Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  A stále čekáme…. aneb Leonidy 2015

A stále čekáme…. aneb Leonidy 2015

Leonidy
Autor: Astro.cz

Jako obvykle, dnes na státní svátek 17. listopadu, nás čeká již tradičně maximum známého meteorického roje – Leonidy. K pravidelnému maximu tedy letos dojde opět dnes v noci ze 17. na 18. listopadu. Jejich činnost trvá přibližně od 6. do 30. listopadu 2015. Za dobrých pozorovacích podmínek je možné vidět kolem 15 meteorů za hodinu. Měsíc se letos bude nacházet pár dní před první čtvrtí, bude zapadat kolem 21:30 SEČ, což znamená, že pozdější noční pozorování nebude rušit. V listopadu jsou kromě Leonid v činnosti i jiné roje. Meteor z roje Leonid si však nemůžeme splést s jiným, protože Leonida se pohybuje velmi rychle. Do zemské atmosféry vstupují téměř nejvyšší možnou vstupní rychlostí, kolem 71 km/s. Meteory vylétávají ze souhvězdí Lva (hlava Lva).

Dlouhé čekání na rok 2031

Meteorický roj Leonidy je neobvyklý především svým periodickým charakterem. Každých 33 let Leonidy vstoupí do fáze zvýšené aktivity, jež souvisí s návratem mateřské komety. Roj v období mezi návraty komety je méně aktivní, obvykle se nevyskytují ostrá maxima. I přesto mohou být zajímavé, protože mohou produkovat velmi jasné bolidy. Pouze při průchodu Země staršími vlákny se může aktivita roje zvýšit na desítky meteorů za hodinu. Poslední bohaté deště byly v letech 1998 až 2002, přičemž návrat v roce 1998 přinesl nádherné divadlo v podobě velkého množství bolidů. Nyní nás čeká dlouhé čekání do roku 2031, kdy se vrátí kometa Tempel- Tuttle a čeká nás opět období vysoké aktivity spojené s meteorickými dešti.

Předpovědi pro rok 2015

Podle předpovědi Mikhaila Maslova nastane první nepravidelné maximum 17. listopadu ve 21:00 UT. Předpovězená ZHR pro toto maximum je 20 meteorů za hodinu. Podle Vaubaillona a kol. nastanou letos maxima dvě: první bude 19. listopadu ve 22:52 UT (ZHR 20) a druhé výraznější 23. listopadu v 2:51 UT (ZHR 100). ZHR (Zenithal Hourly Rate) je hodinová frekvence meteorického roje korigovaná na ideální atmosférické podmínky (bez oblačnosti, limitní magnituda: +6,5 mag) a na pozici radiantu v zenitu.

Pozorovací podmínky

Nejvhodnější čas pro pozorování Leonid nastává po půlnoci, jelikož radiant roje vychází nad obzor kolem 23h.

Leonidy v databázích videometeorů

I přes nižší aktivitu v uplynulém desetiletí obsahují databáze videometeorů velké množství drah Leonid. Spojením databází EDMOND (verze 5.02, revize 04/2015) a databáze SonotaCo (revize k 31. 12. 2013) bylo nalezeno 2 193 drah náležejících podle katalogu IAU MDC (J8) patří k tomuto meteorickému roji. Pro přiřazení jednotlivých drah k tomuto roji bylo použito Drummondova kritéria podobnosti drah (v porovnání se střední dráhou roje) s maximální hodnotou D´ < 0,1). Meteorický roj Leonid patří mezi silné roje, v pořadí počtu drah ve spojené databázi mu patří 6. místo za silnými pravidelnými roji – Perseidami (PER, 25 243 drah), Geminidami (GEM, 22 215 drah), Orionidami (ORI, 9 837 drah), severní větví Taurid (NTA, 2 399 drah) a poměrně málo známým, ale velmi aktivním rojem Hydrid (HYD, 2 375 drah). Stávající střední dráha proud v katalogu IAU MDC (#013 LEO) se opírá hlavně o výpočet z databáze SonotaCo (713 drah) a také o výpočet z databáze radarových drah systému CMOR (2 268 drah). Geocentrická rychlost střední dráhy proudu Leonid zjištěná radarovým pozorováním je přitom o více než 2,5 km/s nižší jak rychlost zjištěná z videopozorování nebo z fotografických pozorování (Lindblad, 1993).

Radianty vícestaničních drah Leonid Autor: Jakub Koukal
Radianty vícestaničních drah Leonid
Autor: Jakub Koukal

Maximum činnosti roje bylo zjištěno v solární délce (sol) 235,7 (18. 11.) s poloměrem maxima (FWHM) 3,8 dne a poloha radiantu (RA/DEC) 154,1o/21,7o se standardní odchylkou (RA/DEC) 2,4o/1,7o. Velký poloměr maxima a také velký úhlový rozměr radiantu tohoto roje je dán přítomností dat z četných outburstů, které jsme měli možnost pozorovat od roku 2000, například z outburstu v roce 2001 je v databázi registrováno celkem 74 drah, přičemž okamžik maxima činnosti se lišil od běžného maxima o 1,5 dne a taktéž poloha radiantu byla odlišná. Aktivita meteorického roje je patrná mezi solární délkou 221,0 (3. 11.) a 247,0 (29. 11.). Průměrná rychlost Leonid bylastanovena na 70,2+-0,9 km/s, meteory roje tedy patří mezi nejrychlejší, které můžeme v průběhu roku pozorovat. Orbitální elementy střední dráhy proudu Leonid jsou následující: velká poloosa (a) 7,26 AU, perihélium (q) 0,98 AU, excentricita (e) 0,87, sklon (i) 162,21o (meteorický roj je retrográdní - meteory jdou proti směru pohybu planet), délka výstupního uzlu (node) 235,8o a délka argumentu perihélia (peri) 172,6o.

Projekce vícestaničních drah Leonid ve Sluneční soustavě Autor: Jakub Koukal
Projekce vícestaničních drah Leonid ve Sluneční soustavě
Autor: Jakub Koukal

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] IMO.net - předpovědi maxim rojů na rok 2015 (PDF)
[2] AANDA.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

Sylvie Gorková

Sylvie Gorková

O astronomii se zajímá od svých 15 let. Pochází z Kroměříže. Zde se také na místní hvězdárně zapojila do aktivního pozorování meteorů. Je členkou Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH).V současné době pracuje jako odborný pracovník Hvězdárny Valašské Meziříčí. Od roku 2012 publikuje články na stránkách SMPH, od roku 2014 pak také na astro.cz a na stránkách hvězdárny Valašské Meziříčí.

Štítky: Meteorický déšť, Meteorický roj, Leonidy


13. vesmírný týden 2024

13. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 3. do 31. 3. 2024. Měsíc bude v úplňku a bude vidět stále později v noci. To umožní lepší pozorování komety 12P/Pons-Brooks. Na večerní obloze doplňuje jasný Jupiter ještě Merkur, který je v pondělí v maximální elongaci. Aktivitu Slunce oživily především dvě pěkné oblasti se skvrnami a hned následovaly i silné erupce. Na Sojuzu letí poprvé dvě ženy najednou. Ke startu se chystá poslední raketa Delta IV Heavy. Před 50 lety získala první detailní snímky Merkuru sonda Mariner 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 12P/Pons-Brooks

Pořízeno fotoaparátem Canon EOS 7D přes NT Sky-Watcher 200/1000 na montáži GHEQ-5. Čas expozice 35s.

Další informace »