Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  ESO podepsala největší kontrakt v historii pozemní astronomie — na dodávku kopule a nosné konstrukce pro dalekohled E-ELT
Jiří Srba Vytisknout článek

ESO podepsala největší kontrakt v historii pozemní astronomie — na dodávku kopule a nosné konstrukce pro dalekohled E-ELT

Návrh dalakohledu E-ELT
Autor: ESO/L. Calçada/ACe Consortium

Na ceremoniálu v Garchingu u Mnichova (Německo), který se uskutečnil 25. května 2016, podepsali zástupci ESO a ACe Consorcium (tvořeného firmami Astaldi, Cimolai a subdodavatelskou skupinou EIE) kontrakt na dodávku kopule a nosné konstrukce dalekohledu E-ELT (European Extremely Large Telescope). Jedná se o největší kontrakt, jaký kdy ESO uzavřela, a zároveň největší kontrakt v dějinách pozemní astronomie. Při této příležitosti byl zveřejněn návrh konstrukce dalekohledu E-ELT. Stavba kopule i dalekohledu tak může skutečně začít.

Tisková zpráva Evropské jižní observatoře 17/2016

Dalekohled E-ELT (European Extremely Large Telescope (E-ELT)) s primárním zrcadlem o průměru 39 m bude největším teleskopem na světě pro viditelnou a blízkou infračervenou oblast spektra: skutečné největší oko lidstva hledící do vesmíru. Dalekohled bude postaven v severním Chile a stanovišti, které je již připraveno.

Kontrakt na stavbu kopule a kostry samotného dalekohledu podepsali Tim de Zeeuw (generální ředitel ESO), Paolo Astaldi (ředitel firmy Astaldi) a Luigi Cimolai (prezident firmy Cimolai). Pro ESO bylo ctí na ceremoniálu přivítat také italskou ministryni pro vzdělání, vysoké školství a výzkum, kterou je Stefania Giannini, v doprovodu Renata Cianfaraniho italského generálního konzula v Mnichově, prezidenta ESO Council Patricka Roche a italských delegátů ESO Council, kterými jsou Nicolò D’Amico (zároveň prezident INAF) a Matteo Pardo (vědecký atašé italské ambasády v Berlíně). Přítomni byli rovněž Gianpietro Marchiori (prezident EIE) i další hosté a zástupci konsorcia.   

Součástí kontraktu je návrh, výroba, přeprava, konstrukce, sestavení na místě a ověření vlastností kopule i kostry dalekohledu. S přibližnou hodnotou kolem 400 milionů Euro se jedná o největší kontrakt, jaký kdy ESO uzavřela, a zároveň největší kontrakt v dějinách pozemní astronomie.

Srovnání dalekohledu E-ELT s věží na Ještědu Autor: ESO
Srovnání dalekohledu E-ELT s věží na Ještědu
Autor: ESO

Kopule a kostra dalekohledu E-ELT vyžadují zcela nový přístup k celé konstrukci. Součástí kontraktu není jen obří otáčející se kopule s průměrem 85 m o hmotnosti 5 000 tun, ale také montáž dalekohledu a nosná konstrukce, jejíž pohyblivé části budou vážit více než 3 000 tun. V obou případech se jedná o zdaleka největší konstrukční prvky, jaké budou vyrobeny pro optický astronomický dalekohled. Kopule dosahuje výšky téměř 80 metrů a její půdorys má plochu srovnatelnou s fotbalovým hřištěm.    

Dalekohled E-ELT bude postaven na 3 000 m vysoké hoře Cerro Armazones vzdálené asi 20 kilometrů od observatoře ESO Paranal. Přístupová komunikace na místo a srovnání vrcholku hory byly již dokončeny. Očekává se, že práce na stavbě kopule budou zahájeny v roce 2017.

Tim de Zeeuw, generální ředitel ESO při této příležitosti řekl: „Dalekohled E-ELT přinese objevy, které si zkrátka dnes neumíme ani představit. Bude inspirovat lidi na celém světě, aby přemýšleli o vědě, technologiích a našem místě ve vesmíru. Dnešní podpis smlouvy je důležitým krokem na cestě ke spuštění dalekohledu E-ELT v roce 2024.“

Paolo Astaldi, ředitel firmy Astaldi, k tomu dodává: „Jde vskutku o vizionářský projekt, a to jak po stránce astronomické, tak po konstrukční a inženýrské. Naše firma i ostatní partneři projektu Cimolai a EIE cítí obrovskou hrdost, že jsme byli vybráni, abychom pomohli přenést tuto vizi ESO do reality. Firma Astaldi je známa svými technickými schopnostmi, kvalitou konstrukce i výroby. Do tohoto projektu se pustíme ze všech sil a využijeme naše přednosti. Je pro mě vzrušující podepsat kontrakt s takovými astronomickými ambicemi.“  

Luigi Cimolai, prezident firmy Cimolai, řekl: „Je pro nás ctí a jsme vděčni, že naše společnost dostala příležitost podílet se na takto technicky náročném astronomickém projektu. Dalekohled E-ELT vyžaduje vysoce kvalitní inženýrskou a konstrukční práci. Věřím, že přispěje k dalšímu rozvoji našich schopností podílet se na stále složitějších projektech.

