Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Dawn se připravuje na výzkum planetky Ceres

Dawn se připravuje na výzkum planetky Ceres

Sonda Dawn se blíží k trpasličí planetě Ceres - kresba
Autor: NASA/JPL-Caltech

Kosmická sonda NASA s názvem Dawn zahájila závěrečnou fázi přibližování k trpasličí planetě Ceres, k největšímu tělesu pásu asteroidů, aby uskutečnila detailní průzkum tohoto doposud nezmapovaného tělesa.

Sonda napájená panely slunečních baterií dolétne k trpasličí planetě podle plánu v březnu 2015, kdy bude navedena na oběžnou dráhu kolem tělesa o průměru asi 950 km. Prostřednictvím iontových motorů bude její dráha v dubnu upravena na kruhovou ve vzdálenosti 13 500 kilometrů od povrchu planetky Ceres.

Po sedmiletém putování vesmírem na meziplanetární dráze navštíví sonda Dawn dvě nejhmotnější tělesa pásu asteroidů ve Sluneční soustavě. Po startu ze Země v roce 2007 byla sonda Dawn od července 2011 do září 2012 navedena na oběžnou dráhu kolem planetky Vesta, načež zahájila téměř tříletou cestu k trpasličí planetě Ceres.

Dawn se stane první kosmickou sondou, která prováděla z oběžné dráhy výzkum dvou různých těles Sluneční soustavy. Takovouto cestu by nebylo možné podniknout bez tří iontových motorů využívajících plynného xenonu jako pohonné látky.

Konvenční raketové motory používající jako palivo chemické látky poskytují velký tah, avšak iontové motory jsou mnohem účinnější. Poskytují sice mnohem nižší tah, ale mohou fungovat po dobu několika měsíců. Díky tomu sonda Dawn efektivně měnila svoji dráhu napříč Sluneční soustavou, čehož nejde při pohonu chemickým palivem dosáhnout.

Tah iontových motorů sondy Dawn byl přerušen na čtyři dny v září 2014, kdy byla sonda zasažena vysokoenergetickou částicí kosmického záření, čímž byl pohonný systém dočasně vyřazen z provozu. Podle upřesněného plánu bude sonda Dawn zachycena gravitací planetky 6. 3. 2015 a 23. dubna bude navedena na dráhu ve vzdálenosti 13 500 km od povrchu.

Sonda Dawn bude studovat trpasličí planetu z různých vzdáleností, zkoumat její vnitřní strukturu, povrchové složení a další vlastnosti povrchu.

Ceres na snímku z HST Autor: NASA/ESA/J. Parker
Ceres na snímku z HST
Autor: NASA/ESA/J. Parker
Vědci se domnívají, že se planetka Ceres zformovala podobně jako ostatní planety Sluneční soustavy, avšak nenabalila na sebe dostatečné množství materiálu, takže její průměr je „pouhých“ 950 km. Jak vyplývá ze snímků pořízených pomocí Hubblova kosmického dalekohledu HST, má táto trpasličí planeta kulový tvar.

Ceres se velice odlišuje od Vesty – prvního cíle sondy Dawn – která je kamenným tělesem pokrytým velkými impaktními krátery a má nepravidelný tvar. Vědci předpokládají, že povrch planetky Ceres je pokryt ledem, pod kterým se může vyskytovat oceán kapalné vody.

Od konce ledna 2015 pořizuje kamera na palubě sondy Dawn snímky povrchu trpasličí planety Ceres s vyšším rozlišením, než v uplynulých letech pořídil Hubblův kosmický dalekohled.

Během přibližovací fáze v únoru budou moci vědci blíže poznat, jaké typy geologických struktur se na Ceres nachází. Březen bude potom o další fázi přechodu na mapovací orbitu, kdy rozlišení bude asi 1,3 km/pixel. Mezitím bude možné snímat Ceres jako tenký srpek a to se může hodit pro případný objev slabé atmosféry z vodních par. Teprve v dubnu nastane samotná mapovací fáze s výše zmíněným rozlišením maximálně 1 km na obrazový bod.

NASA bude v roce 2015 zkoumat zblízka ještě jednu trpasličí planetu. V polovině července prolétne sonda New Horizons kolem Pluta a následně zamíří do oblasti Kuiperova pásu. Bude nasměrována k vybranému objektu této oblasti, kolem kterého prolétne někdy v roce 2020.

Zdroj: spaceflightnow.com
The Planetary Society
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Dawn, Ceres


49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

VdB149, VdB150, LDN1235 - prach v souhvězdí Cephea

Souhvězdí Cephea je cirkumpolárním souhvězdím naší severní oblohy. Podobně jako například Velká medvědice, jejíž část označujeme lidovým jménem Velký vůz. Ale přeci … Velký vůz pozná téměř každý, o Cepheovi mnoho z „neastronomů“ možná ani neví. A astronom? Ten nás většinou odbude větou typu:

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Veľká galaxia v Androméde M31

Prvý test Nikon D5100, NIKKOR-P Auto 1:2.8 f=180mm, Star Adventurer a DSO cca 50m od najbližšej LED lampy verejného osvetlenia ... D5100 + NIKKOR-P Auto 1:2.8 f=180mm ISO 3200, f2.8, 46 x 60 sec Light, 10 x Dark, 16 x Flat Sky Watcher Star Adventurer + Hama Star 61

Další informace »