Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Česká astronomická společnost udělila cenu Zdeňka Kvíze Pavlu Cagašovi

Česká astronomická společnost udělila cenu Zdeňka Kvíze Pavlu Cagašovi

Portrét: Pavel Cagaš

Česká astronomická společnost ocenila Kvízovou cenou za rok 2016 Ing. Pavla Cagaše za jeho přínos v oboru proměnných hvězd. Slavnostní předání ceny proběhne v sobotu 16. dubna  2016 na celostátním setkání poboček, sekcí a kolektivních členů České astronomické společnosti na Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově.

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 219 z 15. 4. 2016.

Pavel Cagaš se narodil 5. února 1966. Pracuje ve firmě Moravské přístroje a.s. v Malenovicích a jeho domovskou hvězdárnou je Hvězdárna ve Zlíně.

Zlínskou hvězdárnu začal navštěvovat v roce 1977. Mezi jeho zájmy patřilo i objevovat náročnější zákoutí astrofotografie, jako např. kvasar 3C273 nebo gravitačně zdvojený Q0957+561 snímané na klasický fotografický materiál. Patřil mezi skupinu zlínských astronomů, kterým se podařilo získat v roce 1995 CCD kameru Pixel 211 s rozlišením 192 x 160 bodů, kterou začal pořizovat první digitální snímky oblohy (mlhovina Helix s planetkou Hermione, Koňská hlava) Jelikož brzy přestala morálně dostačovat, rozhodl se pro konstrukci vlastní kamery s čipem TI TC254. Tato byla ve Zlíně také několik let úspěšně používána, ale opět se projevil perfekcionismus Pavla Cagaše, který ho hnal do stále dokonalejších konstrukcí - nejen s lepšími čipy Kodak KAF, ale i s integrovanou závěrkou, dokonalejší regulací chlazení, filtrovým kolem atd. S novou kamerou s čipem KAF1603 přišly i první pozorovací úspěchy: historicky druhá česká detekce přechodu exoplanety XO-1 v roce 2006 či objev dvou extragalaktických nov v galaxii M81 o rok později (jedna byla o několik dnů později pozorována i Keckovým dalekohledem).

Jelikož se začali objevovat první zájemci o jeho kamery, využil zázemí své firmy zabývající se tvorbou prostředků pro průmyslovou automatizaci a začal kamery vyrábět komerčně. V této době začal stavět i rodinný dům a neopomněl ani na pozorovatelnu. Svůj dalekohled od počátku koncipoval jako širokoúhlý, který osadil svou kamerou s 16Mpx čipem, kterou je schopen v jednom poli detekovat desetitisíce hvězd.

Spojení dobré techniky a pozorovatelské píle začalo brzy přinášet hodnotné plody: kvalitní transity exoplanet a proměnných hvězd, desítky a posléze stovky nově objevených proměnných hvězd a mezi nimi exotické kataklysmatické hvězdy, záblesky hvězd typu UV Cet a jako vyvrcholení gravitačně vázaná zákrytová čtyřhvězda, teprve čtvrtá historicky objevená. Díky svým objevům se mu i jako amatérovi podařilo publikovat články v časopisech Astronomy&Astrophysics a IBVS.

