Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Výstava Astronomie v Pardubickém kraji otevřena. P. S. účast povinná!

Výstava Astronomie v Pardubickém kraji otevřena. P. S. účast povinná!

Unikátní exponáty na výstavě Astronomické tradice v Pardubickém kraji v Litomyšli.
Autor: Štěpán Kovář.

Unikátní výstavu Astronomie v Pardubickém kraji otevřelo Regionální muzeum v Litomyšli v sobotu 6. února 2016. Na její zahájení přišlo bezmála 80 návštěvníků, které uvítali ředitel Regionálního muzea v Litomyšli Mgr. René Klimeš, generální ředitel Národního technického muzea Mgr. Karel Ksandr, autoři výstavy PhDr. Martin Boštík (RML) a Ing. Antonín Švejda (NTM). Čtveřici pánů doplnil RNDr. Jiří Grygar, CSc., který ve svém úvodním slově připomněl často neprávem opomíjeného Bohumila Štemberka a samozřejmě vzpomněl na prof. Zdeňka Kopala. Krásná výstava v Regionálním muzeu bez nadsázky nabízí svým návštěvníkům „dvakrát tři v jednom“ a svým pojetím přesahuje daleko pardubickým region.

Pardubický kraj: Kolébka i školka české astronomie

Vernisáž výstavy Astronomické tradice v Pardubickém kraji v Litomyšli. Zleva: R. Klimeš, K. Ksandr, A. Švejda, J. Grygar a M. Boštík. Autor: Štěpán Kovář.
Vernisáž výstavy Astronomické tradice v Pardubickém kraji v Litomyšli. Zleva: R. Klimeš, K. Ksandr, A. Švejda, J. Grygar a M. Boštík.
Autor: Štěpán Kovář.
Ve výstavním prostoru se na ploše 200 m2 nachází 3 expozice, které spolu fantasticky komunikují a vzájemně se velmi citlivě doplňují. Již dnes je zřejmé, že je čeká dlouhé putování Českem. Společný život jim bude slušet nejvíce, ale bez jakékoli ztráty obstojí každá z nich i samostatně.

Výstava Astronomie v Pardubickém kraji, která dala projektu jméno a hlavní koncept, představuje osobnosti profesionální i amatérské astronomie Pardubicka. Její autor Martin Boštík předestřel téma v celé jeho šíři od nejstarších dob (astronomická pozorování litomyšlských piaristů v 17. a 18. století) až po současnost. V tématu nechybí velikáni jako Theodor Brorsen, baron Artur Kraus, Zdeněk Kopal či Bohumil Šternberk, a zároveň je zde mapována činnost klíčových osobností nedávné i současné amatérské astronomie se vztahem k regionu (Jindřich Šilhán, Václav Knoll, Bohumil Ruprecht, Roman Ehrenberger a další). Svůj panel má i profesionální astronomka a rodačka z Lanškrounska, dr. Marie Hrudková (*1981), která od roku 2011 pracuje na astronomické observatoři na Kanárských ostrovech (ostrov La Palma, Issac Newton Group of Telescopes). Výstava v poutavé formě ukázala, jak při zahájení poznamenal Jiří Grygar, že pardubický region musí mít neuvěřitelné vnitřní fluidum přitahující či vytvářející takové množství významných astronomických osobností.

Unikátní technické exponáty

Unikátní exponáty na výstavě Astronomické tradice v Pardubickém kraji v Litomyšli. Autor: Štěpán Kovář.
Unikátní exponáty na výstavě Astronomické tradice v Pardubickém kraji v Litomyšli.
Autor: Štěpán Kovář.
Druhou výstavu tvoří expozice připravená Ing. Antonínem Švejdou z depozitářů Národního technického muzea v Praze. Původně byl požádán o 10 exponátů, které měly doplnit regionální výstavu. Když si však na podzim roku 2015 přečetl scénář rodící se výstavy, pochopil prý, že 10 jich stačit nebude. Nakonec jich do Litomyšle přivezl 70 a plně v souznění s konceptem výstavy vytvořil druhou linii expozice – vývoj astronomických přístrojů od počátků po současnost. Tuto linii však výhradně vystavěl na unikátních exponátech – původním tubusu dalekohledu prof. Vojtěcha Šafaříka (optika slouží dodnes profesionálnímu výzkumu na ondřejovské observatoři). Dále pak jedné z prvních 12 fotografických kamer RNDr. Zdeňka Ceplechy, slepém školním glóbu, Böhmově unikátním vynálezu, tzv. Uranoskopu, či modelu ondřejovského radioteleskopu. Antonín Švejda znovu potvrdil, že je skutečným etalonem českého muzejnictví v oblasti astronomie a geodézie.

