Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Před 150 lety se narodil zakladatel ondřejovské observatoře Josef Jan Frič

Před 150 lety se narodil zakladatel ondřejovské observatoře Josef Jan Frič

Bratři Fričové
Bratři Fričové
12. března 2011 si připomínáme narození Josefa Jana Friče, zakladatele ondřejovské hvězdárny, z níž je dnes nejvýznamnější astronomická observatoř v republice.


Možná to někoho překvapí, ale Josef Alexandr Frič se nenarodil na našem území. Jeho rodištěm byla Paříž. Na svět přišel dne 12. 3. 1861, tedy před 150 roky, jako syn spisovatele a revolucionáře Josefa Václava Friče a Anny Kavalírové-Sázavské, dcery zakladatele sklárny Kavalier v Sázavě. Otec se silně angažoval v politice, bojoval např. na barikádách v revolučním roce 1848, za své protirakouské názory a aktivity byl roku 1851 odsouzen za velezradu a následně přinucen k emigraci. A tak se Josef Alexandr narodil právě v Paříži.

Byl čtvrtým dítětem rodičů a měl čtyři sourozence: Josefa Gábora Ludvíka (*1858,+1858), Martu (*1859,+1859) a Jana (*1863, +1897) a Boženu (*1865, +1923). Bohužel z uvedených dat vyplývá, že první dva sourozenci se nedožili ani jednoho roku svého života. Zatímco jeho otec se pohyboval jako emigrant dvacet roků po různých městech Evropy, paní Fričová se vrátila do Prahy s oběma syny již v r. 1867. V Praze vystudovali oba bratři gymnázium a zahájili studia přírodních věd. Josef se věnoval mechanice a Jan paleontologii. Nicméně oba se zajímali o astronomii. K ní je přivedl také Janův kmotr, kterým nebyl nikdo jiný, než známý český spisovatel a básník Jan Neruda.

Zručností ke splnění snu
Hvězdárna v Ondřejově by nikdy nevznikla bez velké finanční částky, kterou do ní plánovali bratři Fričové vložit. Ke splnění snu pomohla jejich mechanicko-optická dílna, kterou založili roku 1883 ve skromném prostředí na Nuselských schodech v Praze. Díky své zručnosti se brzy prosadili. Vyráběli velmi kvalitní přístroje např. pro určení hustoty cukerných šťáv nebo polarimetr pro stanovení cukernatosti. Tento přístroj byl dokonce začátkem 20. století v USA přijat jako oficiální způsob měření. Vyráběli přístroje také pro zeměměřiče a armádu. Velkým úspěchem byla jejich účast na Národní výstavě v Praze v r. 1891. Právě díky své pečlivosti a zručnosti dosáhli značných úspěchů a ze zisku mohli pomýšlet na stavbu hvězdárny.

eodolit bratří Fričů z roku 1907
eodolit bratří Fričů z roku 1907
Brzy po výstavě v Praze se přestěhovali se svými čtyřmi dělníky do vlastního domu v Krameriově ulici na Vinohradech. Navštěvovali chemika a astronoma prof. Vojtěcha Šafaříka, který měl svou observatoř s kopulí. Josef se oženil s Marií Federovou a asi půl roku po svatbě Jan onemocněl na zánět slepého střeva. A v den svých zásnub 21. 1. 1897 mu podlehl.

Impulsem úmrtí bratra
Pro Josefa to byl veliký šok. Na počest Jana se Josef rozhodl splnit společný sen obou bratrů a postavit observatoř. Prof. Šafařík mu věnoval knihovnu a ručně zhotovený dalekohled. Josef hledal se svými spolupracovníky vhodné umístění pro hvězdárnu. V Praze stavět nechtěli, protože už tehdy se tam v noci příliš svítilo a na vědecký výzkum je třeba tma. Na druhou stranu, nechtělo se jim jezdit moc daleko a tak hledali v okruhu do 40 km od Prahy. Ondřejov si ale vybrali i z dalších důvodů: nedaleko odtud pocházel jejich rod z matčiny strany a v Ondřejově také žila slavná operní pěvkyně Eleonora Ehrenbergová (první Mařenka v Prodané nevěstě), kterou Fričové často navštěvovali.

Po smrti svého bratra přijal Josef jeho jméno a od té doby je znám jako Josef Jan Frič. Na den přesně rok po bratrově smrti 21. 1. 1898, zakoupil od obce za 900 zlatých pozemek pro stavbu hvězdárny. S výstavbou hvězdárny bylo započato roku 1905. Každá hvězdárna potřebuje určité zázemí. Astronom musí mít kde pracovat, počítat, spát apod. Jako první budova tedy byla vystavěna pracovna. Současně s ní byl postaven malý pozorovací domeček s odklopnou střechou, ve kterém byl umístěn cirkumzenitál. Pak začala práce na dvou velkých jednopatrových kopulích, které navrhl významný český architekt Josef Fanta (navrhl i hlavní nádraží v Praze). Později byly dokončeny další pozorovací domečky.

