Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Čestná Kopalova přednáška 2014 RNDr. Jiřímu Borovičkovi, CSc.

Čestná Kopalova přednáška 2014 RNDr. Jiřímu Borovičkovi, CSc.

RNDr. Jiří Borovička Csc. Autor: ČAS
RNDr. Jiří Borovička Csc.
Autor: ČAS
Česká astronomická společnost udělila čestnou Kopalovu přednášku 2014 RNDr. Jiřímu Borovičkovi, CSc. z Astronomického ústavu AV ČR za současné významné výsledky dosažené při studiu meziplanetární hmoty.

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 204 z 25. 11. 2014

Jiří Borovička je erudovaným vědcem - astronomem, který je na vrcholu svých tvůrčích schopností a který v oboru výzkumu meziplanetární hmoty a především meteorů dosáhl velké řady významných výsledků. Nejlépe to dokumentuje mimořádný rozsah jeho publikační činnosti a jejího ohlasu, viz. seznam hlavních publikací níže, jejichž kvalitu podtrhuje i velká citovanost – více než 1000 citací! Jeho poslední publikace se věnovaly pádu tělesa nad Čeljabinskem 15. února 2013, u kterého byl prvním autorem výpočtu dráhy a určení původu tělesa. Dr. Jiří Borovička patří ve svém oboru k nejuznávanějším odborníkům v celosvětovém měřítku.

Z těchto důvodů se RNDr. Jiří Borovička, CSc. stal nositelem letošního ocenění Kopalovou přednáškou České astronomické společnosti, historicky jejím osmým nositelem.

Jiří Borovička - stručný životopis

V současné době je Jiří Borovička předsedou Rady Astronomického ústavu AV ČR a zástupcem ředitele ústavu. V minulosti vykonával také funkci předsedy České astronomické společnosti.

1964 narozen v Praze 16. 1. 1964
1977 – 1987 amatérský astronom
1978 – 1982 studium na gymnáziu, Budějovická, Praha
1982 – 1987 studium fyziky a astronomie na Karlově univerzitě v Praze
1983 – 1987 studentský vědecký asistent v Astronomickém ústavu ČSAV, Ondřejov; práce s Dr. R. Hudcem o možných optických protějšcích gama záblesků
1983 – 1991 pozorování proměnných hvězd na Štefánikově hvězdárně v Praze
1984 publikoval první vědeckou práci
1987 obhajoba diplomové práce "Optické záření doprovázející gama záblesky" a úspěšné zakončení studia astronomie na MFF Univerzity Karlovy, kde získal vědecký titul RNDr.
1987 – 1988 základní vojenská služba
1988 – 1993 postgraduální student na Astronomickém ústavu ve skupině Fyziky meteorů, kde pracoval (a pracuje dodnes) na analýze spekter meteorů
1993 obhájení disertační práce "Spektrální analýza meteorů" a získání titulu CSc.
1993 od tohoto roku zaměstnán jako vědecký pracovník na Astronomickém ústavu AV ČR
1994 přijat za člena Mezinárodní astronomické unie (IAU)
1997 obdržel juniorskou cenu Učené společnosti České republiky za práce na výzkumu záření meteorů v atmosférách Země a Jupiteru
1998 – 2001 předseda České astronomické společnosti
1998, 1999, 2002 se účastnil mezinárodních leteckých expedic pořádaných NASA na sledování velké činnosti meteorického roje Leonid
2000 – 2004 vedoucí Oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu Akademie věd ČR
2002 obdržel prémii Otto Wichterleho od Akademie věd ČR
2004 – dosud, zástupce ředitele Astronomického ústavu Akademie věd ČR
2007 – dosud, předseda Rady Astronomického ústavu Akademie věd ČR
2012 zvolen viceprezidentem komise 22 Mezinárodní astronomické unie (IAU)