Třetí výstavu připravil Ing. Roman Ehrenberger ze svých astronomických fotografií, které pořídil na vlastní soukromé observatoři v Poličce. Velmi zdařilé digitální zvětšeniny obsadily 1/3 výstavních prostor a staly se velkým magnetem všech návštěvníků vernisáže výstavy. A samozřejmě tím magnetem pořád jsou, neboť výstava trvá až do 8. května 2016.

Pozoruhodné rukopisy Zdeňka Kopala

Zdeněk Kopal Autor: ČAS
Zdeněk Kopal
Autor: ČAS
Výstava je doplněna třemi krásnými publikacemi, které si lze v pokladně muzea zakoupit. U příležitosti otevření byly vydány dvě: cestopis Zdeňka Kopala Cesta z Cambridge na Mount Palomar a zpět a 16. svazek sborníku Pomezí Čech, Moravy a Slezska.  Kopalův cestopis s doslovem Jiřího Grygara vydalo v krásné úpravě pražské nakladatelství Arbor Vitae, které je proslulé mimořádnou grafickou úpravou svých knih. A nejinak tomu je to v případě Kopalova cestopisu v grafické úpravě Jiřího Lammela. Editory jsou Milan Skřivánek a Martin Boštík. Zmíněný sborník pak obsahuje texty Martina Boštíka z výstavních panelů a jsou zde doplněny o bohatý poznámkový aparát. A do třetice: v roce 2014 vydalo město Litomyšl dávný text Zdeňka Kopala Můj život, jehož editory jsou Milan Skřivánek a Stanislav Vosyka. I tato publikace znamenitě rozvíjí celkový dojem z výstavy.

Lov planet jako bonus

Hypotetická devátá planeta Sluneční soustavy obíhá kolem Slunce několikanásobně dále než Pluto. Astronomové předpokládají, že by mohla dosahovat až velikosti Neptunu. Autor: ACE/NASA/Caltech
Hypotetická devátá planeta Sluneční soustavy obíhá kolem Slunce několikanásobně dále než Pluto. Astronomové předpokládají, že by mohla dosahovat až velikosti Neptunu.
Autor: ACE/NASA/Caltech
Slavnostní den vernisáže výstavy 6. února 2015 uzavřel Jiří Grygar dvouhodinovým exkurzem dobrodružstvím vědy při hledání deváté planety Sluneční soustavy a nezbytných omylech, kterými mnozí z neúnavných vědců museli projít. Zavedl nás i do Kongresového centra roku 2006, kdy Pluto přestalo být planetou. A prozradil, jak někteří slovutní kolegové bránili odebrání statutu planety třeba i tím, že chudák slavný americký pejsek Pluto přece nemůže přijít o svoji planetu! Bohužel měl pejsek v Praze smůlu. Budiž mu útěchou, že parlament amerického státu Nové Mexiko nespravedlnost napravil a uzákonil, že Pluto planetou je a 13. březen pak vyhlásil „dnem planety Pluto“. Strhující přednáška, jako obvykle.

A jeden vzkaz nakonec…

Nenápadný vzkaz v názvu článku bych na jeho konci rád potvrdil: Každý, kdo máš cestu do Litomyšle, i všichni ostatní, kdo ji tam nemáte, neváhejte a do Regionálního muzea určitě zavítejte. Znovu opakuji, výstava je k vidění do 8. května, než se jako putovní přesune dále. P. S. účast povinná!

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Akce: Výstava Astronomické tradice v Pardubickém kraji
[2] O výstavě na stránkch Regionálního muzea v Litomyšli



O autorovi

Štěpán Kovář

Štěpán Kovář

Ing. Štěpán Kovář, PhD. se věnuje především historii astronomie 20. století. Jeho dlouholetým tématem je architektura a vývoj astronomických observatoří. V letech 2001-2004 se podílel na vedení České astronomické společnosti. Je autorem několika monografií a dokumentárních fotografických výstav. V letech 2003 - 2008 pracoval v Evropské laboratoři pro nukleární výzkum (CERN) v Ženevě jako software engineer.

Štítky: Litomyšl, Fotografická výstava, Baron Artur Kraus, Zdeněk Kopal, Theodor Brorsen, Václav Knoll


48. vesmírný týden 2016

48. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 28. 11. do 4. 12. 2016. Měsíc bude v novu, večer projde kolem Venuše, která je krásně vidět jako jasná hvězda na jihozápadě. Večer je vidět také Mars, ráno Jupiter. Na Slunci se objevila skvrnka. Čeká nás start nákladní lodi Progress k ISS.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

VdB149, VdB150, LDN1235 - prach v souhvězdí Cephea

Souhvězdí Cephea je cirkumpolárním souhvězdím naší severní oblohy. Podobně jako například Velká medvědice, jejíž část označujeme lidovým jménem Velký vůz. Ale přeci … Velký vůz pozná téměř každý, o Cepheovi mnoho z „neastronomů“ možná ani neví. A astronom? Ten nás většinou odbude větou typu:

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Konjunkce Venuše a Měsíce

Konjunkce Venuše a Měsíce

Další informace »