Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Vznik života – největší tajemství vesmíru

Vznik života – největší tajemství vesmíru

Před čtyřmi miliardami let se stalo něco velice zvláštního a tajuplného – na planetě Zemi vznikl život, největší záhada nejen naší planety, ale snad možná vůbec celého vesmíru! Navíc samotný vznik života, o kterém toho ještě spoustu nevíme, se určitým částečně neuchopitelným způsobem vymyká všemu ostatnímu, co jsme dosud objevili a prozkoumali. Přijměte tedy naše pozvání na Hvězdárnu a planetárium Brno a vydejte se s námi na fascinující a dechberoucí cestu za poznáním tajemství vzniku a původu života na Zemi a dokonce také ve vzdálených hlubinách našeho vesmíru...

Unikátní cyklus přednášek na brněnské hvězdárně

 

5. dubna 2018, 18:00

Současný pohled na vznik a vývoj života na Zemi a ve vesmíru

RNDr. Martin Ferus, Ph.D., Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, v.v.i. prof. RNDr. Jiří Šponer, DrSc., Biofyzikální ústav AV ČR, v.v.i. Judit Šponerová, Ph.D., Biofyzikální ústav AV ČR, v.v.i. doc. RNDr. Eduard Kejnovský, CSc., Biofyzikální ústav AV ČR, v.v.i. V úvodní přednášce celého cyklu si představíme v současné době obecně nejpřijímanější představy o vzniku života na naší planetě. Seznámíme se také s podmínkami panujícími na dávné Zemi a poté do těchto kulis zasadíme současné pohledy na formování základních stavebních kamenů života, z nichž vznikly první replikující se molekuly, první buňky a následně se evolučními procesy rozkošatil strom života. Na závěr celého povídání se budete moci také zúčastnit panelové diskuse s předními českými vědci na téma původu a vzniku života, a to nejen na planetě Zemi.

Vstupenky: http://1url.cz/KtcNl

12. dubna 2018, 18:00

Metan na Marsu – Život na Marsu?

prof. RNDr. Svatopluk Civiš, CSc., Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, v.v.i. Objev metanu v atmosféře Marsu vyvolal svého času diskuze o existenci života na rudé planetě. Čeští vědci nedávno představili novou teorii, která vznik metanu na Marsu spojuje s pouhou fotochemickou reakcí, nevyžadující přítomnost mikrobů. Jejich výzkumy poukázaly na vznik metanu z atmosféry oxidu uhličitého působením slunečního záření na kyselé minerály. Studie se snaží také objasnit, jak mohl metan vzniknout na naší planetě či na Marsu v rané fázi jejich vývoje – v době před vznikem života. Metan je považován za reaktivní plyn, který se mohl podílet na chemických reakcích vzniku biomolekul, z nichž možná posléze povstal i život sám...

Vstupenky: http://1url.cz/itcNF

19. dubna 2018, 18:00

Evoluce života: od zrození eukaryotické buňky až k původu druhů

prof. Ing. Miroslav Oborník, Ph.D., Biologické centrum AV ČR, v. v. i. doc. RNDr. Jan Štefka, Ph.D., Biologické centrum AV ČR, v. v. i. Eukaryotická buňka se zrodila díky endosymbiotickým vztahům jejích předchůdců. Endosymbióza, tedy pohlcení jedné buňky druhou a jejich následná, vzájemná, genetická a metabolická adaptace, představují patrně nejefektivnější a nejradikálnější evoluční nástroj ve vývoji jednobuněčných organismů. Obsahem přednášky bude také to, jakým způsobem vlastně evoluce proměňuje populace organismů v druhy? Může za vše Darwinovská selekce jedinců nejlépe přizpůsobených prostředí? Jaká je role náhody v evoluci? Co nám o speciaci prozradí pohled do genomu organismů? A existují vůbec biologické druhy?

Vstupenky: http://1url.cz/NtcNR

26. dubna 2018, 18:00

Exoplanety aneb Hledání života ve vesmíru

Mgr. Marek Skarka, Ph.D., Astronomický ústav AV ČR, v.v.i. Mgr. Klára Hlouchová, Ph.D, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy Díky překotnému technologickému rozvoji v posledních letech dnes známe více než 3 700 exoplanet a dokonce jsme schopni detekovat atmosféry některých z nich. Velká většina objevených systémů však vypadá úplně jinak než naše Sluneční soustava. Je tomu ale skutečně tak? Zaměříme se spolu na základní podmínky, které by měly systém a planeta splňovat, aby byl umožněn vznik života pozemského typu. Představíme si rovněž teorie o tom, jakou chemickou povahu by mohl život mít v závislosti na různorodosti prostředí a jaké "biosignatury" budou zřejmě univerzální. Zamyslíme se také nad tím, jaký vliv má poznání našeho života na to, co vlastně hledáme ve vesmíru. A nakonec si řekneme, co všechno v sobě skrývá astrobiologie a co od tohoto oboru můžeme očekávat...

Vstupenky: http://1url.cz/3tcNa




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


17. vesmírný týden 2018

17. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 23. 4. do 29. 4. 2018. Měsíc je mezi první čtvrtí a úplňkem. Večer je nad západem jasná Venuše. Jupiter je vidět už kolem půlnoci a ráno uvidíme nejlépe Mars a Saturn. Na obloze se podíváme na asterismus, který připomíná číslici tři. Hledač exoplanet TESS s pomocí Falconu 9 úspěšně odstartoval. Devadesátky by se dožil Gene Shoemaker.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC2264 HaLRGB

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2018 obdržel snímek „NGC 2264“, jehož autorem je Pavol Kollarik   Za devatero horami a devatero řekami, ještě dál než běhá po obloze Měsíc a ještě dál než leží Slunce, ve vzdálenosti 2180 světelných let, nalezneme „Vánoční stromeček“. Nu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Záblesk Irídia

Záblesk družice Irídium 80. Canon 350D+Samyang 8/3.5; Expozícia 58s. 22.4. 2018 o 2:58 SELČ; Tesárske Mlyňany. Vzdialenosť satelitu bola 1564 km.

Další informace »