Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Evropský modul vyfotografován na Marsu po drtivém dopadu
Vít Straka Vytisknout článek

Evropský modul vyfotografován na Marsu po drtivém dopadu

Modul Schiaparelli sestupuje na padáku k povrchu Marsu
Autor: ESA

Americká sonda MRO nalezla na povrchu Marsu nové útvary, které zde zřejmě vznikly po sestupu evropského modulu Schiaparelli, součásti mise ExoMars 2016. Co obrázky odhalily a co se modulu vlastně stalo?

Italský modul Schiaparelli vstoupil do atmosféry Marsu 19. října v 16:42 SELČ a podle plánu ho měl čekat sestup na povrch planety o délce asi 6 minut, přistávací manévr byl v podstatě třífázový: v první fázi brzdil modul tepelný štít, ve druhé padák o průměru 12 metrů a ve třetí měly let korigovat počínaje výškou 1 100 metrů raketové trysky. Schiaparelli mířil do rovníkové oblasti Meridiani Planum, kde v současnosti operuje i letitý americký rover Opportunity. Přistávací elipsa evropského modulu měla rozměry 100 na 15 kilometrů a zhruba v době, kdy Schiaparelli vstupoval do atmosféry, právě brzdila jeho mateřská sonda TGO kvůli dosažení oběžné dráhy.

ExoMars během pozemních testů. Sonda TGO a modul Schiaparelli (oranžový kužel nahoře) Autor: ESA
ExoMars během pozemních testů. Sonda TGO a modul Schiaparelli (oranžový kužel nahoře)
Autor: ESA
Řídící středisko však s modulem Schiaparelli ztratilo kontakt chvíli před plánovaným časem přistání a už se jej nepodařilo obnovit. V současné chvíli to vypadá, že se velmi předčasně vypnulo devět brzdných raketových motorů a modul padal k povrchu Marsu prakticky nezpomalován z výšky 2 až 4 kilometry, dopadová rychlost přes 300 km/h byla vpravdě smrtící.

Neberme to však zatím nijak definitivně, přesné okolnosti nehody jsou momentálně předmětem běžícího vyšetřování, probíhá vyhodnocování telemetrických údajů ze Schiaparelli, které nahrávala mateřská sonda TGO, i zaznamenané přímé komunikace Schiaparelli s radioteleskopem v Indii a starší evropskou sondou Mars Express, která krouží kolem Rudé planety od roku 2003. Navzdory předčasné ztrátě spojení jsou evropští technici sebejistí, že nakonec dokážou dát přesně dohromady řetězec událostí, vedoucí ke ztrátě mise Schiaparelli.

Zničený modul Schiaparelli (nahoře) a jeho světlý padák na povrchu Marsu; vpravo zvětšený úsek Autor: ESA
Zničený modul Schiaparelli (nahoře) a jeho světlý padák na povrchu Marsu; vpravo zvětšený úsek
Autor: ESA
Další dílky mozaiky přišly vědcům den po nevydařeném přistání, kdy americká sonda Mars Reconnaissance Orbiter (MRO) fotografovala svou kamerou s nízkým rozlišením přistávací oblast Schiaparelli. Oproti fotkám místa, pořízeným v květnu, lze na povrchu planety rozeznat dva nové útvary. Jeden z nich, jasná skvrnka, odpovídá pravděpodobně brzdnému padáku, který modul odhodil během sestupu i se zadním tepelným štítem. Zhruba kilometr na sever můžeme na fotografiích vidět rozplizlou černou „kaňku“ o rozměrech asi 40 na 15 metrů, to by měla být dle evropských vědců stopa dopadu samotného modulu Schiaparelli. Rozměry a charakter útvaru si můžeme vysvětlit buďto dopadem rozbrázděným povrchem planety či spíše explozí modulu při dopadu, jako v případě lodi Sojuz 1 z roku 1967, ve které zahynul kosmonaut Vladimír Komarov. Když uvážíme, že motory modulu Schiaparelli se vypnuly velmi předčasně, při dosažení povrchu bylo v nádržích ještě hodně paliva.

