Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Jak Slunce mohlo odcizit trpasličí planetu Sedna

Jak Slunce mohlo odcizit trpasličí planetu Sedna

Trpasličí planeta Sedna v představě malíře
Autor: NASA/JPL-Caltech

Naše Slunce je asi zloděj. Před více než čtyřmi miliardami roků zřejmě odcizilo stovky ledových miniplanet cizí hvězdě, která procházela v jeho blízkosti – a podivná planetoida Sedna o průměru zhruba 1000 km byla mezi nimi. Její extrémně eliptická dráha ji zavádí do vzdálenosti 200krát větší než je vzdálenost planety Neptun od Slunce, s dobou oběhu 11 400 roků.

Sedna byla záhadným tělesem již od svého objevu v roce 2003. Jejími nejbližšími sousedy je více než tisíc ledových těles představujících populaci Kuiperova pásu za drahou planety Neptun. Jsou považována za ledové pozůstatky z doby vzniku Sluneční soustavy.

Avšak původ Sedny, a desítek dalších objektů na podobných excentrických drahách, je obtížné vysvětlit. Gravitační působení planet v naší planetární soustavě je nemohlo přivést na takovéto dráhy. Jednou z možností bylo, že Sedna mohla být vytržena z gravitačního vlivu procházející hvězdy, avšak i pro tuto teorii je málo důkazů.

Nyní Lucie Jílková z Leiden Observatory v Nizozemí se svými spolupracovníky tvrdí, že s procházející hvězdou není potíž, ve skutečnosti se stala obětí: Sedna s jejími sourozenci byla cizí hvězdě ve skutečnosti odcizena, když se odvážila přiblížit příliš blízko ke Slunci.

Za použití na zakázku postaveného superpočítače vědecký tým simuloval více než 10 000 možných přiblížení za účelem zjištění, která z kombinací hmotnosti hvězdy, vzdálenosti průletu (přiblížení) a rychlosti mohla dovést ledová trpasličí tělesa podobná Sedně gravitačním působením na oběžné dráhy kolem Slunce.

Vědci dospěli k závěru, že procházející hvězda mohla mít zhruba o 80 % větší hmotnost než Slunce a že se přiblížila ke Slunci na vzdálenost 34 miliardy kilometrů, což je asi 51 vzdáleností planety Neptun. K setkání pravděpodobně došlo v době, kdy Slunce bylo velmi mladé a stále ještě bylo členem hvězdokupy nově zrozených hvězd (kam patřila i hvězda, která se přiblížila ke Slunci).

Kromě toho, že procházející hvězdě bylo mnoho těles Sluncem doslova ukradeno, samotná hvězda odcizila stovky malých ledových těles z Kuiperova pásu kolem Slunce a několik stovek jich vymrštila do mezihvězdného prostoru.

Podle některých vědců mohou být planetky skupiny Sedna důkazem existence obří planety ve vnějších částech Sluneční soustavy. Pro její existenci nemluví zatím žádné jiné důkazy.

Jestliže dokážeme, že tělesa podobná Sedně mají odlišné chemické složení od zbývajících těles Kuiperova pásu, tak bychom mohli přesvědčivě potvrdit, že byla odcizena jiné hvězdě. Kosmická sonda New Horizons jako první navštíví Kuiperův pás po průletu kolem Pluta po devítiletém putování Sluneční soustavou. Avšak může uplynout ještě dlouhá doba, než bude záhada Sedny vysvětlena.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] newscientist.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Sedna, Sluneční soustava


8. vesmírný týden 2017

8. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 20. 2. do 26. 2. 2017. Měsíc je mezi úplňkem a poslední čtvrtí. Planeta Venuše a nedaleký slabší Mars zůstávají na večerní jihozápadní obloze. V druhé polovině noci a ráno můžeme pozorovat Jupiter, za svítání také Saturn. Z komet je stále nejlepší večerní 2P/Encke, kometa 45P je příliš difúzní a tedy vizuálně ne tak pěkná. Z nabídky 100 pozorování máme tento týden výzvu zkusit dvě planetky, jeden zákryt hvězdy planetkou a konjunkci Marsu s Uranem. Na jižní polokouli navíc proběhne prstencové zatmění Slunce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Od protisvitu k falešnému úsvitu

Je počátek února 2017. Soutěž „Česká astrofotografie měsíce“ vstoupila do svého 13. roku a my tu máme další nepřehlédnutelnou fotografii nebeských mysterií. Jejím autorem je východočeský astrofotograf Petr Horálek. I když, v případě Petra Horálka není žádná lokalizace přesná. Jeho putování

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Venuše z rozhledny Mařenky

Venuše na noční zimní obloze z rozhledny Mařenky

Další informace »