Také řada dalších aspektů konstrukce dalekohledu E-ELT v nedávné době značně pokročila. ESO již podepsalo dohodu o stavbě první generace přístrojů MICADO, HARMONI, METIS, a také systému adaptivní optiky MAORY. V blízké budoucnosti budou rovněž podepsány kontrakty na výrobu mohutného sekundárního zrcadla dalekohledu E-ELT.    

Dalekohled E-ELT bude sbírat světlo z větší plochy, než všechny ostatní vědecké dalekohledy světa dohromady. Systém adaptivní optiky (adaptive optics) pro E-ELT bude na stejných vlnových délkách schopen přinést 15krát detailnější snímky než kosmický dalekohled HST (NASA/ESA Hubble Space Telescope). Projekt E-ELT nabízí řadu možností pro vznik inženýrských a technických vedlejších produktů, přenos technologií a technologických kontraktů. Podepsaný kontrakt demonstruje, že dalekohled E-ELT má potenciál stát se hnací silou ekonomického rozvoje, nabízí společnostem z členských států ESO příležitost podílet se na významných projektech v mezinárodním měřítku.

Další informace

ESO je nejvýznamnější mezivládní astronomická organizace Evropy, která v současnosti provozuje jedny z nejproduktivnějších pozemních astronomických observatoří světa. ESO podporuje celkem 16 zemí: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Velká Británie a hostící stát Chile. ESO uskutečňuje ambiciózní program zaměřený na návrh, konstrukci a provoz výkonných pozemních pozorovacích komplexů umožňujících astronomům dosáhnout významných vědeckých objevů. ESO také hraje vedoucí úlohu při podpoře a organizaci celosvětové spolupráce v astronomickém výzkumu. ESO provozuje tři unikátní pozorovací střediska světového významu nacházející se v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Observatoři Paranal, nejvyspělejší astronomické observatoři světa pro viditelnou oblast, pracuje Velmi velký dalekohled VLT a také dva další přehlídkové teleskopy – VISTA a VST. Dalekohled VISTA pozoruje v infračervené části spektra a je největším přehlídkovým teleskopem na světě, dalekohled VST je největším teleskopem navrženým k prohlídce oblohy ve viditelné oblasti spektra. ESO je významným partnerem revolučního astronomického teleskopu ALMA, největšího astronomického projektu současnosti. Nedaleko Paranalu v oblasti Cero Armazones staví ESO nový dalekohled E-ELT (European Extremely Large optical/near-infrared Telescope), který se stane „největším okem hledícím do vesmíru“.

Odkazy

Kontakty

Viktor Votruba
národní kontakt
Astronomický ústav AV , Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika
Email: votruba@physics.muni.cz

Jiří Srba
překlad
Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika
Email: jsrba@astrovm.cz

Richard Hook
ESO, Public Information Officer
Garching bei München, Germany
Tel.: +49 89 3200 6655
Mobil: +49 151 1537 3591
Email: rhook@eso.org

Alessandra Onorati
Media Contact for the ACe Consortium
Email: A.Onorati@Astaldi.com

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tisková zpráva ESO1617



O autorovi

Jiří Srba

Jiří Srba

Narodil se v roce 1980 ve Vsetíně. Na střední škole začal navštěvovat astronomický kroužek při Hvězdárně Vsetín, kde se stal aktivním pozorovatelem meteorů a komet. Zde také publikoval své první populárně astronomické články. Je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH). Připravuje české překlady tiskových zpráv Evropské jižní observatoře.

Štítky: ESO, Tisková zpráva ESO, E-ELT, Ještěd


13. vesmírný týden 2024

13. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 3. do 31. 3. 2024. Měsíc bude v úplňku a bude vidět stále později v noci. To umožní lepší pozorování komety 12P/Pons-Brooks. Na večerní obloze doplňuje jasný Jupiter ještě Merkur, který je v pondělí v maximální elongaci. Aktivitu Slunce oživily především dvě pěkné oblasti se skvrnami a hned následovaly i silné erupce. Na Sojuzu letí poprvé dvě ženy najednou. Ke startu se chystá poslední raketa Delta IV Heavy. Před 50 lety získala první detailní snímky Merkuru sonda Mariner 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 12P na soumračném nebi

Když počasí nespolupracuje.

Další informace »