Spojení na laureáta: pc@moravinst.com

Cena Zdeňka Kvíze. Autor: ČAS.
Cena Zdeňka Kvíze.
Autor: ČAS.
Cenu Zdeňka Kvíze zřídila Česká astronomická společnost v roce 1994. Je udělována astronomům za významnou činnost v oborech meziplanetární hmota, proměnné hvězdy a popularizace a výuka astronomie, což byly obory, kterými se zabýval dr. Zdeněk Kvíz. Cena je udělována jednou za dva roky. Poprvé byla udělena v r. 1996. Dosud ji obdrželi Kamil Hornoch z Lelekovic u Brna za  významnou činnost v oboru výzkumu meziplanetární hmoty (1996), Mgr. Jiří Dušek z Brna za přínos k popularizaci astronomie (1998), Bc. Lenka Šarounová z Dobřichovic u Prahy za významnou činnost v oboru výzkumu proměnných hvězd (2000),  Ing. Jakub Koukal z Kroměříže za významnou činnost v oboru výzkumu meteorů (2002), Ing. Jana Tichá z Hvězdárny a planetária v Českých Budějovicích s pobočkou na Kleti za významnou činnost v oborech meziplanetární hmota a popularizace a výuka astronomie (2004), Ladislav Šmelcer z Hvězdárny Valašské Meziříčí za významnou činnost v oboru výzkumu proměnných hvězd (2006), Bc. Luboš Brát z Pece pod Sněžkou za významný přínos v oboru studia proměnných hvězd (2008), Martin Lehký z Hradce Králové za přínos v oboru studia meziplanetární hmoty (2010), Bc. Petr Sobotka za popularizaci a činnost v oboru proměnných hvězd (2012) a Jakub Černý z Prahy za významný přínos v oboru výzkumu meziplanetární hmoty (2014).

RNDr. Zdeněk Kvíz, CSc. (1932-1993) se narodil v Třebíči 4. března 1932. Po maturitě odešel studovat fyziku a astronomii na přírodovědeckou fakultu MU v Brně. Již během studií se věnoval výzkumu proměnných hvězd a meteorů a patřil k zakladatelům meteorické sekce při tehdy  vznikající  Lidové  hvězdárně  na  Kraví  hoře  v  Brně.   Po   ukončení   studií   pracoval v Astronomickém ústavu ČSAV  v  Ondřejově v oddělení vysoké atmosféry Země. Později učil fyziku na stavební fakultě ČVUT  a  Univerzitě  17. listopadu  v  Praze.  V   roce  1969   odjel  na  studijní  pobyt  na  Univerzitu  v Sydney v Austrálii, kde spolupracoval s prof. E. G. Bowenem při výzkumu atmosférických efektů meteorických rojů. Zde se pak rozhodl zůstat v exilu a věnoval se zejména pozorování zákrytových dvojhvězd na jižní polokouli na observatořích Siding Spring v Austrálii a ESO v La Silla v Chile.  Při  zpracování  pozorování  spolupracoval  rovněž  s  Observatoří  v  Ženevě.   Zemřel  v  Sydney 21. srpna 1993.  Během  svého  působení v Československu patřil k prvním organizátorům meteorických expedic, byl členem redakční rady Kosmických rozhledů, proslovil řadu velmi přitažlivých přednášek pro veřejnost a napsal populárně-vědecký spisek Jak astronomové zkoumají vesmír (1958).  Svůj vřelý vztah k rodné zemi a jazyku si uchoval i po celou dobu exilu a po převratu v r. 1989 se domů často vracel. Je po něm pojmenována planetka č. 8137. V r. 2001 byl jmenován osobností města Třebíče in memoriam.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tisková prohlášení České astronomické společnosti



O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje v kanceláři Astronomického ústavu AV ČR v budově na Spořilově (v Praze) ve funkci PR a jako koordninátor akcí pro veřejnost na Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - mimo členství ve výkonném výboru ČAS a v porotě České astrofotografie měsíce je především tiskový tajemník České astronomické společnosti.

Štítky: Cena Zdeňka Kvíze, Ocenění, Pavel Cagaš, Tiskové prohlášení


49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

VdB149, VdB150, LDN1235 - prach v souhvězdí Cephea

Souhvězdí Cephea je cirkumpolárním souhvězdím naší severní oblohy. Podobně jako například Velká medvědice, jejíž část označujeme lidovým jménem Velký vůz. Ale přeci … Velký vůz pozná téměř každý, o Cepheovi mnoho z „neastronomů“ možná ani neví. A astronom? Ten nás většinou odbude větou typu:

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Sony a7s + Samyang 1300mm f/16, ISO 100, 1/8000 sec.

Další informace »