Unikátní přístroje
První pozorování na ondřejovské observatoři uskutečnil Josef Jan Frič 1. srpna 1906 s prof. Františkem Nušlem (protokol). Hvězdy tehdy pozorovali tzv. cirkumzenitálem, což je dalekohled sloužící především k přesnému určení okamžiku průchodu hvězdy určitým místem na obloze. Tehdy se tímto způsobem daly nejpřesněji určit zeměpisné souřadnice daného místa. Vůbec první cirkumzenitál na našem území zkonstruovali právě bratři Fričové. Zeměpisnou polohu bylo možné určit s přesností až 1,5 metru.

Montáž západní a centrální kopule pro Ondřejovskou hvězdárnu podle plánu Ing. Hakena v závodě firmy Ringhofer v Praze na Smíchově.
Montáž západní a centrální kopule pro Ondřejovskou hvězdárnu podle plánu Ing. Hakena v závodě firmy Ringhofer v Praze na Smíchově.
Kopule hvězdárny se začaly stavět v roce 1910 pod vedením pana Ryzce a zásluhou Ing. Hakena byly dostavěny v roce 1914. V centrální kopuli byl umístěn Clarkův dalekohled a dalekohled ruční výroby od Vojtěcha Šafaříka. V západní kopuli byl osazen fotografický dalekohled. Clarkův dalekohled byl vybaven unikátním čočkovým objektivem z roku 1859, který dodnes slouží na pozorování Slunce. Objektiv vyrobil Alvan Clark v USA. Objektiv skvělých kvalit dostal Josef Jan Frič darem roku 1903 od vdovy po prof. Vojtěchu Šafaříkovi. Má průměr 20 cm a dnes se s ním na ondřejovské observatoři sleduje fotosféra Slunce, ve které jsou vidět sluneční skvrny.

Ještě před první světovou válkou byly postaveny pozorovací domky se sklápěcími střechami pro cirkumzenitál, diazenitál a také pro pozorování meteorů. V roce 1913 byla na observatoři zřízena první rádiová stanice v Čechách pro příjem časových signálů. V 1. světové válce mnoho lidí z hvězdárny narukovalo, což zpomalilo práce na jejím dokončení. V době oprav pracovny se zhoršila srdeční choroba paní Fričové a dne 20. 11. 1917, tedy ještě před koncem 1. světové války, zemřela.

Hvězdárna jako odkaz
V roce 1928 při desátém výročí vzniku Československa, věnoval Josef Jan Frič hvězdárnu Karlově univerzitě (věnování). To už bylo v době, kdy jeho astronomické i technické výsledky dosáhly věhlasu. Rok před tím byl jmenován Českým vysokým učením technickým doktorem technických věd h. c. a v červnu 1931 mu byl udělen čestný doktorát přírodních věd Karlovou univerzitou.

Historické kopule dnes. Západní je vpředu, za ní je centrální.
Historické kopule dnes. Západní je vpředu, za ní je centrální.
Za 2. světové války zabrala hvězdárnu německá armáda. Přesto, že byl již hodně nemocen, se J. J. Frič dočkal vytouženého konce války a odchodu armády z objektu. Na sklonku jeho života ho navštěvovali jeho věrní přátelé Prof. Mašek a Prof. Nušl. J. J. Frič zemřel dne 10. září 1945 ve věku úctyhodných 84 let.

A v těchto dnech, kdy si připomínáme 150. výročí narození Josefa Jana Friče, jsou výsledky jeho práce na observatoři v Ondřejově stále vidět. Řada jeho přístrojů a dnes již historické budovy, kopule a domečky, můžete na vlastní oči vidět, pokud se do Ondřejova vypravíte. Historické kopule jsou dnes upraveny jako muzeum přístupné v rámci exkurzí veřejnosti. Po Josefu i Janu Fričovi je pojmenována planetka (7849) Janjosefrič.




O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti, předsedou skupiny MEDÚZA, revizorem Sekce proměnných hvězd a exoplanet ČAS. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie. Členem ČAS je od roku 1995.



48. vesmírný týden 2016

48. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 28. 11. do 4. 12. 2016. Měsíc bude v novu, večer projde kolem Venuše, která je krásně vidět jako jasná hvězda na jihozápadě. Večer je vidět také Mars, ráno Jupiter. Na Slunci se objevila skvrnka. Čeká nás start nákladní lodi Progress k ISS.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

VdB149, VdB150, LDN1235 - prach v souhvězdí Cephea

Souhvězdí Cephea je cirkumpolárním souhvězdím naší severní oblohy. Podobně jako například Velká medvědice, jejíž část označujeme lidovým jménem Velký vůz. Ale přeci … Velký vůz pozná téměř každý, o Cepheovi mnoho z „neastronomů“ možná ani neví. A astronom? Ten nás většinou odbude větou typu:

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Venuše v konjunkci s Měsícem

Další informace »