Slavnostní přednesení čestné Kopalovy přednášky proběhne v sobotu 29. listopadu 2014 od 13:15 v budově Akademie věd ČR na Národní třídě 3, Praha 1 v sále č. 206. Laudatio přednese vedoucí Oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu AV ČR, první laureát Kopalovy přednášky a držitel Akademické prémie - Praemium Academiae RNDr. Pavel Spurný, CSc. Cenu předá předseda České astronomické společnosti Ing. Jan Vondrák, DrSc. a také čestný předseda České astronomické společnosti RNDr. Jiří Grygar, CSc. Předání ceny i laureátská přednáška jsou přístupné předem registrovaným účastníkům (z kapacitních důvodů – www.astropis.cz), vstup zdarma. Novináři mají vstup volný.


Kopalovu přednášku zřídila Česká astronomická společnost v roce 2007. Je udělována českým astronomům / astronomkám za významné vědecké výsledky dosažené v několika posledních letech a uveřejněné ve světovém vědeckém tisku. Poprvé byla udělena v r. 2007, tedy v roce 90. výročí založení České astronomické společnosti. Více o ceně a jejích nositelích na /cas/ceny/kopalova_prednaska/.

Numerický matematik a astronom Prof. RNDr. Zdeněk Kopal, DSc. (1914 -1993) se narodil 4. dubna 1914 v Litomyšli. Ve čtrnácti letech si postavil dalekohled a pečlivě pozoroval oblohu. Brzy se dozvěděl o existenci České astronomické společnosti, stal se jejím členem v roce 1929 a docházel na Štefánikovu hvězdárnu na Petříně.
Soustředil se na výzkum proměnných hvězd. V průběhu tří let vykonal více než 10 000 pozorování. Když mu bylo šestnáct let, stal se předsedou odborné sekce pro pozorování hvězd měnlivých.
Pod jeho vedením se stala sekce jedním z evropských středisek pro výzkum proměnných hvězd. Po absolvování Karlovy univerzity v roce 1937 pokračoval Kopal ve studiu v anglické Cambridgi u Arthura Stanleye Eddingtona. Výzkum těsných dvojhvězd u nás Kopal pozvedl na světovou úroveň. V roce 1948 vznikla komise pro fotometrické dvojhvězdy Mezinárodní astronomické unie a Kopal se stal jejím prvním předsedou. V roce 1958, kdy se začalo uvažovat o letu člověka na Měsíc, navázal Kopal spolupráci s NASA. V roce 1959 se stal vedoucím projektu, který měl za úkol pořídit detailní mapy Měsíce. Během více než čtyřicetiletého působení v Manchesteru Kopal připravil k doktorátu přes sto svých žáků. Vydal kolem 25 monografií a publikoval zhruba 400 vědeckých článků. V rodném městě Litomyšli mu byl odhalen památník symbolizující těsnou dvojhvězdu na místě, kde kdysi stával rodný dům Z. Kopala.

Tisková zpráva ve formátu DOC.




O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje v kanceláři Astronomického ústavu AV ČR v budově na Spořilově (v Praze) ve funkci PR a jako koordninátor akcí pro veřejnost na Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - mimo členství ve výkonném výboru ČAS a v porotě České astrofotografie měsíce je především tiskový tajemník České astronomické společnosti.



48. vesmírný týden 2016

48. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 28. 11. do 4. 12. 2016. Měsíc bude v novu, večer projde kolem Venuše, která je krásně vidět jako jasná hvězda na jihozápadě. Večer je vidět také Mars, ráno Jupiter. Na Slunci se objevila skvrnka. Čeká nás start nákladní lodi Progress k ISS.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

VdB149, VdB150, LDN1235 - prach v souhvězdí Cephea

Souhvězdí Cephea je cirkumpolárním souhvězdím naší severní oblohy. Podobně jako například Velká medvědice, jejíž část označujeme lidovým jménem Velký vůz. Ale přeci … Velký vůz pozná téměř každý, o Cepheovi mnoho z „neastronomů“ možná ani neví. A astronom? Ten nás většinou odbude větou typu:

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Venuše v konjunkci s Měsícem

Další informace »