak ještě předtím, než loď shořela v atmosféře, posloužila experimentům, kterak probíhá hoření v mikrogravitaci. Na níže uvedeném videu se můžeme podívat právě na souhrn mise Cygnus OA-5, včetně zmíněných ohňových experimentů na konci.

Videa z kosmické stanice zakončíme dojicí, která stojí za vidění. První je sestřih vybraných záběrů za rok 2016, druhé zase nabízí pohled na Zemi s komentářem Jeffa Williamse. Ačkoli je anglicky, jedná se o pěkné ohlédnutí očima velmi zkušeného astronauta. Vždyť Williams letěl jednou na raketoplánu a třikrát už byl členem dlouhodobé posádky ISS.

Saturn a jeho měsíc Titan

Mise sondy Cassini u Saturnu se sice blíží závěru, ale zároveň nám to připomíná tu úžasnou dobu, jakou už máme detailní snímky k dispozici. Mezi ty nejúžasnější patří pohledy na Saturnův severní pól, kde se nalézá podivuhodný šestiúhelníkový útvar a také mnohé bouře. Fascinující je také změna barev severního pólu od modrých odstínů na začátku mise, až po nynější typické hnědé, nebo okrové odstíny. Za barvami pólu je vidět příběh ročních období. Saturn oběhne Slunce zhruba jednou za 29 roků. Pokud tedy Cassini sleduje planetu již 12 let, stihla zaznamenat změny od období zimy na severní polokouli, přes rovnodennost v roce 2009, až po léto nyní. Snad výskyt zákalu v letním období způsobuje onu změnu barvy, ale proces změn barev je asi komplexnější.

Mise Cassini, to nejsou jen parádní snímky Saturnu. Velmi významnou roli hraje také studium měsíců planety a zde musíme vyzdvihnout především úžasný, atmosférou zahalený, Titan. Jméno odkazuje na obra, protože tento měsíc je druhý největší ve Sluneční soustavě (o malinko větší je pouze Jupiterův Ganymed). Titan je dokonce větší, než Merkur. A složení jeho atmosféry zase připomíná „Prazemi“, protože i naše atmosféra byla kdysi bohatá na dusík, metan a další uhlovodíky, ale chyběl v ní prozatím kyslík. Titan má na povrchu metanová jezera a tečou zde velké, občasné řeky naplněné tímto chladným exotickým materiálem. Logicky nad povrchem se tedy vyskytují oblaka. Cassini dokázala tuto oblačnost opakovaně zachycovat a na videu je ukázka pohybu oblak.

Cassini nyní změnila svoji oběžnou dráhu tak, že se začala přibližovat vnějšímu prstenci E. Díky tomu bude také moci zblízka pohlédnout na některé pastýřské měsíce. V další fázi mise nás pak čekají průlety v blízkosti atmosféry uvnitř soustavy prstenců, a to už se přiblíží závěr celé mise, plánovaný na 15. září 2017.

Chile Chill: přelet nad observatořemi ESO

Seriál ESO cast, v jehož rámci se můžeme seznámit s observatořemi ESO a náplní jejich činnosti, obsahuje i jeden díl, v němž vidíme známé astrofotografy, mezi nimiž figuruje i náš současný šéfredaktor Petr Horálek. V dnešním videu vám však doporučíme díl, kde uvidíte observatoře z netradiční perspektivy, a nechybí ani pěkná vizualizace, jak bude vypadat obří 39m dalekohled na Cerro Armazones, který se již začne stavět.

Přelet nad kráterem Occator

V tichosti probíhá mise sondy Dawn u první objevené planetky Ceres. Mezi její nejzajímavější objevy patřil určitě velký kráter Occator, vyplněný solnými usazeninami, naznačujícícmi něco o vnitřních geologických dějích na této trpasličí planetě. Jako připomenutí se nám tedy výborně hodí následující video, přibližující virtuální přelet nade dnem tohoto kráteru.

Přípravy lodi Orion

Americká kosmonautika bude mít snad už od roku 2018 k dispozici hned tři pilotované kosmické lodě. Dvě z nich připravují soukromé firmy Boeing (loď CST 100 Starliner) a SpaceX (loď Crew Dragon), třetí Orion je v režii NASA. Pravda, pilotovaný let Orionu v roce 2018 ještě nečekáme, ale zkušební let snad vyjde. Přípravy k tomu směřují. Podívejte se na ně na videu.