Místo dopadu EDM Schiaparelli fotografované z MRO (vidíme místo po explozi modulu, který zřejmě dopadl z větší výšky, nebo větší rychlostí, než se očekávalo. Níže světlá skvrna je 12m padák). Všimněte si také 1 km velkého kráteru Victoria, který navštívilo vozítko Opportunity, které je nyní na okraji kráteru Endeavour o průměru 22 km. Autor: NASA/JPL-Caltech/MSSS, Arizona State University; inserts: NASA/JPL-Caltech/MSSS
Místo dopadu EDM Schiaparelli fotografované z MRO (vidíme místo po explozi modulu, který zřejmě dopadl z větší výšky, nebo větší rychlostí, než se očekávalo. Níže světlá skvrna je 12m padák). Všimněte si také 1 km velkého kráteru Victoria, který navštívilo vozítko Opportunity, které je nyní na okraji kráteru Endeavour o průměru 22 km.
Autor: NASA/JPL-Caltech/MSSS, Arizona State University; inserts: NASA/JPL-Caltech/MSSS

Sonda MRO by měla přistávací oblast fotografovat ještě příští týden ve vyšším rozlišení kamerou HiRISE, takže snad se brzy dozvíme víc nejen od techniků, kteří analyzují telemetrické signály ze sestupu Schiaparelli. Celkově se zdá, že modul dopadl na povrch Marsu asi 5,4 kilometry západně od stanoveného bodu, takže alespoň navigace může slavit úspěch.

Schiaparelli měl na povrchu Marsu minimum vědeckých úkolů a po přistání měl fungovat jen pár dní, nanejvýš týden, nedisponoval ani solárními články pro dobití baterií, šlo čistě o technologický demonstrátor a experimentální plavidlo, zkoušku na evropský rover, který by měl startovat k Marsu roku 2020, pokud bude definitivně zajištěn a schválen.

Sonda TGO vstupuje na oběžnou dráhu Marsu Autor: ESA
Sonda TGO vstupuje na oběžnou dráhu Marsu
Autor: ESA
Mise ExoMars však slaví úspěch, hlavní sonda TGO je na plánované výchozí orbitě kolem Marsu s nejvyšším bodem 101 tisíc kilometrů nad rudou pouští a její systémy pracují dobře. V listopadu provede kalibraci svých vědeckých aparatur a počínaje březnem příštího roku začne sonda brzdit svůj let pomocí tření o atmosféru Marsu, dokud nedosáhne kruhové orbity ve výšce asi 400 kilometrů. Odtud bude zkoumat marťanské ovzduší, pátrat po stopách života pod povrchem planety a také působit jako rádiová přenoska pro výsadky na Marsu, v současné době americké vozítka Opportunity a Curiosity. 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] ESA 21. 10. 2016



O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.

Štítky: ExoMars, Modul Schiaparelli, TGO, MRO-Mars Reconnaissance Orbiter, Přistání na Marsu


21. vesmírný týden 2017

21. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 22. 5. do 28. 5. 2017. Měsíc bude kolem novu. Večer je ideálně vidět Jupiter. V druhé polovině noci Saturn. Ráno je nízko na východě jasná Venuše. Vysoko na obloze pokračuje představení dvou jasnějších komet. Slunce je minimálně aktivní, na povrchu byly malé skvrnky. Doporučit tak můžeme spíše pozorování komet, které nebude rušit svit Měsíce, případně jedné i amatérsky dostupné supernovy. SpaceX vypustila dosud nejtěžší družici na dráhu přechodovou ke geostacionární a už se chystá statický zážeh dalšího Falconu 9 k letu s poněkud speciálnější lodí Dragon. Cassini se naposledy ohlédla směrem ke Slunci a vyfotografovala celý Saturn s jeho prstenci. Společnost Blue Origin přibrzdila ve vývoji motoru BE-4 nečekaná havárie. Očekáváme start rakety s čerpadly na elektřinu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Odhalené vrstvy Slunce

„Štěstí! Co je štěstí? Muška jenom zlatá, která za večera kol tvé hlavy chvátá …“. Slavné verše českého básníka Adolfa Heyduka, proslavené zejména scénou s Jaroslavem Marvanem a Ladislavem Peškem ve filmu Škola základ života. A právě tato „zlatá muška“, či její stejně pilná kamarádka, stála za

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ďalší diamant v korune?

Zelenkavá kométa Johnson (vpravo v strede), akoby smerovala do súhvezdia Severná koruna, ktorú tvorí sedmička hviezd v tvare písmena U naľavo . V skutočnosti je ich vzájomná poloha náhodná a nemá žiaden súvis. Kométa C/2015 V2 Johnson je aktuálne ozdobou nočnej oblohy, kedy vstupuje do obdobia jej najlepšej pozorovateľnosti. Vďaka vysokej oblačnosti majú najjasnejšie hviezdy halo, ktoré zvýrazňuje ich skutočnú farbu a spektrálny typ. Modré hviezdy sú najteplejšie a naopak čím je hviezda viac červená, tým je chladnejšia. www.facebook.com/pauliephotography

Další informace »