Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  A stále čekáme…. aneb Leonidy 2015

A stále čekáme…. aneb Leonidy 2015

Leonidy
Autor: Astro.cz

Jako obvykle, dnes na státní svátek 17. listopadu, nás čeká již tradičně maximum známého meteorického roje – Leonidy. K pravidelnému maximu tedy letos dojde opět dnes v noci ze 17. na 18. listopadu. Jejich činnost trvá přibližně od 6. do 30. listopadu 2015. Za dobrých pozorovacích podmínek je možné vidět kolem 15 meteorů za hodinu. Měsíc se letos bude nacházet pár dní před první čtvrtí, bude zapadat kolem 21:30 SEČ, což znamená, že pozdější noční pozorování nebude rušit. V listopadu jsou kromě Leonid v činnosti i jiné roje. Meteor z roje Leonid si však nemůžeme splést s jiným, protože Leonida se pohybuje velmi rychle. Do zemské atmosféry vstupují téměř nejvyšší možnou vstupní rychlostí, kolem 71 km/s. Meteory vylétávají ze souhvězdí Lva (hlava Lva).

Dlouhé čekání na rok 2031

Meteorický roj Leonidy je neobvyklý především svým periodickým charakterem. Každých 33 let Leonidy vstoupí do fáze zvýšené aktivity, jež souvisí s návratem mateřské komety. Roj v období mezi návraty komety je méně aktivní, obvykle se nevyskytují ostrá maxima. I přesto mohou být zajímavé, protože mohou produkovat velmi jasné bolidy. Pouze při průchodu Země staršími vlákny se může aktivita roje zvýšit na desítky meteorů za hodinu. Poslední bohaté deště byly v letech 1998 až 2002, přičemž návrat v roce 1998 přinesl nádherné divadlo v podobě velkého množství bolidů. Nyní nás čeká dlouhé čekání do roku 2031, kdy se vrátí kometa Tempel- Tuttle a čeká nás opět období vysoké aktivity spojené s meteorickými dešti.

Předpovědi pro rok 2015

Podle předpovědi Mikhaila Maslova nastane první nepravidelné maximum 17. listopadu ve 21:00 UT. Předpovězená ZHR pro toto maximum je 20 meteorů za hodinu. Podle Vaubaillona a kol. nastanou letos maxima dvě: první bude 19. listopadu ve 22:52 UT (ZHR 20) a druhé výraznější 23. listopadu v 2:51 UT (ZHR 100). ZHR (Zenithal Hourly Rate) je hodinová frekvence meteorického roje korigovaná na ideální atmosférické podmínky (bez oblačnosti, limitní magnituda: +6,5 mag) a na pozici radiantu v zenitu.

Pozorovací podmínky

Nejvhodnější čas pro pozorování Leonid nastává po půlnoci, jelikož radiant roje vychází nad obzor kolem 23h.

Leonidy v databázích videometeorů

I přes nižší aktivitu v uplynulém desetiletí obsahují databáze videometeorů velké množství drah Leonid. Spojením databází EDMOND (verze 5.02, revize 04/2015) a databáze SonotaCo (revize k 31. 12. 2013) bylo nalezeno 2 193 drah náležejících podle katalogu IAU MDC (J8) patří k tomuto meteorickému roji. Pro přiřazení jednotlivých drah k tomuto roji bylo použito Drummondova kritéria podobnosti drah (v porovnání se střední dráhou roje) s maximální hodnotou D´ < 0,1). Meteorický roj Leonid patří mezi silné roje, v pořadí počtu drah ve spojené databázi mu patří 6. místo za silnými pravidelnými roji – Perseidami (PER, 25 243 drah), Geminidami (GEM, 22 215 drah), Orionidami (ORI, 9 837 drah), severní větví Taurid (NTA, 2 399 drah) a poměrně málo známým, ale velmi aktivním rojem Hydrid (HYD, 2 375 drah). Stávající střední dráha proud v katalogu IAU MDC (#013 LEO) se opírá hlavně o výpočet z databáze SonotaCo (713 drah) a také o výpočet z databáze radarových drah systému CMOR (2 268 drah). Geocentrická rychlost střední dráhy proudu Leonid zjištěná radarovým pozorováním je přitom o více než 2,5 km/s nižší jak rychlost zjištěná z videopozorování nebo z fotografických pozorování (Lindblad, 1993).