Čínská těžkotonážní raketa CZ-5

Rakety řady Dlouhý pochod (Čchang-čeng), patří k čínskému kosmickému programu prakticky neodmyslitelně. Probíhá zde však další vývoj. Současné verze, například CZ-3, mají jistou nevýhodu, že jako palivo využívají asymetrický dimethylhydrazin, což je látka jedovatá a obtížně se skladuje. Nová série, počínaje typem CZ-5 už budou schopny využívat kapalný kyslík a letecký petrolej (kerosin). Navíc raketa CZ-5 má i velkou nosnost, což se může hodit například tehdy, až začne Čína vypouštět (snad od roku 2018) části své orbitální stanice, která se má podobat Miru z let osmdesátých a devadesátých. Na nízkou orbitu raketa vynese asi 25 tun, na dráhu přechodovou ke geostacionární pak úctyhodných 14 tun nákladu. Tím se řadí po bok nejsilnějších nosičů současnosti, jako je americká Delta IV Heavy, nebo ruská raketa Proton.

Úspěšná evropská raketa Ariane 5

S velkou radostí jsme již v listopadu oslavili 75. start silné evropské rakety. Do konce roku však stihla odstartovat ještě jednou a na kontě tak má už 76 startů v řadě bez nehody. Kéž by tato statistika ještě pár let vydržela. Už za dva roky totiž chystá NASA posadit na špici této rakety vzácný dalekohled Jamese Webba. Připomínka z videa se vztahuje k 75. startu ze 17. listopadu, se čtyřmi družicemi navigačního systému Galileo.

Snímky roku 2016 – Šťastný nový rok 2017

Ještě než se rozloučíme s rokem 2016, je tu pohled na pěkné obrázky z roku 2016. Sluší se poděkovat za vaši přízeň a, i když to výjimečně nebude poslední video dnešního dílu, přejeme vám hodně zdraví a úspěšný rok 2017.

Animovaný seriál Rosetty a Philae jako krátký film

Poslední video tohoto dílu věnujeme ohlédnutí za úžasnou misí ke kometě. Videa Once upon a Time jistě není třeba představovat. Velmi pěknou a vtipnou formou totiž přibližují široké veřejnosti úskalí kosmických letů i důležitost výzkumu komet  jako schránek z dob vzniku Sluneční soustavy. Dovolte mi, jako autorovi článků, krátkou osobní prosbu. Protože jsem k některým videím tohoto seriálu již dříve připravoval české titulky, je mým přáním tuto práci nyní završit tím, že připravím titulky k celému tomuto krátkému filmu. Na vás, potenciální spolupracovníky, se pak obracím s žádostí s hledáním vhodného „hlasu“. Otázka tedy zní, najdeme nadšeného fanouška kosmonautiky, který má podobně příjemný hlas, jako pán v anglickém znění, který by pomohl s namluvením českého dabingu? Snažím se též získat video pouze s hudební kulisou, bez anglické zvukové stopy. Držte palce a doufám, že se nám společně dílo podaří a někdy bude celé i česky. Za to, že se díváte a čtete náš seriál, vám patří dík a v roce 2017 na viděnou s další várkou videí.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. 

Štítky: Vesmírná videa


4. vesmírný týden 2017

4. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 23. 1. do 29. 1. 2017. Měsíc bude kolem novu, uvidíme jej jako extrémní večerní srpek už v sobotu 28. 1.? Večer nás upoutá až dlouho do tmy zářící planeta Venuše a kousek vedle ní i slabší Mars na jihozápadě. V druhé polovině noci a hlavně ráno je pěkně viditelný Jupiter. Ráno už se dá pozorovat i Saturn. Aktivita Slunce se krátkodobě zvýšila. Na večerní obloze pomalu zjasňuje Enckeho kometa. Planetka Vesta byla v opozici. Z poněkud chudšího přehledu událostí z kosmonautiky připomínáme start Atlasu V a zajímavý problém selhávajících atomových hodin na družicích Galileo. Fantastický snímek měsíčku Daphnis publikoval tým sondy Cassini u Saturnu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC 2237 - Rosetta (úzkopásmově)

Prosincové kolo soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ je za námi. Stejně tak vlastně i celý rok 2016. A soutěž vstupuje do dalšího roku 2017, stejně jako organizace, která ji zaštiťuje a která letos slaví úžasných 100 let - Česká astronomická společnost. A ač je to k nevíře, již více než

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Planetka (24814) 1994 VW1 poblíž hvězdy beta Tau

Planetka měla v době fotografování 16.3 mag a pohybovala se po obloze rychlostí 1.23"/min.

Další informace »