Radianty vícestaničních drah Leonid Autor: Jakub Koukal
Radianty vícestaničních drah Leonid
Autor: Jakub Koukal

Maximum činnosti roje bylo zjištěno v solární délce (sol) 235,7 (18. 11.) s poloměrem maxima (FWHM) 3,8 dne a poloha radiantu (RA/DEC) 154,1o/21,7o se standardní odchylkou (RA/DEC) 2,4o/1,7o. Velký poloměr maxima a také velký úhlový rozměr radiantu tohoto roje je dán přítomností dat z četných outburstů, které jsme měli možnost pozorovat od roku 2000, například z outburstu v roce 2001 je v databázi registrováno celkem 74 drah, přičemž okamžik maxima činnosti se lišil od běžného maxima o 1,5 dne a taktéž poloha radiantu byla odlišná. Aktivita meteorického roje je patrná mezi solární délkou 221,0 (3. 11.) a 247,0 (29. 11.). Průměrná rychlost Leonid bylastanovena na 70,2+-0,9 km/s, meteory roje tedy patří mezi nejrychlejší, které můžeme v průběhu roku pozorovat. Orbitální elementy střední dráhy proudu Leonid jsou následující: velká poloosa (a) 7,26 AU, perihélium (q) 0,98 AU, excentricita (e) 0,87, sklon (i) 162,21o (meteorický roj je retrográdní - meteory jdou proti směru pohybu planet), délka výstupního uzlu (node) 235,8o a délka argumentu perihélia (peri) 172,6o.

Projekce vícestaničních drah Leonid ve Sluneční soustavě Autor: Jakub Koukal
Projekce vícestaničních drah Leonid ve Sluneční soustavě
Autor: Jakub Koukal

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] IMO.net - předpovědi maxim rojů na rok 2015 (PDF)
[2] AANDA.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

Sylvie Gorková

Sylvie Gorková

O astronomii se zajímá od svých 15 let. Pochází z Kroměříže. Zde se také na místní hvězdárně zapojila do aktivního pozorování meteorů. Je členkou Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH).V současné době pracuje jako odborný pracovník Hvězdárny Valašské Meziříčí. Od roku 2012 publikuje články na stránkách SMPH, od roku 2014 pak také na astro.cz a na stránkách hvězdárny Valašské Meziříčí.

Štítky: Meteorický déšť, Meteorický roj, Leonidy


38. vesmírný týden 2017

38. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 18. 9. do 24. 9. 2017. Měsíc bude v novu. Jupiter se ztrácí v záři Slunce. Saturn je večer nad jihozápadem. Pozorovat můžeme i Neptun a Uran. Ráno je vidět Venuše, Merkur a Mars. Přidá se k nim také srpek Měsíce. Aktivita Slunce se snížila. Začíná astronomický podzim. Cassini shořela v atmosféře Saturnu. ISS má opět šestičlennou posádku. Po hurikánu Irma se obnoví i lety amerických raket. Kolem Země proletí sonda OSIRIS-REx.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Zatmění nad hradem Helfštýn

Kdopak dnes již spočítá, kolik zatmění Měsíce spatřili obyvatelé starobylého hradu Helfštýn. Mohli bychom jistě zadat souřadnice hradu do nějakého chytrého počítačového programu, který by žádaný počet zjistil. Docela jistě však nezjistíme, zda bylo kdysi dávno v příslušnou noc jasno,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ostrov hviezd

Tmavá obloha, Bohom zabudnuté miesto, teplo letnej jadranskej noci, deviatka nočných šialencov, zvuk uzávierok fotoaparátov, šum mora, desivé príbehy o nemých deťoch, vzduchom letiace nedopalky cigariet, nešťastne rozliata plechovka piva... pre niekoho ďalšia noc v teple postele, pre iného výborná príležitosť pre vznik nadčasových spomienok. Zelený závoj tiahnuci sa ostrovom hviezd predstavuje rozbúrený airglow, alebo svetelné žiarenie atmosféry. Fotka pochádza z ostrova Lastovo, najvzdialenejšieho obývaného ostrova Chorvátska. Na hladine mora je možné vidieť zrkadlenie Mliečnej cesty, ktorá obsahuje bohatú štruktúru tmavých hmlovín. Carpe noctem!

Další informace »